Do manekýna má daleko, přesto mu u jeho žen i dětí vždycky všechno prošlo. Jak to dělá? Tajnosti slavných
26.04.2019
Foto: Facebook
Popisek: Karel Vágner
AUDIO/VIDEO Milovaly ho Pilarka i Zagorka, manželka i milenka rodily děti na střídačku a vždycky mu všechno prošlo. Přitom do manekýna má úspěšný muzikant daleko přinejmenším jako z Prahy do Austrálie. Odkud bere kouzlo, díky němuž mu všechny ženy donekonečna odpouštějí?
Kontrabasista, baskytarista, hudební producent, skladatel, zpěvák, kapelník, podnikatel… Životní cesta Karla Vágnera byla lemována mimořádnými úspěchy, populárními hity, zlatými deskami, natočenými během dlouholeté spolupráce s Hanou Zagorovou, ale i poznamenána tragédiemi jeho nejbližších kamarádů muzikantů. Ti, co ho dobře znají, o něm říkávají, že má v sobě nejspíš ukryté dynamo, které ho neustále žene vpřed. A přestože na jaře oslavil už sedmdesáté sedmé narozeniny, přibrzdit neumí. A nejspíš právě obrovskou a neúnavnou energií okouzluje i příslušnice něžného pohlaví. Jak si jinak vysvětlit, že nepříliš vysoký chlápek s neučesatelnými, jakoby urousanými vlasy, který připomíná spíš pohádkového vodníčka Volšovečka, má pro ženy takové kouzlo?
Maxi třída tým
(z komedie Trhák):
Snil o olympiádě
Narodil se 22. března 1942 v Praze a dětství prožil s rodiči a staršími bratry ve Kbelích, kde chytal za dorosteneckou ligu. Jeho velkou vášní totiž byly odjakživa a atletika a fotbal. Pak se ale zaměřil na královnu sportu a ukázalo se, že by z něj mohl být skvělý výškař a tyčkař, a tak ani není divu, že jeho velkým klukovským snem bylo propracovat se až na olympiádu. A málem si ho i splnil. Byl totiž tak dobrý, že ho nominovali na mezinárodní závody s tehdejší NDR. Těch se už ale nezúčastnil, protože zaúřadoval osud. V té době ale byl vyučený a pracoval jako nástrojař v čakovické Veltechně, kde utrpěl pracovní úraz – levou ruku mu zachytila rámová hydraulická pila na železo. Měl ale štěstí v neštěstí, protože spadl v šoku na páku, díky níž se pila v posledním zlomku vteřiny zvedla, takže mu ruku neamputovala. Znamenalo to definitivní konec se sportem a dodnes má na památku jizvu přes celé zápěstí. Jeho život pak nabral úplně jiný směr.
Hej mistře basů:
Další štěstí v neštěstí
Krátce po propuštění z nemocnice narukoval na vojnu, kde začal pilně cvičit na kontrabas. Tenkrát si prý uvědomil, že hudba je právě to, co chce do budoucna dělat. Absolvoval kontrabasové oddělení Státní konzervatoře, postupně hrál v několika skupinách, například v Greenhorns, Sodoma gomora či Hroši Jana Spáleného. A pak se díky Františku Živnému dostal do orchestru Karla Duby. Byla to legendární kapela, která často jezdila na zahraniční turné, a Vágner se s ní vydal 19. srpna 1968 na šňůru po Mongolsku a Sovětském svazu. O dva dny později, tedy 21. srpna 1968, je vzali pořadatelé na výlet. Jenže řidič autobusu, v němž jeli, zazmatkoval, když na úzké cestě uviděl proti sobě nákladní auto, autobus spadl ze srázu a převrátil se. Karel měl opět štěstí v neštěstí. Společně s klávesistou Ivo Moravusem vypadl oknem a díky tomu jako jediní nehodu přežili.
Neříkej mi sklerotiku
(s Petrem Kotvaldem a Stanislavem Hložkem):
Narodil se podruhé
Karel měl rozbitou hlavu, pořezané ruce a dva uražené výrůstky na páteři. Třetím šťastlivcem byl známý trumpetista a zpěvák Jiří Jelínek, který na poslední chvíli vystoupil, protože si vzpomněl, že musí za jistou paní na vyslanectví, protože jí vezl z Československa droždí. Zašel pak za Karlem a Ivem do nemocnice, aby jim oznámil, že právě v ten den do Československa přijely tanky. „Když jsem se vpodvečer 21. srpna probral v nemocnici po utišujících lécích a s ovázanou hlavou, seděl na mé posteli Jiří Jelínek a se slzami v očích mi sdělil, že jsou u nás tanky. Ruský tanky. Řekl jsem mu, co to blábolí, a on mi potvrdil, že je okupace,“ zavzpomínal po letech Karel pro ahaonline.cz na osudový den. Tehdy mu bylo šestadvacet a podruhé se narodil. Mongolská tragédie českých umělců však logicky zapadla do stínu dramatických událostí v Československu.
Pouhých pět mil
(s Věrou Martinovou):
Utajená manželka
V té době byl již ženatý, existenci své první manželky Hany ale úspěšně tajil půl století. Jeho první velká láska pracovala jako kreslička v plzeňské Škodovce a vzali se v roce 1966 ve Kbelích. Deníku Aha! to na Vágnera práskla teprve před časem jeho celoživotní kamarádka Máša. „Poznala jsem Hanku na počátku šedesátých let jako Karlovu lásku. Hned jsme se skamarádily a jsme vlastně ve styku pořád, i když se v roce 1971 s Karlem rozvedli,“ prozradila. A Vágner sebekriticky přiznal, že rozpad jejich vztahu zavinil. „Přišel jsem najednou do velkého světa a trochu mě to převálcovalo.“ Hanka se pak podruhé provdala za známého sportovce, s nímž měla syna Jakuba, a v současnosti žije v pečovatelském domě.
Olé, olé, olé, olé
(s Františkem R. Čechem):
Toho pána prý nezná
Po rozvodu žil krátce se Zlatou slavicí Evou Pilarovou, sblížili se díky koncertům s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu a jejich láska vydržela rok a půl. Eva tehdy byla na vrcholu kariéry a triumfovala v anketě Zlatý slavík. Společně s nimi ale vystupovala i Hana Zagorová, která se v jejich vztahu stala hlavním kamenem úrazu. Později si totiž založila vlastní kapelu, do níž přetáhla i Vágnera. Hana se stala hvězdou, dokonce načas zastínila Evu, která mu nemůže dodnes přijít na jméno. „Toho pána neznám, nevím, kdo to je. Pár lidí se mě na něj už ptalo, ale neznám, nevím, nezajímám… fakt!“ popřela vztah na přímou otázku magazínu Sedmička. To Vágner byl vstřícnější. „Ona o tom nechce mluvit a já o tom taky nemluvím, ale tohle je jediná žena, která se mnou v životě nemluví. Se všemi ostatními jsem se rozešel v dobrém. Ale já jsem jí nikdy nic neudělal!“ Veřejným tajemstvím je jeho vztah s Hanou Zagorovou, který odstartovala letecká havárie v roce 1973. „Hanka mě přemlouvala, abych šel k ní do kapely. Moje stará kapela letěla na Kubu, a když letěli zpátky, tak to letadlo spadlo. My k sobě máme úplně výjimečný vztah.“ Láska jim údajně vydržela pár měsíců, někteří ale mluví až o dvou letech. Na rozdíl od Evy ale Hana zůstala jeho kamarádkou.
Melodie k filmu Babovřesky:
Ženu mu přebral porodník
Další osudovou ženou byla krásná Slovenka Želmíra, s níž se oženil v sedmdesátých letech a která je matkou jeho nejstaršího syna Karla, životního partnera topmodelky Simony Krainové. Se studentkou bratislavské filozofické fakulty, pocházející ze Spišské Nové Vsi, která se pokoušela prosadit i ve zpěvu, se seznámil na jednom hudebním festivalu. V roce 1975 měli svatbu, po níž se narodil Karel mladší. „Už jsme si neměli co povídat. Ona pak odjela na univerzitu do Oxfordu, kde přednášela český jazyk a literaturu. Každý jsme okolo sebe měli jiné lidi a naše cesty se rozešly. Dodnes se ale kamarádíme a ona k nám občas z Bratislavy, kde žije, přijede na kafe,“ prozradil před časem v jednom rozhovoru. I Želmířin osud se pak vyvíjel docela zajímavě – jejím druhým manželem se stal gynekolog, který Karla mladšího přivedl na svět.
To zlato rodinný:
Holky rodily na střídačku
Pak už se jeho životem táhly jako dlouhá nit dva paralelní vztahy, v nichž na střídačku přicházely na svět další potomci. Potřetí se oženil s výtvarnicí Monikou Asterovou. O čtrnáct let mladší bývalá herečka Černého divadla, která působí jako bytová architektka, mu porodila tři děti, současně ale Karel udržoval milostný vztah s téměř o dvě desetiletí mladší poloviční Řekyní Katinou Papadopulosovou, která do sbírky jeho potomků přidala další dva. A obě jeho ženy rodiny pěkně na střídačku. Moničin nejstarší syn, známý rybář Jakub Vágner, se stal na Štědrý den 1981 nejkrásnějším dárkem pod rodinný stromeček. V červenci 1990 zasáhla poprvé do série Katina, když přivedla na svět Josefa. V dubnu 1992 ji Monika trumfla první dcerou Terezou. O pět let později k ní milenka přidala Annu a po necelých dvou letech ukončila Monika sérii Barborou. Pak už Moniku přestalo přetahování o jednoho chlapa bavit a Karlovo druhé manželství skončilo u rozvodového soudu. Trpělivá bývalá gymnastka Katina se o Velikonocích 2009 konečně stala čtvrtou paní Vágnerovou a na svatební cestu do Keni je doprovázely děti. Přesto se Karlovi podařilo další sňatek déle než půl roku tajit.
Vložil: Adina Janovská