Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Karel IV. a Miloš Forman. Anebo Tolstoj a Vodafone. Nevěříte, že spolu souvisí? A přece, historické prameny nelžou. Svět Tomáše Koloce

13.07.2019
Karel IV. a Miloš Forman. Anebo Tolstoj a Vodafone. Nevěříte, že spolu souvisí? A přece, historické prameny nelžou. Svět Tomáše Koloce

Autor: ČT / repro

Popisek: MIloš Forman, světoznámý režisér. Co má společného s Otcem vlasti? Dozvíte se...

Staroindická filosofie dělila lidi do čtyř kast; na bráhmany (duchovní šlechtu), vaišje (obchodníky), kšatrije (vojáky) a šúdry (řemeslníky). Kasty byly navzájem neprostupné a úděl se dědil. Ve většině světa je tomu tak dodnes. Vlastně i u nás v Evropě.

Nedávno to potvrdili italští historici, když publikovali studii o tom, že v jejich vlasti, navzdory desítkám revolucí a změn režimů, už od renesance rozhodují stále tytéž rody. Protože se taky trochu zajímám o genealogii, musel jsem jim dát za pravdu. Dá se to ostatně doložit několika historickými drby, na kterých by bulvár vydělal (a možná ještě vydělá…) majlant.

Mimochodem, víte, odkdy se říká „vydělat majlant“? Od roku 1158, kdy císař Fridrich Barbarossa s českým knížetem Vladislavem II. válčili v Itálii, na kterémžto tažení všichni zúčastnění nesmírně zbohatli. Vladislav si tam mimo jiné vysloužil dědičný královský titul. Město, jehož dobytí mu tehdy přineslo do pokladny nejvíc, bylo lombardské Milano – německy Mailand...

Co spolu měli Karel IV. a Miloš Forman

K oněm historickým drbům o tom, jak se společnost točí stále kolem týchž rodů ze stejných kast: Největší renesanční V. I. P. umělec, básník Francesco Petrarca (mimo jiné – protože už tehdy se umělci pohybovali mezi politiky – osobní přítel Karla IV.) zasvětil své slavné sonety múze Lauře. Laura byla ovšem vdaná; vzala si jistého Hughuese de Sade – a z jejich svazku se po čtyřech stoletích zrodil populární markýz, který (stejně jako jeho pramatka) proslul ve světové literatuře – a to nejen jako spisovatel. To podle něho bylo rodovým jménem pojmenováno jedno sexuální (a možná i politické) směřování - sadismus.

Ač milenec Sadovy pramatky Petrarca usiloval, aby se jeho přítel Karel IV. přestěhoval z Prahy do Říma, neuspěl. Karel neměl na Itálii nejlepší vzpomínky. Možná i proto, že se osud chtěl budoucímu českému králi pomstít za Čechy vykradený Majlant. Když se přes tamní kraj ve svých patnácti letech vracel z Itálie do Čech, podesta milánský, jistý Azzo Visconti, se na Velikonoční neděli 1331 v městečku Pavii pokusil Karla otrávit. Vítr osudu se opět obrátil po dalších šesti stech letech, když potomek rodu italských hrabat Carlo Ponti, toho času filmový producent, odmítl v roce 1968 zaplatit film Miloše Formana Hoří, má panenko, jehož vznik si u režiséra objednal, a Formanovi kvůli tomu v Čechách hrozilo vězení. Francouzští a italští filmoví tvůrci se na Formana složili a nemalou částkou tehdy přispěl i travičův potomek – režisér Luchino Visconti.

Poražené z Bílé Hory nezabili – jejich potomky byli Jesenská, Vodňanský i Škvorecký

Podobné příběhy jako houby po dešti rostou i v našich luzích a hájích. Když v roce 1619, rok po druhé pražské defenestraci, zemřel bratr Rudolfa II., císař Matyáš Habsburský, rozhodli se čeští protestantští stavové v čele s rektorem Karlovy univerzity Jánem Jesseniem-Jesenským, že si zvolí vlastního krále. Měl se jím stát mladý hrabě Albrecht Smiřický, který bohužel v útlém věku čtyřiadvaceti let zemřel na tuberkulózu – a jeho podporovatel a osobní lékař v jednom, Jesenský, byl tři roky nato sťat ve skupině 27 pánů na Staroměstském náměstí (když mu předtím byl vyříznut jazyk a poté jeho mrtvola rozčtvrcena.)

Turčanský zeman Jesenský netušil, že se z jeho rodu po třech stoletích zrodí půvabná novinářka Milena Jesenská, životní láska Franze Kafky, jejíž ještě půvabnější dcera Jana Krejcarová si bude v letech padesátých dvacátého století blízká (mimo jiné!) s potomkem Albrechta Smiřického – pozdějším slavným česko-kanadským spisovatelem a členem pobočné větve rodu Smiřických ze Škvorce u Prahy Josefem Škvoreckým. Ten hlavním rodovým jménem obdařil alespoň celoživotní autobiografickou postavu svých knih, Dannyho Smiřického…

Slavných potomků obětí Staroměstské exekuce je mezi námi dnes ale víc. Nathanael Vodňanský z Uračova, který byl Ferdinandem I. tehdy oběšen, je básník Jan Vodňanský, polovina dvojice Vodňanský-Skoumal a autor slavných písňových textů Jak ti dupou králíci nebo Kdyby prase mělo křídla. Potomkem jediného katolického popraveného, sťatého Diviše Czernina z Chudenic, je zase Děpold Czernin, který dnes stojí v čele projektu Náš Ježíšek, který v našem mediálním prostoru brání bytost českých a slovenských Vánoc proti perfidním stále neodbytnějším vousatým starcům ze západního zahraničí…

Tolstoj a Vodafone

Většina východoevropských šlechticů se s nástupem komunistického režimu dostala do vězení či exilu, často v Masarykově Československu. Z ruské poříjnové šlechtické emigrace vzešli například herci Petr Nárožný, Ivan Luťanský, Valentina Thielová, Evžen Jegorov, Lenka Machoninová a Oleg Reif, režisér filmové Babičky Antonn Moskalyk, skladatel hudby ke Krtečkovi Vadim Petrov, nebo scenárista filmu Jak utopit doktora Mráčka Petr Markov (jehož otec byl knížetem dnes válčící Doněcké oblasti). Tchánem Hugo Haase (otcem jeho manželky Marie) byl zase poslední carský velvyslanec ve Švýcarsku baron Bibikov, ten, který 9. dubna 1917 zaplomboval vagón, v němž byl poslán do Ruska Vladimir Iljič Lenin.

Našli se ale i jiní šlechtici, kteří se hodili novému režimu: Do hraběcího rodu Tolstých se narodili jak legendární Lev Nikolajevič Tolstoj, tak jeho synovec, předseda Svazu spisovatelů SSSR Alexej Nikolajevič Tolstoj, který si za Stalina nechal na navštívenky odvážně napsat GR. TOLSTOJ, přičemž ono GR. vždy veřejně vysvětloval jako GRaždanín, občan – ale všichni pochopili, že to znamená Graf, hrabě. Nejnověji se pak do rodu přivdala první ředitelka firmy Vodafone Czech republic, Karla Tolstoy, rodačka z Kanady.

Z hraběcího rodu (a ne ledajakého, svou existenci odvozoval už od prvního carského rodu Rurikovců) pocházel i Tolstého následovník ve funkci šéfa sovětských spisovatelů Sergej Michalkov – otec slavných sovětských režisérů Nikity Michalkova a Andreje Končalovského a autor Stalinovy sovětské hymny, jejíž text napsal natřikrát: za Stalina, Brežněva i Putina. Hrabě Michalkov se při mezinárodních setkání občas střetával s hlavou Polské lidové republiky, Wojciechem rytířem Jaruzelskim, velvyslancem NDR v Íránu, Ferdinandem hrabětem Thunem, a československým velvyslancem v Nizozemí, Pavlem hrabětem Auerspergem. Ten se velvyslancem stal až nějakou dobu poté, co jeho rezort vedl první československý komunistický ministr zahraničí, svobodný pán Vladimír Clementis (v roce 1952 popravený v procesu se Slánského skupinou nikoli za to, že byl zeman z Gemeru – ale protože se znelíbil Stalinovi). Jurij Gagarin sice nepocházel z knížecího rodu Gagarinů (kteří se zrodili též z carských Rurikovců), ale jeho předkové pocházeli z gagarinovského panství – a tak vzniklo příjmení prvního kosmonauta…

Bláznivá Viktorka a bratři Čapkové

„Viktorka je sedlákova dcera ze Žernova…“ Když malá Božena Němcová v Ratibořicích slýchala příběh bláznivé selské dcerky Židovy, která z nešťastné lásky bloudila po lesích, netušila, že se z Viktorčiny přízně na Žernově zrodí doktor Antonín Čapek, který po letech koupí Viktorčin otcovský dům, a v něm se sám stane otcem dvou talentovaných českých spisovatelů a výtvarníků, Karla a Josefa, kteří se proslaví řadou příběhů o bláznivých mudrcích – od Loupežníka a Tuláka ze hry Ze života hmyzu až po inženýra Prokopa z Krakatitu (kterého Karel Čapek, jehož prvním zaměstnáním byla práce vychovatele ve šlechtických rodinách, mimochodem pojmenoval po svém svěřenci: hraběti Prokopu Lažanském).

Ve staré Indii měli ještě jednu kastu, kastu páriů – čističů kanálu. Kdo se v ní zrodil, toho se nikdo z obyvatel státu nesměl dotknout, ani o něj zavadit očima. Nám v Evropě splynuli páriové s prorockými bohémy, kteří byli ochotni za pravdu obětovat vše. Ani tuhle kastu člověk před osudem nezapře. Josef Čapek, potomek Viktorky, která pro lásku pohrdla otcovským dědictvím, sešel ze světa v infekčním baráku koncentračního tábora. Stejným způsobem z něj odešla i Milena Jesenská. Jejího předka Jána Jessenia, který si dovolil provést první veřejnou pitvu před očima pražských měšťanů, sťali aspoň se šlechtickými poctami. Kdo ale zvolí osud páriů, toho na tomto světě čeká jenom lopata a cesta do jámy.

Co ale bude po nás, to neví nikdo z nás…

Poznámka redakce: Vřele doporučujeme nahlédnout do nezávislého družstevního magazínu Kulturní noviny. Magazín stojí nejen na fascinující myšlence, ale také stojí za to.

 

Vložil: Tomáš Koloc

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace