Milionové dluhy? Nejznámější dlužník vždy dokázal najít někoho, kdo velkolepé divadlo zaplatí. Tajnosti slavných
08.07.2019
Foto: TV Prima
Popisek: Jiří Pomeje v Show Jana Krause
Beznadějný fanfarón, nevyléčitelný romantik, jedinečný gentleman, který dokázal ženě dopřát mimořádný pocit bezpečí. Uměl bravurně zacházet s city a emocemi, současně je ale také sám velmi silně prožíval. Celý svůj život proměnil ve zběsilou jízdu na horské dráze.
Rád snil, neustále měl hlavu plnou velkolepých plánů. Byl přesvědčen, že své sny, touhy a fantazie jednou určitě promění v realitu, a dokázal o tom velmi sugestivně přesvědčit i okolí. A především partnerky, v jejichž očích se měnil v pohádkového prince. Jiří Pomeje jim totiž uměl nabídnout vizi báječné budoucnosti v bezpečí ochranitelské náruče. Znali jsme se už z doby studií a byl vždy fajn kamarád. Jeho dvornost jsem si také ráda vychutnávala, na rozdíl od jiných jsem ale byla proti tomuto ‘skoku na špek‘ imunní díky dědečkovi, který s nadsázkou říkával: „Chlap má v rodině řešit strategicky významné problémy, například vztahy naší rodiny s Biafrou (stát existující v letech 1967 – 1970 na jihovýchodě Nigérie – pozn. red.). A úkolem ženy je každodenní provoz, jako je placení účtů, jídlo, nákupy, bydlení…“ A tak nějak bral život i Jirka.
Od baletu na DAMU
Narodil se 13. prosince 1964 v Českých Budějovicích, jeho otec Jiří byl inženýr, matka Jaroslava porodní asistentka. Už na gymnáziu začal chodit do stepařského kroužku, tanci se pak věnoval dvanáct let, z toho celé desetiletí závodně. Dokonce účinkoval i ve slavném klasickém baletu podle poemy ruského romantického básníka, prozaika a dramatika Alexandra Sergejeviče Puškina Bachačisarajská fontána, v němž ztvárnil dvojroli Poláka a Tatara. Jeviště mu učarovalo, a tak se přihlásil na pražskou DAMU, na první pokus ale nebyl přijat, protože měl v kádrovém profilu pomyslný černý puntík – jeho otec byl počátkem normalizace vyloučen z komunistické strany. Nakonec mu ale pohovory přinesly štěstí, protože se na poslední kolo přijelo podívat i několik ředitelů oblastních divadel. Jirka přijal nabídku angažmá ze Šumperka a hned získal role v šesti představeních.
Kovář Martin v pohádce Jestřábí moudrost
(foto – repro/Facebook)
Dvojnásobná klika
V roce 1984 měl hned dvojnásobnou kliku – na druhý pokus byl na DAMU přijat a současně poprvé stanul před kamerou jako jeden z chasníků ve slavné pohádce režiséra Hynka Bočana S čerty nejsou žerty. Vzápětí po něm sáhla i Československá televize. Poprvé se objevil na obrazovce v jedné z vedlejších rolí ve válečné trilogii Jiřího Adamce Dlouhý čas naděje. Pak už dostával nabídky stále častěji, a přestože šlo stále ještě o ‘štěky‘, bylo jich čím dál víc. Studium úspěšně ukončil v roce 1988 a krátce nato dostal také svoji první filmovou hlavní roli, postavu inženýra Marka Paara v poetickém dramatu režiséra Vladimíra Drhy Muka obraznosti, natočeném podle stejnojmenné románové předlohy Vladimíra Párala. Současně zúročil i taneční zkušenosti a podílel se jako choreograf na komedii Čekání na Patrika, která byla druhým celovečerním snímkem Petra Tučka po úspěšném debutu Copak je to za vojáka.
Podnikatelský sen
V roce 1989 nastoupil povinnou vojenskou službu v Táboře, jako vysokoškolský absolvent pouze na rok. A mezitím došlo k listopadové revoluci a všechno bylo rázem úplně jinak i v showbyznysu. Na počátku devadesátých let odstartovalo naplno soukromé podnikání, počet firem narůstal jako v lese houby po dešti. Představě velkolepé budoucnosti podlehla i řada známých osobností a Jirka nebyl výjimkou. V roce 1992 založil producentskou firmu Fronda film, o dva roky později se poprvé dohodl na spolupráci s režisérem Zdeňkem Troškou a produkoval jeho slavnou pohádku Princezna ze mlejna. Současně se setkal během natáčení komedie Playgirls s o čtyři roky mladší Michaelou Kuklovou. Byla z toho láska jako trám a vzápětí i svatba. Byli jedním z nejhezčích párů českého showbyznysu, Jirka byl ztělesněním velkého a dominantního chlapa, který má mimo jiné i přirozenou nadvládu nad svou partnerkou. Míša přiznávala, že se jí líbí, jak ji hýčká a váží si jí. Na druhou stranu ale rozhodoval o všem i v její kariéře. Veřejně to nikdy nepřiznal, všichni okolo o tom ale byli přesvědčeni.
S první manželkou Michaelou Kuklovou v romanci Andělská tvář
(foto – repro/archiv Fronda film)
S Andělem do pekel
Osudový zlom pro Jirkův život i jeho první manželství znamenal příliš velkoryse pojatý projekt, s nímž přecenil své možnosti. Romantického dramatu podle knihy Anny Marie Körnerové Andělská tvář, jehož rozpočet byl sedmdesát milionů, se v roce 2001 chopil režisér Zdeněk Troška. Podle plánu se měl stát bombou, o kterou se i v zahraničí všichni doslova poperou, manželé Kuklová a Pomeje v něm samozřejmě hráli hlavní role. „Tenhle film nám změní život! Z tebe udělá světovou hvězdu a já na něm vydělám miliony,“ stavěl Jirka vzdušné zámky před svou ženou. Už během natáčení se ale začaly projevovat problémy s nedostatkem financí, Jirka do projektu investoval vše, co měl, půjčil si, kde se dalo. A vstup projektu na filmová plátna se proměnil v ránu z milosti. Z velkolepého snu se stal propadák, přestože ho Zdeněk Troška považoval za nejzdařilejší, co kdy natočil. O další Angeliku, byť v českém vydání, prostě diváci, unavení kdejakou romantickou slátaninou, nestáli.
Tvrdá realita
Milionové dluhy se samy nevypaří, a tak Fronda film šel do konkurzu. Jirka neměl ani korunu, zato obří dluhy, které neměl z čeho splatit. Alespoň honem převedl auto a družstevní byt na Míšu. Skončil u soudu, jednání se vlekla několik let. Nakonec dostal podmínku, zhroucení svého velkého snu ale nesl velmi těžce a neúspěch začal ‘léčit‘ alkoholem. „Milovala jsem ho, ale upřímně řečeno, nakonec se s ním vůbec nedalo žít,“ řekla s odstupem času Míša Blesku o muži, po jehož boku prožila patnáct let. „Pamatuji si to přesně, 2. ledna 2006 mi řekla, ať se sbalím a vypadnu. Zjistil jsem, že se mé věci vejdou do tří tašek, a ve tři ráno jsem stál v zimě na chodníku,“ zavzpomínal Jirka. „Míša se začala bát o holou existenci, nedivím se jí, že mě poslala do háje. Andělská tvář mi zkrátka zničila manželství a učinila ze mě žebráka a bezdomovce.“ S rozchodem se ale ani jeden z nich dlouho nemohl smířit, a tak definitivní konec za jejich manželstvím učinil rozvodový soud až v roce 2007.
Další ‘projekt‘ – comeback Ivety Bartošové
(foto – repro/Facebook)
Projekt Iveta
V té době se Jirka podílel na projektu muzea Karla Gotta Gottland, který se zrodil v někdejší vile jeho rodičů v Jevanech a přibližoval návštěvníkům soukromí i kariéru legendy populární hudby. Společnost patřila podnikateli Janu Moťovskému, který se ale v srpnu 2008 beze stopy ztratil, a jeho žena Kateřina se pak počátkem roku 2009 rozhodla muzeum uzavřít kvůli finanční ztrátě. Krátce po rozvodu Pomeje objevil i svoji novou múzu a vysnil si další projekt – bombastický comeback zpěvačky Ivety Bartošové, zmítané závislostí na alkoholu a lécích. V březnu 2008 si dali první pusu, Jirka ji dostrkal do salonu krásy, chodila na hodiny zpěvu a tance, denně cvičila a držela dietu. Chtěla nejen zpátky na scénu, ale také dokázat sociálce, že je schopná postarat se o syna Artura. V polovině května odzpívala první koncert v Mladé Boleslavi, během turné absolvovala 21 koncertů a vydělala zhruba milion. „Iveta v životě potřebovala režim. Bez něj se vždycky okamžitě stala závislou a byla pod vlivem. Prostě buď tvrdá práce, nebo léčebna,“ řekl později autorům knihy Ztracený život I. B. A v pátek 5. září už se konala velkolepá svatba na zámku v Hluboké nad Vltavou.
(Pokračování ve středu 10. července)
Vložil: Adina Janovská