Česká Audrey, nebo Mata Hari? Či snad naivka, opravdu jen toužící po zlaté kleci? Tajnosti slavných
17.05.2019
Foto: Youtube / repro
Popisek: Jana Nováková ve filmu Nebeští jezdci
Nejdřív okouzlila syna, pak rozvedla jeho pohádkově bohatého otce. Svoji největší roli ale zaplatila velká naděje českého filmu životem. Během srpnové noci k nám dorazily tanky ‘spřátelených armád‘ a jen o pár týdnů později zazněly v Mnichově vražedné výstřely…
Půvaby, hereckým stylem i elegancí nápadně připomínala slavnou křehkou francouzskou hvězdu Audrey Hepburn a chybělo opravdu jen maličko, aby se jí opravdu začalo přezdívat česká Audrey. Už její vstup do filmového světa vyvolal obrovský rozruch až na Pražském hradě. Nebo spíš pořádný průšvih. Pak ale rozehrála osudovou hru, kterou v pouhých dvaceti letech zaplatila životem. Oficiálně šlo prý jen o žárlivost, některé tajné dokumenty ale napovídají něco jiného. Stala se nositelka jednoho z nejvšednějších českých jmen Jana Nováková jen novodobou Desdemonou, jejíž život vyprchal rukou žárlivého Othella, nebo by spíš zasloužila přezdívku česká Mata Hari?
Tajemná už odmalička?
Narodila se 25. září 1948 v Praze a musela mít na tehdejší dobu překvapivě exkluzivní rodinné zázemí. V době, kdy pionýři chodili nadšeně na brigády a jejich starší kamarádi dobrovolně a zadarmo makali ve svazáckých košilích na stavbách mládeže, Jana Nováková se věnovala koníčkům, které byly v padesátých letech minulého století řazeny do kategorie buržoazních přežitků. Odmalička chodila na gymnastiku a do hodin baletu, jezdila na vodních lyžích, hrála tenis i golf, dokonce se prý pilně věnovala i jezdeckým tréninkům v Chuchli. Navíc měla i básnický talent a jejím mentorem se stal slavný romantický básník, spisovatel, dramatik a scenárista František Hrubín. Pravdivost veškerých informací, které je možné o ní dohledat, je nicméně velmi diskutabilní, především kvůli četnosti příjmení Nováková, které jen v současnosti nosí více než třicet osm tisíc žen. Byla to pouze hříčka osudu, nebo snad tajemný záměr od samého prvopočátku?
Kráska roku
Původně se prý chtěla stát lékařkou, byla ale velmi půvabná a měla dokonalou postavu, takže ji kamarádi vyhecovali, aby se přihlásila do kurzu pro manekýny. Absolvovala ho v necelých osmnácti letech a téměř okamžitě se stala předmětem zájmu módních tvůrců i fotografů. V roce 1966 se zúčastnila soutěže Miss Film 66, ve které skončila druhá, a v prosinci 1966 si ji švédské velvyslanectví v Praze zvolilo za patronku svého tradičního svátku svaté Lucie. Zmatky dodnes panují i v informacích o jejích hereckých začátcích. Kdekdo si ji totiž pletl s její jmenovkyní, takže bývá často chybně uváděno, že ji pro film objevil Miloš Forman, který ji obsadil do role kamarádky hlavní hrdinky v romantické komedii Lásky jedné plavovlásky. Ve skutečnosti se v tomto snímku objevila před kamerou jen plavovláska stejného jména a příjmení, která se jen párkrát mihla ve filmovém komparzu, a pak kamsi zapadla.
Urážka majestátu
Ve skutečnosti stanula Jana poprvé před kamerou v roce 1966 v tragikomickém podobenství režiséra Jana Němce O slavnosti a hostech, který byl uveden do kin pod názvem Zpráva o slavnosti. Film vyvolal obrovský rozruch, dokonce se v něm ‘našel‘ tehdejší prezident Antonín Novotný a zhodnotil ho jako urážku svého majestátu. Vzápětí Jana dostala první velkou roli, postavu sekretářky Mabel v hudební parodii Bořivoje Zemana Fantom z Morrisvillu. A nepřišla k ní náhodou, nýbrž se zúčastnila konkurzu, v němž porazila čtyři stovky dalších uchazeček včetně tak známých osobností, jako Olga Schoberová, Jana Drbohlavová, Jitka Zelenohorská či Zuzana Burianová. Na roli se připravovala důkladně a systematicky. Sehnala si anglickou literaturu, z níž studovala zvyky a chování Anglie dvacátých let minulého století, a po boku takových hvězd, jako byl Oldřich Nový či Květa Fialová, pak podala skvělý výkon. Ve filmu s paní Fialovou dokonce i zpívá, ve skutečnosti ale zvukový part nazpívaly za obě krásky profesionální zpěvačky.
Měla prý velkou budoucnost
Svou houževnatostí a talentem zaujala i legendární Vlastu Fabianovou, která byla v té době již uznávanou pedagožkou a od roku 1964 docentkou na pražské DAMU. Navrhovala jí, že by se určitě měla přihlásit ke studiu, jenže mladinká cílevědomá začínající herečka měla spoustu jiných starostí a zájmů. Propásla konzultační hodiny, navíc by zřejmě asi sotva získala nutné povolení ředitelství dvanáctiletky, kterou tehdy studovala. Byla to obdoba dnešního gymnázia, na kterou nastoupila po dvou letech na zdravotní škole, jež jí původně měla otevřít cestu k vysněnému studiu medicíny. A tak se rozhodla přijímačky na DAMU o rok dva odložit, prý až bude mít za sebou maturitu. Jenže vzápětí byla doslova zavalena prací, a navíc se seznámila s mužem, který dramaticky ovlivnil její další osud.
Nebeští jezdci
Během pouhých dvou let si zahrála v několika filmech, mimo jiné i v nestárnoucí hudební komedii Ladislava Rychmana Dáma na kolejích či v ‘hašlerovské‘ romantické komedii Zdeňka Podskalského staršího Ta naše písnička česká. Poslední velkou roli dostala v roce 1968 ve válečném dramatu Jindřicha Poláka Nebeští jezdci, v němž ztvárnila postavu křehké Angličanky Patricie, příslušnice WAAF (Women's Auxiliary Air Force – Ženské pomocné letecké sbory). A znovu potvrdila, že jí anglické aristokratky opravdu jdou mimořádně ‘k pleti‘. Během natáčení se ale její osud začal ubírat úplně jiným směrem. V té době už totiž byla provdána za bohatého německého obchodníka Eugena Grubera, s nímž se přestěhovala do Mnichova. Jako manželka cizince měla ze zákona nárok na oficiální opuštění Československa, takže občasné informace o její emigraci se nezakládají na pravdě.
Místo synka tatínek
O pětačtyřicet let staršího, navíc těžce nemocného muže poznala ve Vysokých Tatrách během natáčení koprodukčního snímku Lyžařská horečka (Sky Fever). Potřetí ženatý bohatý Němec se tam zotavoval po náročné operaci v doprovodu manželky a syna. A právě ten se zasloužil o jejich seznámení. Krásná blondýnka ho tak zaujala, že ji dokonce představil rodičům. Jenže se do půvabné mladičké Češky okamžitě zakoukal i jeho otec. Začal se o ni okamžitě ucházet, velkoryse za ni všude platil, což dívce imponovalo. A nakonec se kvůli ní i potřetí rozvedl. Zpočátku si Jana užívala luxusu v manželově přepychové vile a využívala jeho kontaktů ve filmovém průmyslu, takže se zdálo, že má našlápnuto na hvězdnou kariéru. Nerovný partnerský vztah, navenek ideálně ozdobený pohodlím a existenční jistotou, se jí ale stal během pouhých pár měsíců osudným.
Opilý Othello?
Díky manželovi natočila v Německu celovečerní televizní film Bengelchen liebt kreuz und quer, dostala roli v televizním filmu Einer fehlt beum Kurkonzert a objevila se v několika epizodních rolích v kriminálkách a seriálech. Doma ale za to tvrdě platila. Gruber totiž stále více propadal nejen alkoholu, ale také záchvatům žárlivosti. „Když se točily postelové scény, vymínil si, že bude u toho. Na Janu hodně žárlil,“ vzpomínal po letech v jednom rozhovoru její filmový partner z Nebeských jezdců Jiří Bednář. Obrovský průšvih nastal, když se během natáčení filmu Lysistrata Jana zamilovala do mladého studenta a začala pomýšlet na rozvod. Při jedné z divokých manželských hádek pak 4. prosince 1968 dostal Gruber takový záchvat zuřivosti, že začal svoji krásnou blondýnku škrtit. Pak na ni ještě čtyřikrát vystřelil z pistole, kterou poté obrátil proti sobě a zastřelil se. Tak zní oficiální zpráva. Některé archivní dokumenty ale naznačují, že všechno mohlo být jinak.
Česká Mata Hari?
Gruber, který poměrně často pobýval v Československu, byl několikrát prověřován kvůli podezření z nelegálního obchodu se zbraněmi. Dostal se do hledáčku špionážních služeb – československých i německých. A rozhodně se tak údajně nestalo neprávem. Bližší okolnosti smrti krásné dvacetileté plavovlásky a jejího mimořádně žárlivého manžela nebyly nikdy uspokojivě vysvětleny a pravděpodobně o to ani leckdo nestál. Některé dokumenty naznačují, že talentovaná plavovláska, která měla našlápnuto díky svému hereckému projevu na přezdívku česká Audrey Hepburn, mohla být spíš jakousi českou Matou Hari, špionkou, cíleně nasazenou na Grubera. Ať již dobrovolně, či z donucení. Důvody, které by ji přiměly dokonce se v zájmu úspěšné mise i provdat za muže, staršího o více než čtyři desetiletí, není možné pod tak všedním jménem, jako je Jana Nováková, spolehlivě dohledat. O smrti teprve dvacetileté, mimořádně talentované krásky tehdy sice vyšla v československých novinách krátká zpráva, v návalu událostí podzimu roku 1968 ale zapadla. Okolnosti její předčasné smrti i totožnost jejího vraha zůstaly utajeny. Zřejmě už navždy.
Vložil: Adina Janovská