Zdivočelá doba komunistického mukla a spisovatele... Takový funus Praha nezažila

12.06.2019

Foto: ČTK / repro

Popisek: Pohřeb Jiřího Stránského byl velmi důstojný

Velmi důstojným a až překvapivě velkolepým způsobem se rodina a veřejnost v pondělí rozloučili se spisovatelem, politickým vězněm a skautem Jiřím Stránským. Statečnému muži, jenž ve svém životě čelil krutému pronásledování a věznění v komunistických lágrech, se přišlo poklonit velké množství lidí. Kromě blízkých a přátel mu hold vzdali i náhodní turisté z celého světa.

Velkolepý pohřební obřad se skládal z několika částí. Nejprve se konala zádušní mše v Týnském chrámu, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Ten ve světsky pojatém projevu připomněl, že Jiří Stránský svou statečností a svým dílem obohatil nejen českou kulturu, ale i život v naší zemi. A zároveň vyjádřil přání, aby se doba, v níž byl tento muž vězněn, nedej Bůh, neopakovala.

Jako z filmu

Poté byl z Týnského chrámu, za zvuků zvonů vypraven pohřební průvod směrem ke Staroměstskému náměstí, evokující dobu minulých časů. Přispěl k tomu starodávný kočár s rakví, tažený koňmi s černými chocholy a také smuteční oděvy členů rodiny a dalších účastníků. Přítomným dámám nechyběly klobouky či další působivé doplňky. Pietní akt byl natolik výjimečný, že vzbudil i respekt náhodných kolemjdoucích a turistů, z nichž se někteří domnívali, že se jedná o natáčení historického filmu. Ostatně, na režii pohřbu se podíleli bratři Formanové, kteří patří k příbuzným Jiřího Stránského. Jeho dcera Klára je totiž manželkou Petra Formana.

Pan prezident

Nakonec se konalo pietní rozloučení ve Strašnickém krematoriu, na němž na Jiřího Stránského vzpomínali jeho blízcí přátelé. Patřil k nim i bývalý ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek, který se s touto výjimečnou osobností v posledních letech často setkával. Ten u rakve svého přítele konstatoval, že někteří lidé se nahrazují opravdu těžko a nechal se také slyšet, že by byl Stránský skvělou hlavou státu a alespoň v soukromí ho tituloval ‚pane prezidente‘. A oslovil ho tak i na poslední cestě.

Předseda českého PEN klubu Jiří Dědeček, jenž po Stránském převzal žezlo v této mezinárodní organizaci spisovatelů, dal najevo, jak svým kolegům již nyní chybí. Slíbil mu, že převezme i jeho alergie a připomněl tak historku, jak Stránský v nemocnici reagoval na otázku, zda není na něco alergický: „Na komunisty,“ odpověděl. Dojemné bylo vyznání herce Vladimíra Javorského. Po setkáních se Stránským vždy získal pocit, že se mu v jeho blízkosti narovnává páteř a zarecitoval jednu z jeho básní.