Boris Šťastný: ODS by měla dospět co nejdříve ke kongresu
15.08.2013
Foto: archiv
Popisek: Boris Šťastný, poslanec ODS za Prahu
Jsem přesvědčen, že by občanští demokraté měli co nejrychleji dospět k mimořádnému kongresu, který by se měl jasně zabývat dalším směřováním strany, ideovou podstatou a měl by řešit personální otázky a předvolební strategii, řekl Boris Šťastný, poslanec ODS za Prahu.
„To by bylo standardně demokratické v demokratické straně. To, že se někdo prohlásí za volebního lídra, je sice možné, ale v demokratické straně poněkud nezvyklé,“ narazil Šťastný na skutečnost, že o tuto pozici si řekla právě Miroslava Němcová.
Šťastný poznamenal, že nemíní mimořádný kongres prosazovat nějakou silou, a zdůraznil, že se jedná o jeho názor. „Spoléhám na vedení a věřím, že bude natolik osvícené, že situaci vyhodnotí a vyřeší. Je možné, že svolat kongres nebudou chtít a pak by ho prosazovat silou bylo velmi obtížné,“ uvedl. „Můj postoj je, že situace ODS odráží její politiku poslední ne nějaké dny, týdny nebo měsíce, ale za léta. ODS by měla jít do voleb až po kongresu, který by ji oživil, nastartoval jak personálně, tak ideově, a sjednocena,“ řekl s tím, že si není jist bilančním kongresem po volbách, kdy „už budou karty rozdány, mléko rozlito a porcelán rozšlapán“. Podle něj "bilanční kongres jasný signál v „tuto chvíli nedá a voliči přitom čekají, co ODS se sebou udělá“.
Na otázku, co myslel oním vývojem v ODS za poslední léta, Šťastný řekl, že se ODS dostala do ideové krize v dobách předsednictví Mirka Topolánka, kdy došlo k rozkročení směrem k politickému středu. „Tehdy Topolánkův model – tvrdé jádro, měkký obal – nezafungoval, respektive fungoval krátkodobě, protože časem se ukázalo, že ODS hledá sama sebe a není důsledná v prosazování autentické pravicové politiky. To pokračovalo za vlády Petra Nečase a ODS se ve velké politice odklonila od původních ideálů, na nichž stavěla. Přestala dodržovat neotřesitelné principy, a to nás přivádělo k další a dalším volebním prohrám a propadu preferencí,“ soudí Boris Šťastný.
Následně, v této situaci, kdy došlo k jakési ideové krizi, tak někteří lidé to začali řešit po svém, a mysleli si, že to zvrátí nebo „ohnou“ na svoji stranu některými nestandardními postupy, řekl. „Ten druhý problém, vedle té ideové stránky bylo, že se v ODS začaly rozmáhat naprosto nestandardní postupy, které v demokratické straně našeho typu neměly nikdy obdoby – rušení celých stranických buněk z důvodů mocenských nebo z důvodu snahy zlikvidovat své politické oponenty. K tomu patří vylučování nebo jejich hrozba a vytvářející se atmosféra strachu a potírání všech odlišných názorů. Následně ostrakizace každého, kdo řekne něco jiného, než vrchnost,“ zdůraznil tvrdě do řad občanských demokratů.
Podle něj se to dělo zejména v Praze za tiché, ale i možná aktivní tolerance Petra Nečase, konstatoval poslanec. Na poznámku, že by Němcová ráda viděla Bohuslava Svobodu lídrem kandidátky ODS v hlavním městě, reagoval Šťastný kriticky. „Dříve, když ODS vedl Václav Klaus, a to byl velmi silný lídr, tak něco takového nemohl říci. Teď to není o paní Němcové nebo panu Svobodovi. V ODS za Václava Klause se lídři volili, neukazovalo se na ně prstem, v ODS v dobách Václava Klause se kandidátky volily a nesestavovaly někde nahoře. V ODS v dobách Václava Klause se nerušily stranické buňky, ale naopak se spory snažily utlumit a nemedializovat. V těch dobách se nevylučovali lidé pro názor, v těch dobách to byla stará dobrá ODS, kdy fungovaly standardní mechanismy,“ dodal Boris Šťastný.
Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.
Vložil: Redaktor KL