Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Já si mluvím, ale jemu to jde kolem uší, umí hrozně dobře usnout… Alice Nellis si druhého manžela chválí

24.04.2019
Já si mluvím, ale jemu to jde kolem uší, umí hrozně dobře usnout… Alice Nellis si druhého manžela chválí

Foto: FTV Prima

Popisek: Alice Nellis u Krause

Režisérku Alici Nellis známe hlavně díky jejím filmům, méně se o ní ale ví, že režíruje také operu. Právě toto své divadelní angažmá rozebírala v Show Jana Krause, dotkla se ale také svého rodinného zázemí.

S režírováním operních děl je Alice Nellis velmi spokojená: „Je to krásné, asi bych to nedělala, kdyby se mi to nelíbilo,“ přiznala. Na spadnutí je její další, nyní již třetí premiéra, jde o operu Mozart a ti druzí. Opět se nejedná o klasiku, i když by si to Alice přála: „Nenapsal to Mozart. Oni si vždycky vymyslí něco moderního, já jsem škemrala, že bych už chtěla nějakou klasiku. Oni mě zase překulišili a přinesli mi dvě opery, ale o Mozartovi. Zase to trochu obešli,“ prohlásila v Show Jana Krause a přiznala: „Třeba se tudy dostanu k tomu opravdovému Mozartovi, ale tohle je krásná muzika.“ Okomentovala také plakát, který na operu zve. Na plakátu je člověk s typicky mozartovskou parukou: „Teď se dělá série záhadných plakátů. Běta Poláčková na sobě bude mít paruku, hraje Mozarta. To si vymysleli nezávisle na sobě oba skladatelé. Jsou to dvě opery, v obou je v hlavní roli Mozart a obě jsou to kalhotkové role. V opeře je to dost normální. Možná je to také, aby nebylo líto, že se na plakát dá jenom jeden z mnoha lidí, co tam vystupují. Proto jsou na plakátech Národního divadla lidé, které tam neuvidíte,“ prohlásila se smíchem.

 

Zmíněný plakát, foto ND

Měla štěstí na dirigenty

Alice Nellis funguje jako režisérka opery, o celý proces zkoušení se ale starají ještě další: „Už před začátkem mého zkoušení, než se tam dostanu, tak korepetují. Hudebně si to zkouší, snaží se to zvládnout nazpaměť. To je hrozné, protože většina těch oper je v cizích jazycích. Tahle je anglicky, což je jazyk, kteří mnozí alespoň ovládají. Když tam přijdu, tak hudebně jsou už dost daleko a pak si začneme si říkat, proč tenhle dělá tohle. Je to podobné jako činohra, ale ty emoce jsou natolik dané hudbou, že si toho už režisér tolik nevymyslí,“ řekla Janu Krausovi. Klíčová je i postava dirigenta: „Měla jsem štěstí na dirigenty, kteří pochopili, že kdybychom si tam postavili ty zpěváky na forbínu, tak je to spíš koncertní provedení. Já měla štěstí spíš na dost odvážné dirigenty.“

 

Alice Nellis je bezesporu nejúspěšnější česká filmová režisérka... Foto FTV Prima

Píše Vyhnání Gerty Schnirch

Nový film Alice Nellis nějaký ten pátek nenatočila: „Činohra a film teď spaly. Já se dlouhodobě zabývám tématem, že píšu film podle knihy Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch. Je to ohromná kniha a je ohromná i objemem. Vytvořit z toho film není jednoduchý úkol. Ta kniha i to téma vyhnání Němců, jsou to brněnské pochody smrti, až po politickou omluvu, to téma je hrozně těžké. Když mám o něčem psát, tak nechci, abychom jen řekli, že je to hrozné, nejtěžší je najít v tom tématu nějakou naději. Příprava filmu není moc pracovní přestávka. Člověk si to plánuje, ale na druhou stranu je tu ten čas, který je vláčný, je složité to ukočírovat,“ okomentovala, jak probíhá příprava filmu. Jde o proces, který na první pohled není příliš náročný: „Když si připravuji v hlavě film, tak to na mě není moc vidět. Vypadá to, že nic nedělám. Ono to opravdu tak vypadá, že sedíte a přemýšlíte. Těch chvil, kdy to takhle dopadne, je ale málo. Když jsou rozvrhy, že musím někam odejít, tak jsou tam ty chvíle, kdy sedím ve vlaku, nebo mám obědovou pauzu, a to se z toho filmu připraví víc, než když si jen tak sednu doma,“ popsala Janu Krausovi.

 

Můj muž umí dobře usnout

Alice Nellis je podruhé vdaná, jejím druhým manželem je kameraman Jiří Studnička, se kterým často spolupracuje. Jana Krause zajímalo, zda je spolupráce s vlastním mužem náročná: „Je, ale on dělá hrozně dobře to, co dělá, tedy scénografii a kameru a projekce, takže to je ten prapůvodní důvod. Můj muž málo mluví. To přišlo ještě přede mnou. On většinou o práci nemluví, většinou si zaleze někam do dílny a tam si ji dělá. Já jsem doma mluvná, ale jemu to moc nevadí. Já si o té práci mluvím, ale jemu to jde kolem uší, on umí hrozně dobře usnout.“

 

Zní jí v hlavě do čtyř do rána

Zkoušet operu není jen tak. Z tak obrovské přemíry hudby, byť krásné, jde jednomu hlava kolem a Alice Nellis prý slyší zpěv ve své hlavě třeba až do čtyř hodin ráno: „V tom je ta opera horší než ta činohra, ty texty mi tam nejedou. Ale ty písně jsou strašně chytlavé, slyšíte pořád ty stejné.“ Před premiérou prý není příliš nervózní, spíš zvědavá: „Jsem spíš unavená. Teď se to ověří v kontaktu s lidmi, jestli to bude jednostranné, nebo jestli to bude nějaký dialog. Ale už víme, co jsme nacvičili.“

 

Alice Nellis je zcela původní profesí webová designérka, poté studovala scenáristiku a dostala se až k režii filmů, a to velmi úspěšných filmů. Její první film Ene Bene byl bomba, líbil se divákům i kritikům. Pokračovala Výletem, Tajnostmi, Mamas&Papas, Perfect Days a Revivalem a Anděly všedního dne. Natočila také pohádku Sedmero krkavců a spolurežírovala skvělý seriál pro HBO Pustina. Její filmy získaly řadu významných ocenění na mezinárodníh filmových festivalech např. v San Francisku, Syracuse, San Sebastianu, Benátkách, Bergamu, Karlových Varech nebo v Soči. I její divadelní činnost je poměrně bohatá: V Divadle Na zábradlí režírovala hry Perfect Days (L.Lochead), Záplavy (A. Nellis), v Divadle Bez zábradlí hry Láska (M. Schisgal), Když tančila (M. Sherman) a Cesta dlouhým dnem do noci (E.ONeill), v Černé labuti Lidský hlas (J. Cocteau), v Divadle v Řeznické hru Pomoc (G.Schwajda). Pro Národní divadlo inscenovala operu Phila Glasse Les Enfants Terribles, která dostala od divadelních kritiků cenu za operu roku. Opera, o níž je řeč u Krause, se jmenuje Mozart a ti druzí, napsali ji Michael Nyman a Steven Stucky a premiéru v ND měla 4. a 7. dubna… Alice Nellis získala cizokrajné jméno díky prvnímu sňatku s finančním analytikem Simonem Nellisem. Adoptovala dvě děti, její třetí dítě se narodilo právě ze svazku s Jiřím Studničkou. Život se třemi dětmi je pěkná divočina: „Když se mi podaří dostat děti včas do postele, nezbude mi moc restů v práci, v kuchyni je umyté nádobí a v klidu večer uléhám, mám pocit, že jsem vylezla na Mount Everest,“ prohlásila trefně před časem v MF Dnes. 

Vložil: Michaela Špačková