Češi jsou furt normální, říká scenárista Mostu. Já si nenechám nařizovat, z čeho si můžu dělat srandu

Foto: FTV Prima

Popisek: Ferda mravenec dnešní filmové branže v České republice. Scenárista, režisér i příležitostný herec Petr Kolečko

Scenárista, režisér a herec Petr Kolečko je nejenom po seriálu Most! v kurzu. Umí totiž dělat srandu, což je dnes disciplina na vymření. V Show Jana Krause se projevil jako velmi sympatický a skromný mladý muž.

V současné době si můžete zajít do kina na film Přes prsty, ke kterému napsal Petr Kolečko nejen scénář, ale zároveň ho také režíroval, což nebylo původně v plánu: „Neměl jsem chuť režírovat, ale nějak to dopadlo. Chodili jsme pořád okolo toho, kdo to bude dělat, až jsem řekl, že já. Nejdřív ze srandy,“ popsal, jak se k režírování dostal. Rozdíly mezi oběma profesemi si uvědomuje dobře. „Je to úplně jiná profese. Vstává se ve čtyři ráno, což scenárista nemusí. V tu chvíli se dá dělat jenom to. V něčem je to taková dělnická profese,“ uvažoval.

Češi jsou pořád normální

Petr Kolečko si vždy dělal legraci z různých anti sexistických kampaní, nic mu není svaté: „Některé reakce na Přes prsty jsou o tom, že se tam dějí zvrácené věci. Že přijde muž, začne balit ženu a ona mu dá,“ říká o svém novém filmu Petr Kolečko, který o sobě tvrdí, že je ještě ze staré školy. Seriál Most! se potýkal zase s nařčením z rasismu, ani z toho si Petr Kolečko nic nedělá: „U Mostu byla výhoda, že jsme zakryli na které straně stojíme a jen jsme si užívali,“ řekl Janu Krausovi.

Problém přílišné korektnosti prý Česku zatím nehrozí: „Já si myslím, že Češi jsou furt normální. Je to takový ostrůvek normálních lidí, proto byl Most úspěšný, proto bylo Přes prsty úspěšné. Věci, které nám dvěma připadají normální, připadají normální i těm Čechům a dá se o tom točit. Já si nenechám říkat, z čeho si můžu dělat humor. Tady ještě člověk nemusí tolik bojovat. Snad budou takovéhle věci ještě fungovat, že přijdete, řeknete něco hezkého holce a nebude to nenormální.“

Komedie o bílých šovinistických prasatech

Petr Kolečko se smál i tomu, že lidé dnes vyznávají nejrůznější způsoby soužití a nesoužití: „Já mám teď normální přítelkyni se všemi výhodami, ale brzo už i tohle nebude normální,“ prohlásil o svém vztahu s Miss Anetou Vignerovou, se kterou čeká miminko. Jeho poslední film je na klasické téma vztahu muže a ženy: „Je to romantická komedie o tom, že když jsou muži bílá šovinistická prasata, tak by měli dostat ještě šanci. Nás tam reprezentuje Jirka Langmajer. Subtéma je, jestli existuje holčičí kamarádství, nebo ne,“ sdělil Janu Krausovi.

Hercem navzdory

Kromě toho, že píše a režíruje, se Petr Kolečko realizuje také jako herec: „Hraju s Markem Taclíkem a Kubou Prachařem rozhodčího ve hře Federer Nadal. Vzniklo to podobně jako s tím filmem. My jsme neměli peníze na třetího herce, tak jsem oprášil amatérské divadlo, které jsem kdysi dělal. Sednul jsem si tam a nikdy jsem to představení, i když jsem ho spoluvytvořil, neviděl. Hrajeme to už osm let a je to úplně blbost, proto je to asi to nejúspěšnější věc, jakou jsem kdy dělal,“ probral své herecké schopnosti.

Petr Kolečko nedělá ale ‘jen‘ srandu, napsal například scénář k filmu Masaryk: „Občas sklouznu k něčemu serióznímu, teď mám trochu představu. Musí se to pořád obrábět a zpracovávat, aby něco vzniklo. Inspirace je pořád dost, teď bych chtěl dělat něco vážnějšího, historického.“ Dlouhodobě ho prý přitahují naši velcí mužní hrdinové a velká témata: „Bohužel jsem nesehnal půl miliardy na toho Žižku, co už udělal Jákl, vždycky jsem ho chtěl dělat jako divadlo. Fandím tomu, velké věci se mají dělat o těch silných maskulinních Češích.“

Psali jsme

Do své slavné role před kamerou vplul vystrčeným zadkem. Zbytek už byl o pohodě

Masochistická radost z kritiky

Kritiky nejsou k Petrovi Kolečkovi někdy příliš milé, to mu ale nevadí: „Někdy má člověk z těch kritik až škodolibou masochistickou radost.“ Diváci ho však milují, a to z nejrůznějších vrstev: „Ti diváci přijdou stejně, český národ ta média nevnímá, proto i my můžeme přežívat s tím humorem. Ta čísla jsou někdy vysoká, takže by musela dát dohromady hodně těch debilů. Na Most se dívalo milion a půl lidí,“ prohlásil. Na intelektuální témata a řeči už ho příliš neužije: „Já jsem chodil na DAMU, mám z toho doživotní pálení žáhy, jak jsme pořád pili to kafe, šesté, sedmé. Užil jsem si toho dost, takže dělám příjemnější věci než plkání o ničem.“

Psali jsme

Přehlídka zadečků a nahatý Langmajer příliš nepobaví. Přes prsty bych dal tvůrcům filmu. Premiéry Pavla Přeučila

Vložil: Michaela Špačková