Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

PŘEHLED CEN S pervitinem se to uhrát nedá, udělá z vás vraha, jako v tomto příběhu. Na vlastní kůži tam, kde úřaduje smrt

04.07.2019
PŘEHLED CEN S pervitinem se to uhrát nedá, udělá z vás vraha, jako v tomto příběhu. Na vlastní kůži tam, kde úřaduje smrt

Autor: Pixabay

Popisek: Karlův příběh začal alkoholem... Ilustrační foto

REPORTÁŽ, TABULKA Tvrdé drogy ničí u těžce závislých narkomanů mozkové buňky. Útočí na synapse. Po nějaké době, která je individuální, se z vás stanou odpadlíci společnosti. Vaší uniformou se stanou roztrhané černé kalhoty a tričko, mikina s kapucí, kšiltovkou a tmavými brýlemi. Váš majetek se vejde do igelitové tašky. Vaše osobnost se rozpadne. Pokud okamžitě a za minutu dvanáct nepodniknete proti drogám rázné kroky a nevyhledáte odbornou pomoc, do normálního života se už nikdy nevrátíte. Vaše plachetnice se ocitne za obzorem, odkud není návratu.

V minulých dílech jsem psal o tragickém příběhu mladé Julie. Utekla z odvykací léčby a ještě v ten den navštívila Františkánskou zahradu v Praze 1, kde našla dealera. Někde stranou si ´šlehla´ pervitin. Téměř okamžitě upadla do kómatu a zemřela na předávkování. Událost svého času zaznamenala ČT. Následoval příběh Simony. K osmnáctinám dostala od přítele Patrika dárek. Bylo to ´psaníčko´ s pervitinem. Řekla si jednou a dost. Pak se jí to vymklo z rukou. Patrik jí dodával další dávky a ve čtyřiadvaceti letech už byla silně závislá. Případné manželství a děti, divadlo, kino, dovolená, to vše šlo stranou. Nyní přináším příběh dvaatřicetiletého Karla, jehož dočasným pobytem se stal soudní pavilon Psychiatrické nemocnice Bohnice…

Slíbil manželce věrnost na celý život, pak ji zabil

Karel bral drogy. Pervitin. Občas heroin. Nebo si koupil od dealera subutex. To je legální, silný opiát, který pomáhá lidem na ´háčku´ při léčbě a při absťáku. „Tolikrát jsem chtěl přestat, ale vždy jsem selhal," komentuje. Pak se stalo něco strašného. Zabil manželku. Pohádali se, strčil do ní a ona si o roh stolu prorazila lebku v oblasti spánku. Experti ho prohlásili v době spáchání trestného činu za nepříčetného. V takových případech vás umístí na pavilon 17 psychiatrie v Bohnicích. Byl jsem se tam podívat. Pětimetrová zeď, ostnaté dráty, všude kamery a oválný ´výběh´, kam vzorní pacienti mohou na chvíli zavítat. Ošetřovatelé jsou svalnaté ´rampy´, prý není dobré jim příliš vzdorovat. Co na to Karel? „Je to horší než kriminál."

Nechtěl předvádět buldozer

„Já jsem se pokoušel přestat s drogami sám. Vydrželo mně to skoro tři měsíce a já teprve nedávno pochopil, že bez odborníků a poraden to nepůjde. Byl jsem nervózní, paranoidní a agresivní, vše se vrátilo na samotný začátek," vypráví. „V krvi jsem už žádné drogy neměl. Alkatest byl negativní. Jinak by to byl trestný čin spáchaný pod vlivem návykové látky a bylo by to stokrát horší."

Ještě před deseti lety alkoholu naopak holdoval. Jednou policajti našli Karla někde pod mostem, takže skončil u tehdejšího primáře oddělení závislostí MUDr. Karla Nešpora na detoxu. „Tam jsem to vzdal po dvou týdnech. Nešpor je velice zvláštní člověk, jistě hodně inteligentní, je známý i mezi lékaři na závislosti v zahraničí. Jenže on si při programu třeba stoupne na stůl a začne předvádět slepičku abstinentku." Kdo z čtenářů našich Krajských listů.cz vyhledá Nešporovy stránky drnespor.eu, najde tam asi 150 video pětiminutovek, kde třeba předvádí smějící se kachničku, žabičky, delfíny nebo šneky abstinenty… Na chvíli se odmlčel a začal srkat limonádu. „Jednou si zase stoupl na stůl, a to byla poslední kapka. Okamžitě jsem dal revers." Opět pauza. „Řekl jsem mu, že jsem dospělý člověk a že ze mě kachničku abstinentku nikdy neudělá, natož abych po chodbách pavilonu 31 lítal sem a tam jako rozesmátý buldozer." Namísto toho se mu honily hlavou černé myšlenky, silné deprese, uvědomoval si, co všechno kvůli drogám ztratil. Kamarády, dobrou práci, dovolené, Vánoce... „Potřeboval jsem si o tom promluvit s psychologem, ale ten měl na starosti dalších bezmála padesát pacientů a neměl čas.“

Už nikdy, říkal si. Přesto si dal

Chvíli se držel. Nepil a snažil se dát dohromady manželství, které léta ignoroval a ničil. Pak ale udělal fatální chybu. „Byl jsem v jedný putyce v centru Prahy, všichni chlastali a já pil kolu." Jeden z kámošů vytáhl sáček s pervitinem, který v přeplněné hospodě bez okolků ´nalajnoval´ na stole, aby si mohli ostatní šňupnout. „Byl jsem mezi nimi, bohužel." A tím se dostal zpět do bludného toxického kruhu. „Manželce bylo divné, že jsem prakticky nespal. A pořád něco dělal. O půlnoci jsem na balkoně řezal prkno na polici. Pak přijeli fízlové, že dělám bordel, takže zbytek noci jsem prožil v posteli se zrakem upřeným na strop." Někdy ve tři ráno šel na balkón zalévat kytky. „Milión zbytečných věcí, to pervitin umí." Z posledních sil se mu podařilo udržet si zaměstnání, ale vize lepšího života, manželství a třeba i dítěte připomínala plachetnici, která se ocitla za obzorem, odkud není návratu.

Důležité upozornění! Publikovaný seznam drog byl čerpán z otevřených a veřejně přístupných zdrojů. Za těchto okolností jej v žádném případě není možné považovat za návod, jak se dostat k drogám. Ceny drog jsou orientační, mohou se měnit

Sex lze sehnat za pár cigaret, jenže...

Po dalších peripetiích se vykašlal i na fet. Jenže manželka už toho měla opravdu dost. Našla si přítele. „Jednou jsem našel ve schránce výzvu k vyzvednutí doporučeného dopisu. Když jsem to na poště otevřel, padl jsem na zadek. Manželka požádala o rozvod. A to jsem nevydejchal.“ Doma nastala ponorková nemoc.

Pak se jednou do sebe pustili. Karel strčil do manželky. Ta byla po nárazu do spánku o roh stolu na místě mrtvá, jak už jsem psal. „Nemohl jsem uvěřit tomu, že jsem vrah. Sám jsem volal záchranku a policajty a ke všemu se přiznal." Jelikož byl po sérii psychologických vyšetření podle znalců nepříčetný, putoval se na soudní pavilon číslo 17 v Bohnicích. „V přízemí to nebylo dobré. Furt na tebe někdo řval. Musel sis třeba ´stokrát´ srovnat věci ve skříňce a tak, takže jsem si svůj čin pěkně odskákal." Našel si tam kamaráda, vysokoškoláka. Ten v afektu zabil vlastního bratra, bylo nás tam víc takovejch...", nedopověděl. „Ale když jsi to vydržel a neudělal nějakej průser, dali tě po pár týdnech či měsících na patro. A tam už tě začali pouštět na hodinu na procházku parkem. Po hodině ses musel nahlásit sestřičkám, pak jsi mohl zase vrátit mezi stromy. Nebo si skočit do příjemné kavárny Pátá kolona na poctivé kafe a kofolu." Jenomže jednou takhle Karel při procházce pacientku z jiného pavilonu. Chtěla krabičku cigaret, a že se za to s Karlem vyspí. Oba šli do budovy Centrální terapie, zde se pracuje s dřívím, hlínou, je tam i textilní dílna. Jinde je košíkářská a papírenská dílna. Jsou to terapie pro pacienty, aby si v rámci léčby připomněli určitý denní rytmus, to aby po propuštění byli schopni fungovat. Karel volil jinou terapii. Dole jsou pánské toalety. Došlo k pohlavnímu styku. A Karel se nakazil nevyléčitelnou a vleklou nemocí, jak se později ukázalo.

Arabská tržnice s drogami na Václaváku

„Jaká je drogová situace u nás? Jdi se po půlnoci podívat na Václavák!" Jelikož bydlím blízko, opravdu jsem tam před pár dny zavítal. Takřka na každém rohu stál Arab s pestrou nabídkou drog. Všiml jsem si, že dost často oslovovali Němce nebo Angličany. Prostě cizince s kapsami narvanými penězi. Pak jsem se zeptal Karla, kde všude se drogy dají v Praze pořídit. „Chce se mi říct všude, úplně všude, ale před pár lety šlo nakoupit ´peří´ (pervitin) a ´subáč´ (subutex) hlavně u autobusového nádraží Na Knížecí v Praze 5. Pak se dealeři i s narkomany přesunuli na náměstí I.P.Pavlova." Vedle toho se podle Karla prodávalo také u ´koně´ na Václaváku, na holešovickém nádraží, v Sherwoodu (tak se v Praze říká parku před Hlavním nádražím), Františkánské zahradě a v okolních pasážích, v Perlovce. „A samo sebou v nočních klubech pro mládež,“ doplňuje Karel.

Policejní snímek z úspěšného zátahu v královéhradeckém kraji... Takhle vypadá varna pervitinu

Bral fet, pak na to přišli rodiče

Rodiče si zpočátku ničeho nevšimnou. Že by jejich potomek už v 7. třídě experimentoval s drogami, to rázně vylučují. Že to není možné. Jenže realita je jiná. Začnou mizet peníze z jejich peněženek. Nebo cennosti z bytu. Když to praskne, jakákoli domluva ze strany rodičů nemá obvykle žádnou váhu, na to už je většinou jaksi trochu pozdě. Podle policie se do obchodu s pervitinem zapojili i Asiaté. „V jejich velkoskladu SAPA se údajně vaří péčko, ale vařiči to ředí nějakým svinstvem, takže si třeba ´bouchneš´ stimulant a opiát zároveň. A když máš smůlu, zažiješ takovou jízdu, na kterou do konce života nezapomeneš. Polonahý lítáš po ulicích, brouci ti žerou tkáň, vše bolí, jako by to byla skutečné. Všichni tě pozorují, máš hrůzu z toho, že tě chtějí zabít. Není kam se schovat. Ze střech domů na tebe střílí odstřelovači, prostě ´stíha´, stihomam," tvrdí Karel a na dlouho ponoří obličej do dlaní. „Rodiče na to přišli náhodou. V koupelně jsem nechal na umyvadle stříkačku s jehlou.“

Varování

„Já bych chtěl varovat mládež i dorost, aby v žádném případě na nějakém mejdanu ´poprvé a naposled´ zkusili některou z drog. To svinstvo je zákeřné." Takzvané poprvé a naposled takřka stoprocentně neplatí. Z počátku ti droga hodně dává, ale zpět si bere desetinásobek. Už to není jen o tobě, ale o rodičích, sourozencích, příbuzných, kde žebráš dvě stovky na peří. Tobě samotnému je dobře, ale pro ostatní členy rodiny je to záhul. Takže pokud si někdo chce dát ´jednou a naposled´ a vyzkoušet nějaký humus, těchto látek je na černém trhu tolik, že je to otázkou pár minut, kdy natrefíte na dealera. Další místa, kde lze ´nakoupit´, záměrně nezveřejňujeme. A pokud tě dealer ´podělá´ a namísto pervitinu ti prodá za dvě stovky omítku z baráku, krystalický cukr, jedlou sodu, je to spíš tvá poslední šance a varování při cestě vstříc vlastnímu osudu, kterému kráčíš vstříc a který ještě můžeš vůlí obrátit k lepšímu.

Všechny osoby, uvedené ve třech dílech reportáží s drogovou tématikou, jsou autentické a redakce zná jejich totožnost. Kvůli ochraně osobnosti byla jejich jména změněna.

 

Vložil: Ivan Břešťák

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace