Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Po celoživotní práci odměna pro seniory – žijí v zahradních chatkách, bez vody a v zoufalství. Přečetli jsme

17.08.2019
Po celoživotní práci odměna pro seniory – žijí v zahradních chatkách, bez vody a v zoufalství. Přečetli jsme

Foto: Facebook

Popisek: Zahradní chatka Zita o rozměrech 4,9 x 3 metry, nyní s 19% slevou. Za bratru 50 tisíc, no, nekup to, milý seniore. Už i na vesnicích se nájemné šplhá k deseti tisíci korunám za měsíc, v Praze k dvaceti. Kde na to má senior, který si sám nevydělá, brát?

Celý život pracují a pak jsou odkázáni jít si na úřad práce pro dávku kvůli vysokému nájmu, na který jejich důchod nestačí. A stejně tam nepůjdou všichni, protože se někteří na úřad prostě stydí jít ‘žebrat‘. Tak podle toho, co zaznělo 15. srpna na tiskové konferenci Rady seniorů ČR, vypadá každodenní realita českých důchodců žijících v nájmech.

„V našich poradnách se na nás obracejí stovky občanů po celé České republice,“ řekll Milan Taraba, místopředseda Rady seniorů ČR a předseda Sdružení nájemníků ČR. Posléze to ilustroval případem čtyřiaosmdesátileté paní bydlící v Praze 10.

Skokové zdražení za ‘kotec pro králíka‘

„Poprvé u nás v poradně byla v roce 2007. V roce 2007 obývala po úmrtí svého partnera byt 64 metrů čtverečních na Praze 10. A platila nájemné 2372 korun a za služby 1506 korun,“ sdělil Taraba s tím, že v té době žena pobírala důchod kolem 7 tisíc korun a po zaplacení nájmu jí na živobytí zbyly ještě více než 4 tisíce korun.

„Jak to vypadá v současné době po tolika letech? Ona musela opustit tento byt. Bydlí v bytě, který má 29 metrů čtverečních. Kdybyste se tam šli podívat, tak zjistíte, že to je doslova a do písmene skladiště, protože bezesporu měla věci, ke kterým měla citovou vazbu, takže si je tam nechala, knihy a další věci. A v současné době v tom malém bytě platí za nájemné 12.700 korun a dva a půl tisíce za služby,“ řekl Taraba s tím, že paní dá za bydlení celý důchod. „I když bude brát dávku a ta dávka dělá 3016 korun, tak v podstatě jí na denní živobytí zbývá kolem stovky, to znamená léky, ošacení a ostatní věci,“ sdělil Taraba. „Ta paní, protože jí majitel chce opět zvýšit nájem, přičemž vychází z údajů od realitních kanceláří, tak ta paní prodělala srdeční příhodu,“ doplnil místopředseda Rady seniorů.

Dopracoval jsi? Tak jdi žebrat

„V Praze je to pro samostatně žijícího seniora nezaplatitelné,“ sdělil během tiskové konference předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes, který předtím prozradil, že odhadované náklady na nájemné v Praze pro samostatně žijícího seniora činí kolem 17 tisíc korun měsíčně, tedy částku, která o několik tisíc převyšuje průměrnou penzi v ČR.

Problémem pro seniory jsou skokově rostoucí nájmy, které v ČR rostou coby odraz dramaticky se zvyšujících cen realit. V posledních letech to už není pouze případ hlavního města či Brna, ale i dalších měst, nevyjímaje ta na severu republiky. Valorizace penzí přitom dynamický nárůst nájmů nezohledňuje. V roce 2018 žilo v nájemním bydlení celkem 216.365 seniorů. Průměrné nájemné za metr čtvereční v Praze loni narostlo na 340 korun měsíčně. Počet dostupných nájemních bytů přitom klesá.

Jsou moc bohatí

Problémem je podle Pernese i to, že na současný doplatek na bydlení senioři nedosáhnou, ač to bude znít absurdně, kvůli svým 'příliš vysokým příjmům'. Jejich důchod, například měsíční částka třeba 10 tisíc korun, totiž převyšuje podmínku maximálního příjmu pro žádost o doplatek, který musí být ve výši 3,5 násobku životního minima. Životní minimum už tradičně je v ČR nastaveno velice nízko, v porovnání s ostatními zeměmi převážně na západ od českých hranic. Stejně tomu je ostatně i s deklarovanou hranicí příjmové chudoby.

Selhání státu

„Stát před 30 lety zastavil komplexní bytovou výstavbu, chybí nám kolem 600 tisíc nájemních bytů,“ kritizoval Pernes, co se s bytovým fondem v Česku v minulosti dělo. Dalším problémem pak podle předsedy Rady seniorů je, že stát bezúplatně převedl svůj bytový fond na obce, které posléze byty masivně privatizovaly a odprodávaly. A prodeje podle Pernese pokračují i dnes. „Obce tím, že se zbavily bytového fondu, se i de facto připravily o možnost ceny nájemního bydlení na trhu regulovat tím, že by nabízely vlastní byty,“ sdělil Pernes a dodal, že obdobná situace v západní Evropě neexistuje.

„Deset let, pokud vím, hlavní město Praha nepostavilo pomalu žádný byt,“ sdělil Pernes v následné diskusi s novináři. „Dospěli jsme k tomu, kdy se platí 412 korun za metr čtvereční. Stát nemá přehled o reálných nájmech, má jenom ty nabídkové nájmy od realitních kanceláří. Nájmy rostou, ceny nových bytů také rostou,“ řekl předseda seniorů. Důchodci podle Pernese čelí riziku, že budou v případě, že jim majitel nájem zvedne, vystěhováni na ulici. „Je nutné nastavit výstavbu,“ vysvětlil Pernes.

190 tisíc seniorů má důchod nižší než deset tisíc. Nejpotřebnějších důchodců je podle Pernese kolem 25 až 30 tisíc. Proč si někteří důchodci pro příplatek na důchod nejdou? „Hlavní problém je, že oni se stydí. Oni se stydí přijít na ten úřad práce, vyplnit tam papíry a každého čtvrt roku je aktualizovat, musíte dodat podklady od svého pronajímatele.“

Z bytu do zahradní chatky

„Důchodci se stěhují, a teď promiňte, do naprosto nevyhovujícího prostředí svých zahradních chatek,“ odpověděl Milan Taraba na otázku, zda se důchodci stěhují z nouze na ubytovny. „Máme desítky případů, okolo Prahy, v Brně a tak dál. To je zase po letech, kdy ten člověk měl někdy i vysokoškolské vzdělání, nemá na to, tak tím, že měl tu rekreační chatu, tak tam jde. Ale ten způsob života tam pro ty lidi je obrovsky špatný. To není řešení. Tam není teplá voda. Tam není žádná hygiena a spousta dalších věcí,“ popsal Taraba.

Bydlení pro všechny

Určitou naději na zlepšení stavu si Rada seniorů ČR slibuje od Evropské občanské iniciativy Bydlení pro všechny – Housing for All, přičemž aktuálně spustila petiční kampaň k podpoře této akce.

Cíle iniciativy, která vznikla loni na mezinárodní konferenci ve Vídni, jsou snadnější přístup k dostupnému bydlení pro všechny, výjimka z Maastrichtských kritérií na veřejné investice do dostupného bydlení, jednodušší čerpání financí z EU pro organizace poskytující dostupné bydlení a narovnání podmínek mezi tradičními modely ubytování a provozovateli digitálních platforem pro krátkodobé pronájmy. „Pokud se do března 2020 podaří sehnat alespoň 1 milion podpisů občanů EU, budou se muset požadavky zabývat Evropská komise i Evropský parlament,“ píše Rada seniorů ČR v tiskové zprávě.

Stát selhává na plné čáře ve službách, které má zajišťovat. Bydlení pro potřebné je jednou z těch nejdůležitějších. Senior, který celý život pracoval jak na sebe a svou rodinu, tak i pro stát, je pouhý jeden krůček od bezdomovectví, musí chodit na úřady ‘žebrat‘ o almužnu, aby mohl další měsíc žít v bytě, nikoliv na ulici. Co tohle je? Naprosté selhání státu a jeho role. Selhání u toho nejzákladnějšího. Na závěr života tak stát mnoha lidem připravil neskutečnou nejistotu, strach a někdy doslova boj o přežití.

+

Je dobře, že se diskuse o nedostupnosti bydlení jak vinou zprivatizování bytového fondu měst a obcí v minulosti, tak i vinou sdíleného ubytování pro turisty (AirBnB), které bydlení ještě více znepřístupnilo, rozjíždí. Pozdě, velmi pozdě, ale přece. Zároveň je dobře, že s diskusí se zvyšuje i tlak na politiky, aby problém s bydlením začali brát jako problém palčivý, který je potřeba řešit. A netlačí se na politiky pouze mediálně, ale i přes platformy, které mají šanci a sílu donutit Evropskou komisi, aby věc brala skutečně vážně.

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb