Sucho, kam se podíváte. Ale o hlavním problému tohoto stavu nikdo nehovoří. Co je nejdůležitější?
22.07.2019
Foto: Facebook
Popisek: Sucho citelně ovlivní naše životy
Sucho, kam se podíváte. Navíc odborníci konstatují, že v Česku panuje sucho extrémní. A na otázku proč, odpovídají, že kvůli našemu kořistnickému využívání krajiny. Málo se přitom mluví o tom, že českou krajinu trápí nejen nedostatek vody, ale také snižování vlhkosti vzduchu. Tento stav lze naštěstí změnit, především, pokud budeme bojovat o záchranu každého jednoho stromu v krajině a podporovat takovou vegetaci, která má velký výpar. Tento názor zastává i lesnický expert Petr Horáček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Příčin extrémního sucha v Čechách, ale i jiných zemích Evropy, je hned několik. Jednou z nich může být dopad globální klimatické změny, kvůli níž se do naší země postupně nasouvá kontinentální klima od východu, při němž se zvyšuje teplota vzduchu, snižuje množství srážek a mění směr větru. Zatímco studený severní vítr přináší suchý vzduch, krajina potřebuje teplý, vlhký vzduch. Důsledkem tohoto trendu je neblahý fakt, že vzdušná vlhkost v krajině klesá pod čtyřicet procent. „To ty stromy nejsou schopny rozdýchat. K mému obrovskému překvapení o vlhkosti vzduchu v zásadě nikdo nehovoří,“ uvedl Horáček v Interview ČT 24.
Nejdůležitější jsou stromy
Podle experta musíme dostat co největší množství vody zpět do krajiny a tomu nejlépe poslouží vegetace, která má co největší výpar. „Tou nejdůležitější vegetací, která nám pomůže změnit dopady klimatické změny, jsou stromy,“ říká. Čím více budeme podporovat ty složky krajiny, které vodu vypařují, tím menší podíl slunečního záření zůstane v neprospěch ohřívání vzduchu. Z jednoho metru čtverečního jakéhokoliv vodního díla se odpaří čtyři litry vody, zatímco z lesa deset litrů! Les je tedy 2,5 x účinnější co se týká ochlazování krajiny než jakékoliv vodní dílo. A stromy jsou dokonce i podstatně výkonnější než klimatizace.
Vegetace = voda
Petr Horáček také zdůrazňuje, že nejde pouze o stromy v lese, ale i na dalších místech. Varuje přitom, že krajinu hodně vysušuje i zemědělská půda, která zůstává nepokrytá vegetací. Působí totiž jako radiátor. Podle něj nejde ani tak o rozlohu zemědělské půdy, ale o skladbu pěstovaných plodin. Největší problém spočívá v tom, že drasticky klesla výměra pícnin, například vojtěšky či jetele, z někdejšího milionu hektarů na více než polovinu.
Pícniny pole ozeleňují v zásadě po celý rok, ta nezůstávají holá a suchá. „V první řadě je proto zapotřebí zasáhnout do způsobu, jak obhospodařujeme celou krajinu. Avšak měli bychom ji posuzovat jako celek. Nejdůležitější složkou krajiny není voda, ale vegetace. Pokud je vegetace, je i dostupná voda,“ prozrazuje, jak boj se suchem řešit.
Vložil: Adéla Hofmanová