Zvláštní doba: televize nám servírují násilí ráno, v poledne, i večer. A diváci jsou nadšení
22.05.2019
Foto: ČT / repro
Popisek: Jiřina Bohdalová v televizním filmu Klec, který diváci ocenili ovacemi
Nedělní premiéra dalšího detektivního thrilleru Klec, který divákům naservírovala Česká televize, se tentokrát setkala s nebývale příznivým přijetím, především díky hereckým schopnostem Jiřiny Bohdalové. Je sice až neuvěřitelné, co si tato skvělá herečka, jíž táhne na devadesát let, nechala při natáčení tohoto snímku líbit, ale našlo se jen málo těch, co se zamysleli nad stále stoupajícím trendem násilí na obrazovce.
Film o setkání staré dámy s pohledným mladíkem, který ji obelstil, aby získal peníze, dokonce i za cenu vraždy, byl skutečně napínavý a je očividné, že zkušená profesionálka s úctyhodnou kariérou zažila při natáčení velmi krušné chvíle. Scény, kdy musí svázaná ležet ve vaně se zalepenými ústy nebo se zraněná plazit po zemi v koupelně, byly jistě mimořádně náročné. A většina diváků jí za to vzdala hold, což ani v případě takové legendy, jakou Bohdalová bezesporu je, nebývá vždy pravidlem. Ba naopak, dost často to od některých diváků, co ji zrovna nemusí, schytá. Tentokrát se i od nich dočkala ovací. V některých případech až přehnaných, když například jeden z nich Klec adoruje jako „nádherný film, nádherně zahraný“. Nádherného na něm bohužel není vůbec nic.
Zvláštní doba
Cennější je fakt, že se alespoň někteří diváci zamysleli nad tématem tohoto snímku. Podle nich se již bez násilí, vulgarit a zmrzačených charakterů dnešní tvorba neobejde. „Obávám se, že se výběr námětů podřizuje trendu v televizi, násilí ráno, v poledne, i večer. A většina si libuje, zvláštní doba,“ stěžuje si Jana na stránkách České televize. Toho násilí už je na hlavním veřejnoprávní kanálu opravdu příliš. Stačí se podívat na aktuální televizní program ČT 1. Večer mu většinou dominují domácí nebo zahraniční kriminální seriály a na obrazovce se tak vraždí několik hodin denně.
Televizní dramaturgové evidentně ignorují dlouholeté výzkumy, dokazující, že filmová a televizní produkce výrazně ovlivňuje chování lidí, především mladistvých a svádí je k delikventním činům. Podle řady odborných prací jsou televizní obsahy silně saturovány násilným obsahem, přičemž děti i dospělí sledují televizi stále více. Shodně došly k závěru, že televizní násilí skutečně zvyšuje pravděpodobnost agresívního chování.
Alarmující výzkumy
Některé výzkumy jsou přitom opravdu alarmující. Často citovaná americká studie sledovala chování skupiny dětí pod vlivem agresivního televizního programu a dospěla k závěru, že u nich později došlo ke zvýšené kriminalitě. Konstatovala rovněž, že televize vede k oslabování citlivosti vůči násilí, s nímž se setkáváme v reálném světě. Další zjistila, že čím více se mládež dívá na televizi, tím více je v dospělosti násilnická, až pětkrát více oproti mladým divákům, sledujícím ji minimálně. A není od věci připomenout, jak často si dnešní školáci na své mobilní telefony natáčejí scény zachycující, jak týrají své spolužáky a navzájem si je sdílejí.
Opravdu bomba
Další velmi závažnou okolností je fakt, že se někteří mladiství identifikují s pachatelem. Je zneklidňující, jak nekritické sympatie vyvolal výkon Kryštofa Hádka, jenž kvůli penězům neváhá týrat a nakonec zavraždit svoji oběť. Diváci, kteří si vyměňují reakce na Česko-Slovenské filmové databázi, se předhánějí v superlativech: „Famózní Kryštof Hádek,“ chválí ho jeden z nich, zatímco další si myslí, že Hádek není žádný hádek, ale pořádný had a čert. Enšpígl lituje, že režisér Klece Jiří Strach nenechal víc vyniknout odpudivost této postavy. Amatérští kritici podobně adorují i Stracha: „Jiříku, bomba!“ Nad explozí násilí na veřejnoprávním kanálu (v době, kdy jej sleduje řada mladistvých) a jeho nesporném negativním dopadu na ně, se ovšem na ČSFD nepozastavuje nikdo. Naopak, z diskuse je zřejmé, že se mladí vyznají v kriminálním žánru a jak obrovské oblibě se mezi nimi těší.
Vložil: Adéla Hofmanová