Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Celý život psal texty a snil, že je někdo jednou zhudební. Dočkal se až v devadesáti. Tajnosti slavných

28.08.2019
Celý život psal texty a snil, že je někdo jednou zhudební. Dočkal se až v devadesáti. Tajnosti slavných

Autor: repro/imdb.com

Popisek: Jan Skopeček v televizní komedii Ženich uvízl

AUDIO/VIDEO Přežil totální nasazení i koncentrák, a pak měl stejně utrum. Jako jediný herec se totiž odvážil v roce 1968 napsat Brežněvovi. Extrémní introvert má na krku devět křížků, špatně vidí, ztratil životní lásku i nejlepšího přítele.

Diváci ho milují jako prostředního z trojice osamělých chlapů Potůčků z legendárního seriálu Jaroslava Dietla Tři chlapi v chalupě, ti mladší ho zase vnímají coby dědu Nováka z Troškových Kameňáků. Málokdo ale ví, že je Jan Skopeček, jeden z mála doposud žijících představitelů své generace, nejen vynikajícím hercem. „Celý život jsem psal texty a přál si, aby byly zhudebněny a staly se z nich hezké, melodické písničky. Teď se mi mé přání splnilo,“ prozradil populární představitel nejroztodivnějších charakterů a rázovitých postaviček, kterých od padesátých let minulého století ztvárnil bezmála sto padesát.

Vidrholec:

Opozdil se o jediný den

Jeden z posledních herců své generace se narodil 19. září 1925 v Litoměřicích do rodiny živnostníka a jeho rané mládí tvrdě poznamenala druhá světová válka. Na otcovo přání studoval obchodní akademii, současně ale tajně hrál v ochotnickém divadle. U zkoušek na konzervatoř přesto v roce 1942 neuspěl, takže musel nastoupit v továrně. Jako syn židovské matky byl za okupace nejprve totálně nasazen, v říjnu roku 1944 pak odvlečen do koncentračního tábora Klein Stein v Horním Slezsku. Poté co byl tábor rozpuštěn, se každý musel dostat domů na vlastní pěst. Jenže když po strastiplné cestě konečně dorazil do Prahy, čekalo ho předvolání do dalšího koncentračního tábora v Osterode. Cestou dostal vysoké horečky a zachránil ho Oldřich Nový, který jel stejným transportem. Když se z koncentračního tábora vrátil, zjistil, že jeho tatínek předchozí den zemřel. Během války připravili nacisté o život patnáct jeho příbuzných.

Dopis Brežněvovi

K milovanému herectví se dostal až po osvobození. Do prvního divadelního angažmá nastoupil v jihlavském Horáckém divadle, kde se seznámil se svou budoucí ženou Věrou Tichánkovou, po jejímž boku pak prožil neuvěřitelných šedesát šest let.  Koncem roku 1948 oba odešli do Prahy, kde s dalšími herci spoluzakládali Divadlo Žižkov, které se vzápětí přesunulo do Libně a v roce 1951 bylo pojmenováno Divadlo S. K. Neumanna (dnešní Divadlo pod Palmovkou). V roce1949 se s Věrou vzali a v roce 1953 se jim narodila dcera Marie. Tam Jana také dostihl v roce 1968 zákaz umělecké činnosti. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy totiž sepsal, co si myslí o sovětské okupaci, a jeho názor byl později otištěn a nazván Dopis Brežněvovi. Okamžitě následoval zákaz hraní ve filmech, který trval až do roku 1973. Prorazil ho až režisér Oldřich Lipský, který ho potřeboval pro natáčení filmů, navazujících na úspěšný seriál: Tři chlapi v chalupě a Tři chlapi na cestách.

ZOO:

Jak se rodí fáma

S Divadlem S. K. Neumanna spojil celou svoji svůj hereckou kariéru až do oficiálního odchodu do důchodu. Byly mu svěřovány hlavně charakterní role, spojené s jemnou komikou, milovníky nehrál nikdy. I coby důchodce dál se svojí scénou spolupracoval, pohostinsky ale působil i na dalších pražských scénách, například v Hudebním divadle Karlín, ve Strašnickém divadle a v Divadle Komedie. Po sametové revoluci byl pro změnu osočen ze spolupráce s komunistickou Státní bezpečností a jeho jméno se objevilo na seznamu spolupracovníků. Nebezpečná fáma se prý zrodila kvůli tomu, že kdysi bydlel s manželkou na Rašínově náměstí v domě Havlů. „Ivan tam v tu dobu bydlel, ale Václav ne. A mne, představte si, osočili, že jsem estébák, který ho má za úkol sledovat. Taková nehoráznost! Proč by mě potom Havel obsadil v divadle do své hry Odcházení, kdybych byl grázl, za kterého mě označovali,“ rozčílil se v jednom rozhovoru.

Jen Troška se nebál

Přišel prý kvůli tomu i o spoustu zajímavých pracovních příležitostí. „Jedinej režisér Troška mě obsadil. Režiséři se bojí a raději mě vyškrtnou. Proč bych měl umřít s takovou kaňkou? Když vás ale vyhodí z jedoucího vlaku, tak ho nikdy nedohoníte,“ povzdychl si v roce 2005, když se rozhodl bránit soudní cestou. „Chci umřít s čistým štítem, proto jsem to hnal až sem. Inspirovala mě Jiřina Bohdalová, která podobný spor vyhrála. Já jsem nikdy žádnou spolupráci s StB nepodepsal.“ Nakonec dosáhl svého a pražský městský soud nařídil ministerstvu vnitra, aby do třiceti dnů jeho jméno ze seznamů vyškrtlo. V roce 2013 vyšla jeho autobiografie Jan Skopeček o sobě. Za své působení v divadle získal už v roce 1962 Cenu hlavního města Prahy, v roce 1995 k ní Nadace Život umělce přidala cenu Senior Prix.

Škvarky:

Problém řešil starosta

Od léta 2013 už žil v bytě v pražských Vršovicích sám, protože jeho životní láska Věra Tichánková musela být hospitalizována a 9. ledna 2014 ho opustila navždy. Stesk mu pomáhalo zahánět několik kamarádek, některá mu občas i uvařila. Trpí problémy se sítnicí, kvůli nimž se mu výrazně zhoršil zrak, a tak mu tamní starosta zaplatil speciální lupu, aby se mohl dál věnovat své velké vášni – čtení. „Kromě víkendu mi nosí obědy pečovatelská služba a půlku si vždycky nechám na večeři. V sobotu a neděli si dojdu pro něco do samoobsluhy nebo k Číňanům. Já si nevařím, neumím to. A uklízí mi tady ve čtvrtek několik prima holek. Jedna dokonce zadarmo!“ prozradil. Rozhodla se tak prý poté, co zjistila, že byl v koncentračním táboře. Několikrát ročně ho navštěvovala dcera Marie, která žije ve Francii. „Dcera, vnučka a pravnoučata žijí v Lyonu. V Paříži žije vnuk s dalšími pravnoučaty,“ vysvětlil tenkrát svoji samotu.

Nejkrásnější dárek

K devadesátým narozeninám se se konečně dočkal splnění celoživotního přání, pánové z kapely Kroky Michala Davida mu nabídli vydání cédéčka s písněmi, které otextuje. „Ve studiu jsme byli zrovna i v den, kdy zemřel pan Lipský. Zpráva pana Skopečka zdrtila, ale přestože jsme čekali, že druhý den se z natáčení omluví, nestalo se tak. Je to prostě neuvěřitelný profík,“ prozradil serveru Super.cz David Laštovka, jehož kapela slaví úspěch se songy Michala Davida v moderních aranžích a který texty zhudebnil. „Pan Laštovka se přesně trefil i do stylu těch jednotlivých textů. Má velký cit. Ale zase, když jsou povedené texty, muselo se mu to skládat samo, že jo,“ zavtipkoval herec. Na albu nechybějí ani písničky z jeho pera v podání Kroků Michala Davida a už podle názvů textů je jasné, že má pan Skopeček úžasný smysl pro humor – Absolutní skleróza, Škvarky, Šepoty a výkřiky. A samozřejmě na něm musela být u píseň Vidrholec, která je jakousi jeho intimní zpovědí.

Šepoty a výkřiky:

Mobil skončil v koši

S poslední filmovou rolí na něj pamatoval opět odvážný Zdeněk Troška, který ho obsadil v roce 2015 jako dědu Nováka v komedii Vánoční Kameňák. Jeho fyzická kondice se ale od devadesátin stále zhoršovala, potřeboval už asistenci 24 hodin denně, a tak se přesunul do domova seniorů Slunečnice v pražských Bohnicích. Absence práce, na kterou byl celý život zvyklý, mu ale trošku ubrala chuti do života. Stále více se cítil opuštěný, až se jednoho dne naštval a zahodil mobilní telefon do koše s tím, že ho nepotřebuje, protože mu stejně nikdo nevolá. Přesto se snaží být společenský, rád si povídá, hlavně se ženami, a když je hezky a má s kým, vyráží na procházky.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace