Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Přemluv bábu? Nedostačující. Rovnou tu bábu zabij. Komentář Štěpána Chába

komentář 12.09.2019
Přemluv bábu? Nedostačující. Rovnou tu bábu zabij. Komentář Štěpána Chába

Autor: Pixabay

Popisek: Může to být překážející důchodkyně... nebo to může být člověk se všemi jeho hodnotami. Záleží na úhlu pohledu

Senioři mohou za šíření dezinformací, propadají konspiračním teoriím, neumí zacházet s internetem, jsou na obtíž, špatně volí, u voleb se nám, mladým, mstí za své zmršené životy, jsou to hlupáci, kteří své mládí prožili v komunismu, proto komunisty neustále volí. To je jen malý výčet toho, jak se v naší společnosti učí princip solidarity, na kterém jsme byli, jsme teď a budeme i v budoucnosti my všichni závislí, protože jsme společnost postavená na sice v lecčems nedostačujících, ale přesto sociálních principech.

Kdysi jsem četl knihu japonského spisovatele Jasutaky Cucuioho ‘Konec stříbrného věku‘, nebyla to pěkná kniha. Japonský stát v knize řešil otázku seniorů jednoduše a precizně – po dosažení sedmdesáti let padl na každého seniora poslední úkol, postavit se se zbraní v ruce svým vrstevníkům a snažit se přežít, ale zároveň jich co nejvíc zabít. Poslední přeživší měl to privilegium, že mohl dál žít, pobírat důchod i výhody státního aparátu. Stát touto metodou dosáhl toho, že nemusel platit důchody, podstatně ulevil výdajům na zdravotnictví a zároveň pobavil mladší ročníky, které se na tu podívanou dívaly v přímém přenosu. Hele, dědeček, jak krásně té babičce rozsekl hlavu.

Z facebookového podsvětí

Život jako v knížce

A mně začíná připadat, že nálada proti seniorům (a částečně i proti rodině) začíná pomalu připomínat knihu ‘Konec stříbrného věku‘. Společnost zachvácená sobeckým mládím, které začíná odmítat živit ‘parazity‘ ze starších ročníků, protože jim to užírá z jejich užívání si života (stejně tak odmítají živit 'parazity', které by případně zplodili). Slova člověka, který dlouhá léta žije bez pevného vztahu, odmítá založit rodinu a plně se věnuje své kariéře, při diskuzi o daních, parafrázuji: „Proč bych měl přispívat na cizí fakany a na jejich vzdělání? Proč bych měl živit cizí rodiče ve starobinci?“ Upevňující se otěže bezmasého sobectví.

Sociální solidarita je základem naší společnosti. Narodí se dítě, stát se o něj postará tím, že přispěje rodině, uhradí za dítě zdravotní pojištění, zaplatí mu vzdělání, po všech stránkách dětství chrání a zvýhodňuje. Přirozeně, dítě je budoucí poplatník, který svou prací a odváděním daní, bude platit na další děti a jejich zajištění. Stejně tak ale bude z daní platit i seniory, kteří už nejsou schopni táhnout denně dvanáctky ve fabrice, protože sám se stane seniorem, který bude v budoucnosti potřebovat asistenci. A takhle neustále dokola, generace za generací asistuje s rozením nové a stářím té odcházející. A dokud vláda (jakákoliv) nevytvoří důchodový systém, který již nebude postavený na solidaritě, ale na vlastním osobním šetření si na důchod, pojedeme dál. Jak patrno, v politice není žádné straně příliš po chuti do tohoto tématu zabrousit. Takže každý antinatalista bude platit ze svých daní cizí děti a cizí rodiče, ať se mu to líbí nebo ne.

Extrémy?

Jsou podobní kariéristé jen málo početné extrémy ve společnosti? Ani bych neřekl. Podívejte se na různé ‘experty‘, kteří trousí své rozumy v médiích a kteří označují seniory za příkladné šiřitele dezinformací. Stačí nadpis u iRozhlasu: „Babičky a dědečci propadají děsům a šíří šílené informace.“ Ač je v rozhovoru ‘expert‘ opatrný a neodváží se odsoudit šmahem všechny seniory, přesto se točí podstatná část rozhovoru kolem toho, že bychom měli seniory hlídat, zakazovat jim nebo povolovat určité informační zdroje a vysvětlovat jim, co je správné si myslet. Jako hodnověrný zdroj informací je podle ‘experta‘ Česká televize a Český rozhlas. Senior volí špatně, myslí špatně. To dehonestování stáří jako takového je z promluv 'expertů' cítit na hony. Ta škatulka, nálepka škodila společnosti, je seniorům přilepená na čelo a nezbaví se jí, ani kdyby s Jakubem Jandou v první linii tloukli do Ruska. Není to svého druhu ageismus, tedy stereotypizování a diskriminace lidí na základě jejich věku? Nesouhlasit s Českou televizí rozhodně neznamená, že člověk ztratil příčetnost. Mnohdy to znamená, že svou ztracenou příčenost spíše znovuobjevil. Zestárnout neznamená zhloupnout. Ba naopak.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace