Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Králíci boxovali, krávy hrály tenis… Český Walt Disney bavil děti i v nacistickém lágru. Tajnosti slavných

12.04.2019
Králíci boxovali, krávy hrály tenis… Český Walt Disney bavil děti i v nacistickém lágru. Tajnosti slavných

Autor: repro/archiv ČT

Popisek: Ondřej Sekora

O drastických zážitcích v nacistických lágrech nikdy nechtěl mluvit. Legendární kreslíř a karikaturista se měl původně stát právníkem, jenže pak poprvé spatřil Myšáka Mickeyho. Díky tomu se zrodil nesmrtelný Ferda Mravenec.

Stejně jako Josef Lada byl výtvarným samoukem, a tak není odborná obec dodnes ochotná uznat ho za skutečného umělce. Přesto jeho hrdinové nejenže bavili několik generací dětí, ale také v jejich duších zanechali nesmazatelné stopy. Byli pracovití, chytří, moudří, šikovní, vynalézaví… A navíc vždy reagovali na aktuální společensko-politickou situaci. Ondřej Sekora byl podobně jako jeho nejslavnější postavička práce všeho druhu – výrazný český spisovatel, novinář, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista, a dokonce i vášnivý entomolog. Jeho nejslavnější hrdina z říše hmyzu se stal vzorem a je až neuvěřitelné, kolik přírodovědců už přiznalo, že se věnují této vědě díky příběhům Ferdy Mravence.

Na právech nevydržel

Narodil se 25. září 1899 v Brně Králově Poli. Byl prvorozeným z druhého manželství otce učitele a včetně dvou dětí z matčina prvního manželství jich nakonec bylo doma šest. Otec ale zemřel, když bylo Ondřeji pouhých sedm let, takže se maminka měla co ohánět, aby se o tolik dětí dokázala sama postarat. Přesto se jim snažila zajistit co nejlepší vzdělání. Po obecné škole začal Ondřej studovat brněnské gymnázium, pak pokračoval ve Vyškově, kam se rodina přestěhovala. Už tenkrát si zapisoval různé zážitky a postřehy, které doprovázel malůvkami. Sešítek, nadepsaný Moje paměti, který obsahuje dvaašedesát žertovných kreseb s texty, se zachoval. Maturitu složil až po skončení první světové války, které se účastnil jako jednoroční dobrovolník – sloužil v kanceláři ve Vídni a poté v Hodoníně. Hlavním rádcem rodiny a autoritou byl matčin bratr, vážený brněnský právník, a tak když mu doporučil jako další studium práva, Ondřej poslechl. Na brněnské univerzitě ale vydržel pouze dva roky, protože měl raději kreslení, přírodu a sport.

Propagátor ragby

V roce 1921 dostal práci v Lidových novinách a rubriku Tělesná výchova plnil reportážemi, které vylepšoval kresbičkami a karikaturami. Jeho hrdiny už tehdy byla i zvířata – králíci boxovali, kozy běhaly na sto yardů, prasata skákala do výšky, krávy hrály tenis… Prvním zlomovým v jeho životě se stal rok 1923. Na jaře se oženil s Markétou Kalabusovou a v září spolu odjeli do Paříže, kam Sekoru poslaly Lidové noviny. Navštěvoval jazykové kurzy, mnohem častěji se ale setkával s krajany, zejména s hudebním skladatelem Bohuslavem Martinů. Jako novinář se rovněž zúčastnil zimních olympijských her v Chamonix a některé jeho reportáže, doplněné obrázky, otiskly i francouzské noviny. Z francouzštiny přeložil pravidla a do češtiny vnesl výrazy jako roj či mlýnice. Mimo jiné ve Francii objevil i ragby a po návratu se stal jeho propagátorem. Trénoval mužstva Moravská Slávie a AFK Žižka Brno a do roku 1944 působil i jako rozhodčí. Jeho první manželství nevydrželo ani půldruhého roku, mezitím se ale Sekora stal uznávaným ilustrátorem. Podruhé se oženil v listopadu 1930 s Ludmilou Roubíčkovou, s níž se seznámil během zájezdu čtenářů Lidových novin do Alp, a do roka se jim narodil syn Ondřej.

Pocta Myšáku Mickeymu

V roce 1927 absolvoval druhý pobyt v Paříži, kde poprvé spatřil ve filmu Disneyho Myšáka Mickeyho. Později se netajil tím, že ho právě tento zážitek inspiroval ke vzniku Ferdy Mravence, který se objevil poprvé na stránkách týdeníku Pestrý svět v roce 1927. Jako hrdina z hmyzí říše sice nebyl žádnou novinkou, od svých konkurentů se ale přece jen výrazně odlišoval. Neexistovalo nic, co by nedokázal spravit či vymyslet, hravě vítězil ve všech sportovních disciplínách, dokázal kdeco zorganizovat a přitom byl samá legrace. Zpočátku se vyjadřoval ve verších, pak prošel komiksem a teprve v roce 1936 vydal nakladatel Josef Hokr první knihu Ferda Mravenec. Úspěch měla tak obrovský, že již o rok později objevila na trhu další, Ferda Mravenec v cizích službách. V té době se svět ještě nevzpamatoval z velké hospodářské krize roku 1929, a tak Sekora logicky reagoval na politicko-společenskou situaci první republiky, což mu později bylo vyčítáno jako úlitba rodící se komunistické ideologii.

Neunikl mu ani Hitler

Ve třicátých letech dál kreslil do Lidových novin, pod vlivem událostí ale jeho tvorba začínala postupně nabývat politických rozměrů. Často se v jeho kresbách objevoval i Adolf Hitler, kterého považoval za postavu především směšnou. Některé z jeho karikatur byly v roce 1934 součástí výstavy v pražském Mánesu, proti níž dokonce oficiálně protestovalo německé velvyslanectví. Sekora požadavek komentoval slovy: „Když je Německo proti obrázkům, které zesměšňují říšského kancléře, proč je tedy dovoleno Hitlerovi, aby se dával fotografovat?“ Podobně se jeho postavičky angažovaly i za protektorátu, kdy se objevily například příběhy Ferda bude vojákem, Ferda kope zákopy či Ferda klame nepřítele. V roce 1939 se dočkal vlastní knížky Trampoty Brouka Pytlíka i Ferdův méně šikovný kamarád, beznadějný popleta, který se narodil a vyrůstal v biografu, takže podlehl představě, že všechno, co vidí na plátně, také sám bravurně zvládne.

Nepomohl křest ani svatba v kostele

Po vypuknutí druhé světové války nastaly vážné problémy, protože Sekorova žena byla židovského původu, a tak musel v dubnu 1941 opustit redakci Lidových novin, byl vyloučen ze Syndikátu novinářů a dostal zákaz publikační činnosti. Rodina pak přežívala hlavně díky nakladateli Josefu Hokrovi, který mu vyplácel zálohy na budoucí reedice knih o Ferdovi. Hrozila jim ale deportace do koncentračního tábora, a tak nechal Ondřej svou ženu a syna pokřtít, a pak uzavřeli nový církevní sňatek. Přesto musela paní Ludmila do Terezína a populární ilustrátor putoval v říjnu 1944 do pracovního tábora. O syna Ondřeje se pak starala babička. Autor Ferdy Mravence prošel tábory Kleinstein a Osterode. Mezi jeho spoluvězni byla řada známých osobností včetně Oldřicha Nového, s nímž dokonce sehrál loutkové představení s maňásky z brambor, které Sekora vytvořil a hru sepsal.

Unikátní svědectví

V pracovních lágrech Kleinstein a Osterode si v letech 1944 a 1945 psal deník slovem i obrazem. Stvořil tak mimořádné historické svědectví, jedinečné propojením satirických kreseb s věcnými záznamy života v táboře, které si autor zpestřoval humornými poznámkami a glosami. Právě oba deníky jsou klíčem k jeho poválečnému levicovému postoji, snaze distancovat se od prvorepublikové minulosti i k rostoucímu odporu k jakémukoli násilí. Civilnost a všednost jeho záznamů jsou někdy téměř šokující, někdy úsměvné, a mezi řádky tak i po mnoha letech vysvítá autorův chlapský a nepateticky odvážný postoj. Například si poznamenal: Jeden kolega, když se kritizovaly větrné latríny, se zanícením se rozpovídal: „Páni, až bude po válce, tak si vezmu asi pět cigaret, půjdu doma na záchod, a budu tam sedět celou hodinu!“ Oba manželé nakonec nacistické koncentráky přežili, i když paní Ludmila na jaře 1945 málem zemřela na tyfus.

Ferda buduje socialismus

Po návratu se stal redaktorem deníku Práce a podílel se na vzniku satirického týdeníku Dikobraz, pro nějž vymyslel název a v němž zpočátku působil jako šéfredaktor. V roce 1949 nastoupil v Albatrosu jako šéf Knižnice pro nejmenší. V padesátých letech se z jeho Ferdy povinně stal budovatel socialismu, takže není divu, že již v roce 1952 jeho duchovní otec nakladatelství opustil kvůli neshodám se šéfredaktorem Karlem Novým. Poté působil na volné noze, dál ale dětské knížky ilustroval a přispíval do dětských časopisů. Po několika knížkách, v nichž hrály hlavní roly děti, se vrátil ke hmyzí říši a v roce 1959 se zrodil čmelák Aninka. V šedesátých letech už stačil připravit pouze čtyři publikace, protože ho začaly sužovat zdravotní potíže, které byly následkem věznění. Bolesti v koleni odstartovaly útok revmatismu, k němuž se přidalo astma. V roce 1961 začal trpět poruchou řeči a v listopadu 1964 už musel přestat pracovat. Ondřej Sekora zemřel 4. července 1967.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace