Kterak se Český rozhlas vrátil až do dob veřejného odhalování a udávání buržoustů. Komentář Štěpána Chába
komentář
16.09.2019
Foto: Facebook
Popisek: Český rozhlas jako hlásná trouba jednoho názorového směru? Už ne, prosím
Český rozhlas na svých stránkách ‘odhalil‘ dva proruské trolly. Jeden z nich vede internetovou televizi, druhý je běžným uživatelem Facebooku. Na oba dva Český rozhlas poukázal, dal k dispozici jejich facebookové profily a rozebral jejich činnost jako proruských trollů. Při čtení textu jsem nevycházel z úžasu. Opravdu je právě toto služba veřejnoprávního rozhlasu? Poukazovat na obyvatele republiky, kteří nezastávají stejný, nebo alespoň obdobný názor jako redaktoři ČRo?
U prvního ‘obviněného‘ věc obejdu, protože provozováním internetové televize se dává k dispozici ke zkritizování, jeho záběr je v lecčems věru jednostranný, ale to v žádném případě neznamená, že je nelegitimní. A hlavně, je na hraně, když veřejnoprávní rozhlas jde a označí ho nálepkou proruský troll. Je to jen názorová opozice, nikoliv nepřítel. Český rozhlas z něj ovšem vytváří nepřítele... Stejně jako ho vytváří z Ruska. Jak vidno, v Rusku nejsme, nehrozí nám vojenský a už vůbec ne ekonomický útok z Ruska. A politický tlak na to, abychom zpřetrhali veškeré vazby se Západem a oddali se náruči Ruska, je u nás, troufám si tvrdit, nulový. Přesto nejsou sympatie vůči Rusku nikterak na závadu. Nikomu neubližují. A nejsou zákonem zakázané. Upřímně, osobně se obdivuji ruské kultuře. Ruskou literaturou jsem se nechal unášet několik let a ruských filmů jsem viděl víc než těch českých. Jistě, to ze mě nedělá proruského trolla, ale trochu se děsím okamžiku, kdy vzplane první hranice, na které se bude ruská literatura pálit. Protože je prostě ruská.
Běžný troll
Výše uvedený příklad ‘proruského trolla‘ je jen na hraně toho, kam až by měl Český rozhlas jako veřejnoprávní služba zajít. Druhý případ je zcela za hranou. Pro obvinění si ČRo totiž vzal normální uživatelku Facebooku. Běžnou uživatelku bez ambicí zakládat internetové podcasty. Český rozhlas u ní chválí, že ještě před rokem na svém profilu sdílela motivační citáty a fotky toho, co měla k večeři. Ale pak nastal obrat. Nastojte! Obrat! Evropskou unii začala připodobňovat k německé Třetí říši, Angelu Merkelovou k Adolfu Hitlerovi. O účastnících demonstrací Milionu chvilek pro demokracii napsala, že to jsou poslušné bruselské ovečky a Mikuláše Mináře, který celý kolotoč demonstrací řídil, označila debilem roku. Zcela legitimní politický a společenský názor, řekl bych. Někdo toho Okamuru nebo Babiše volit musel a ten někdo si myslí jiné věci, než ten, který volil Kalouska. Není to příliš překvapivé. Český rozhlas tak kope do těch, kteří volí Okamuru a částečně i Babiše. Přitom ti z TOP 09 sotva prolezli do parlamentu a příště se jim to nemusí povést vůbec.
Souhlas? Nesouhlas?
Takový Jakub Janda, kdysi, když ještě nebyl zapálený obhájce evropských hodnot, jistě na svém facebookovém profilu sdílel kupu běžných postů s fotkami večeří, svých zážitků před kamerou, vlastních domácích mazlíčků. Předpokládám, že je sdílel, odmítám se hnojem Jakuba Jandy propracovávat až do jeho hluboké minulosti, abych si to ověřil. Přesto u něho v určité chvíli došlo k obratu a on začal sdílet samé nenávistné poznámky a výkřiky proti Rusku, proti Zemanovi, proti Babišovi. Postavil se do opozice i k dvěma obviněným, které Český rozhlas postavil na virtuální náměstí, vysvlékl je a nadšeným přitakávačům té jediné pravdy dal do rukou karabáče. A bijte je. Tlučte je. Krleš.
A právě na příkladu Jakuba Jandy, který je pro mě osobně synonymem pro sliz (pro jeho veřejné angažmá), je vidět ono názorové bohatství, které nám demokracie, jakou tu stále ještě máme, dává. Jakub Janda může nenávidět, může, a nechť nenávidí (ač u něho je to pošpiněné tím, že jeho nenávist je dotovaná ze státní kasy, což je chucpe nejvyššího řádu), ale stejně tak mohou svou nenávist do prostoru sršet dva Českým rozhlasem ‘obvinění‘. Vždycky nakonec zvítězí zdravý názorově politický střed. Ale střed, který přijde po názorovém střetu. To, co předvedl Český rozhlas, nebyl názorový střet, ale odstřel škodné. Což není úloha veřejnoprávního média. To UŽ není úloha veřejnoprávního rozhlasu. Ano, samozřejmě, vliv Ruska u nás je. Stejně jako vliv dalších mocností. Jakuba Jandu můžeme s přehledem označit za probrusleského trolla. Je směšné, že prostě musíme zpívat písničku toho, komu zrovna politicky podléháme. Stejně jako Jakub Janda teď zpívá árie s Bruselem, zpíval by za normalizace s Moskvou. Zkrátka politruk. Nezáleží na režimu, základem je ten tah do pozadí mocných.
Vložil: Štěpán Cháb