Lidé protestují proti Babišovi, ale zapomínají na další viníky. Kdo mu dal zelenou kartu?
24.05.2019
Foto: Jonáš Kříž
Popisek: Václavské náměstí 21. 5. - na tapetě Babiš, ať už pod ´jménem´ Bureš, nebo v popkulturních narážkách
V některých českých městech, především v Praze, se v posledních týdnech opakují demonstrace a účast na té poslední již překročila padesát tisíc účastníků. Zatímco zpočátku dávali hlasitě najevo především nesouhlas s jmenováním nové ministryně spravedlnosti Marie Benešové, nyní se hlavním tématem masových protestů stal premiér Andrej Babiš. Je sice potěšující, že si tisíce lidí nechtějí nechat líbit jeho kontroverzní minulost, kolosální střet zájmů či lživou propagandu a žádají jeho demisi, ale mnozí zapomínají na to, kdo mu umožňuje vládnout.
Na jedné z těchto demonstrací promluvil dokonce i vlivný člen ČSSD Petr Dolínek, jenže především kvůli ochotě této strany vytvořit koaliční vládu s hnutím ANO se Andrej Babiš dostal k moci. Zásluhou ČSSD také prošel zákon, podle nějž již nemusí členové vlády předkládat lustrační osvědčení a premiérem či ministrem se tak mohou stát bývalí aktivní členové KSČ a spolupracovníci StB.
Spravedlnost po česku
Zatímco vedoucí úředníci se lustračnímu zákonu musí nadále podřizovat, jejich nejvyšší šéfové, tedy ministři, nikoliv. Sociálním demokratům ani nevadilo, že podepsali koaliční smlouvu s politikem, čelícím trestnímu stíhání. Ještě loni na jaře přitom považovalo vedení ČSSD spolupráci s trestně stíhanou osobou za velký problém, za pár týdnů svůj postoj změnilo a s Andrejem Babišem vytvořilo menšinový kabinet. A vše nasvědčuje tomu, že šéfovi ČSSD Janu Hamáčkovi nevadí, že Andrej Babiš ministry ČSSD neustále kárá, ponižuje a bez uzardění si přivlastňuje výsledky jejich práce (viz například předvolební kauza kolem tzv. dvojí kvality potravin nebo rodičovského příspěvku).
Ztráta paměti?
Příkladem nepochopitelné politiky ČSSD jsou i názory jejich europoslance Pavla Poce. Ten patří mezi nejpracovitější české zástupce v Evropském parlamentu a jsou za ním vidět skutečné výsledky, cennější o to, že se angažuje v oblasti ekologie. Často zásobuje média bilancí svého boje proti vymírání včel či nadužívání pesticidů, ale zapomíná na to, že jeden z viníků tohoto stavu šéfuje České republice za přímé asistence sociálních demokratů. V předvolebních debatách Poc správně upozorňuje, že Evropská komise musí sloužit zájmu evropských občanů a nikoliv byznysu, avšak členové české vlády z jeho strany byznysu slouží nepokrytě.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) otevřeně obhajuje, že vláda zamítla zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzínu a nafty, kvůli němuž se v Česku pěstuje řepka na největší ploše v Evropě. Dopady na životní prostředí jsou fatální, především proto, že řepka vyžaduje masívní hnojení a pesticidy, což ohrožuje nejen spodní vody, ale také prospěšný hmyz, především včely. O tom, jak hospodařily Babišovy firmy koncernu Agrofert, ještě předtím, než jej vložil do svěřenského fondu, přinesla otřesná svědectví řada článků a reportáží. Že by o nich Pavel Poc nevěděl? Zatímco on varuje před ekologickou katastrofou, premiér Babiš klidně deklaruje, že „ochrana klimatu nesmí být na úkor evropského průmyslu“.
Co vše je zamlčováno?
Na prozatím neotřesitelné pozici Andreje Babiše mají svůj podíl viny i některá česká média. Mlčí o skandálních kauzách českého premiéra a naopak ochotně šíří jeho lživé nebo zavádějící výroky, jimiž se snaží upevňovat svoji moc. Při sledování alternativních webů, v nichž působí nejlepší čeští investigativní novináři, mnoho čtenářů s překvapením zjišťuje, co vše je jim zamlčováno. Nejčtenější deníky se dokonce snaží předstírat, že se v úterý v Praze žádná masová demonstrace nekonala. A jiná donekonečna omílají, že Babiš vyhrál volby. Jenže, drtivá většina českých voličů přidělila hlas jiné straně, než ANO 2011, a stále více jich dává najevo, že jim politická situace v naší zemi hodně vadí.
Vložil: Adéla Hofmanová