Babiš je nevěrohodný, postěžoval si Zeman. V roce 2011… Pár zajímavých faktů na osvěžení paměti
26.06.2019
Foto: Facebook
Popisek: Miloš Zeman a Andrej Babiš. Jejíich vztah nebyl dříve zdaleka tak láskyplný
Největší masová demonstrace od listopadu 1989 přispěla k ještě většímu příkopu mezi příznivci a odpůrci premiéra Babiše a jeho vlády. Zatímco její účastníci mají obavy o další vývoj v naší zemi, odpůrci se jim vysmívají, že nemají důvod ke znepokojení a že reprezentují dav zmanipulovaných a frustrovaných lidí. A skutečně neuvěřitelné je, že výsměch zaznívá i od dvou prezidentů, kteří svoji politickou kariéru zahájili právě díky masovým demonstracím v listopadu 1989.
I když není politická situace v naší zemi naštěstí natolik vážná jako tehdy, mnoho indicií signalizuje, že je u nás skutečně ohrožena demokracie. Jasným důkazem je návrat komunistů k moci i ostudný fakt, že premiérem je bývalý elitní člen KSČ, navíc podezřelý ze spolupráce s StB. Čerstvý skandál kolem jeho bývalého tajemníka, nynějšího ministra zdravotnictví Vojtěcha, shromažďujícího kompromitující materiály pro potřeby svého šéfa, dokazuje, že na jisté praktiky nezapomněl.
Stejný scénář
Totalitní časy evokuje i propagandistická kampaň, režírovaná podle stejného scénáře, podle nějž je veřejnosti podsouváno, že voliči svůj postoj mohou vyjádřit pouze ve svobodných volbách a že případné předčasné by nic nezměnily. Podle této mantry bychom tedy měli čtyři roky mlčet a nechat si líbit všechny skandály současných mocných, jejich podvody a lži, z nichž je nedávno usvědčily i pravomocné rozsudky. Jenže ve skutečných demokratických režimech platí, že politici jsou podřízeni voličům, nikoliv naopak, a že demonstrovat a vyjadřovat názor je výsadní právo svobodné společnosti. Po Listopadu´ 89 u nás právě díky tomu demonstrovaly davy lidí, například na protest proti opoziční smlouvě ODS a ČSSD, politice vlády Petra Nečase či proti globalizaci.
Všichni neztratili paměť!
Další mantrou je tvrzení, že neexistuje lepší varianta vlády, než je ta současná, a veškerou vinu svádí na předchozí politiky tzv. tradičních stran, kteří se zkompromitovali, například v souvislostí s privatizaci národního majetku. Někteří skutečně ano, ovšem patří mezi ně jak prezidenti Klaus a Zeman, tak premiér Babiš. Oba evidentně spoléhají na ztrátu paměti určité části veřejnosti, tím spíše, že například kauza privatizace Unipetrolu se odehrávala již v roce 2001. Tehdy rozhodla Zemanova vláda, že většinový podíl této strategické společnosti bude prodán Babišově Agrofertu. Tuto privatizaci považovali za neprůhlednou jak významní ekonomové, tak novináři, včetně šéfredaktora MF Dnes Jaroslava Plesla, nyní velkého Babišova zastánce. Coby redaktor Lidových novin varoval, že není jasné, kde chce vzít Babiš na koupi Unipetrolu potřebných více než 11 miliard korun.
Nevěrohodný Babiš
A jeho obavy se plně potvrdily, Babiš se neměl k placení a důsledkem byl prudký pokles cen akcií Unipetrolu. Pikantní je, že se o deset let později nechal Miloš Zeman slyšet, že je Babiš nevěrohodný a že se časem prošetří různá podezření, týkající se jeho osoby. Když Babiš vstoupil do politiky, Zeman v roce 2011 prohlásil: „Zastávám názor, že člověk, který působí v politice, má-li být dlouhodobě úspěšný, musí splňovat tři základní kritéria. Za první nesmí krást, za druhé nesmí podrážet a za třetí musí dodržovat uzavřené dohody.“ A jako konkrétní příklad uvedl právě podepsanou dohodu o Unipetrolu, kterou Babiš nedodržel. „To je pro mě dostatečný důvod nevěrohodnosti pana Babiše, nehledě na další různá podezření, která se doufám, časem prošetří.“ Možných vysvětlení, proč tak Zeman obrátil, je hned několik, ale všechna jsou velmi znepokojivá. Mimo jiné vysvětlují, proč byla do sofistikované hry nasazena Marie Benešová.
A co Senát?
Oproti těmto dvěma dlouholetým politikům a bývalým členům tradičních stran nemá většina opozičních politiků (například Pirátů) máslo na hlavě, ani zašpiněné ruce z privatizace či dotačních kauz. Platí sice, že hnutí kontroverzního oligarchy vyhrálo volby, ale drtivá většina voličů jej nevolila, a tak vládne jenom díky menšinové vládě. Vítězné hnutí ANO 2011 nemá většinu ani v Parlamentu, ani v Senátu, kde drtivě převažují opoziční strany, jejichž představitelé demonstrace podporují. Nebo snad výsledky svobodných voleb do Senátu neplatí?
Vložil: Adéla Hofmanová