Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

V registrovaném partnerství je jen jedno procento všech homosexuálů, tak proč ten humbuk? Komentář Štěpána Chába

komentář 11.04.2019
V registrovaném partnerství je jen jedno procento všech homosexuálů, tak proč ten humbuk? Komentář Štěpána Chába

Autor: Hans Štembera

Popisek: Ilustrační foto

VIDEO Chtěl jsem původně psát o trávnících a o zahradách, ale praštila mě do oka jedna pěkná absurdita, u které jsem si téměř vykroutil hlavu, jak jsem s ní nechápavě kroutil. Nu, směle do toho, trávníky a zahrady počkají, ty neutečou.

V polovině roku 2006 došlo ke schválení registrovaného partnerství. Tedy bezmála před 13 roky. Za tu dobu si své úředně ověřené ano řeklo 2 818 homosexuálních párů, přičemž za stejnou dobu se „rozvedlo“ 410 registrovaných párů. Takže v republice máme 2 408 registrovaných párů (+/-). Jen pro srovnání, v roce 2016 vstoupilo do manželství 50 768 párů běžné sexuální orientace (a jasně, ve stejném roce byla i 45% rozvodovost).

Čísla, samá čísla

Když budeme počítat s předsudečným množstvím lidí s homosexuální orientací ve výši 4 % populace, dojdeme k číslu 424 000. Nuže v naší republice by mělo být 424 000 homosexuálů. Za dobu existence registrovaného partnerství o tuto formu „sňatku“ projevilo zájem 2 818 párů, tedy 5 636 jedinců s opačnou orientací. O registrované partnerství tedy projevilo zájem mírně přes jedno procento z oněch čtyř procent. Takže zájem o něco takového není. Homosexuálové se brát nechtějí. Vyjádřeno na celou populaci je počet jedinců v registrovaném partnerství půl promile. Půl promile celé populace.

Rozdíl mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím

Při registrovaném partnerství si neužijete spoustu věcí jako v manželství. A začíná to rovnou diskriminací při obřadu. Homosexuálové mají jen 14 úřadoven v celé republice, kde si mohou říct své ano. Své ano mohou pronést jen před matrikářem, nikoliv před starostou či místostarostou. Jejich spojení nevyžaduje podpis dvou svědků. Homosexuálové nezískají automaticky možnost jmenovat se u příjmení jeden po druhém. U bydlení nevzniká společné jmění. Nemají nárok na vdovecký a vdovský důchod. A to je nespravedlivé a staví to homosexuály skutečně do kategorie druhořadých lidí.

Nic proti

Nemám nic proti homosexuálním sňatkům. Tedy téměř nic. Nechť se vdávají a žení (ač tady by byla na místě změna terminologie, protože homosexuál se ženit nemůže, nebere si přeci ženu, že), ať jim tak vznikne společné jmění, společné dluhy, společné všechno možné. Kromě jedné záležitosti. A tou jsou děti a jejich adopce. U osvojení dětí, které vznikly v předchozím heterosexuálním svazku jednoho z homosexuálů, je jakákoliv regulace těžká. Jedním z homosexuálů je biologický rodič, je tedy na něm, zda děti vychová společně se svým partnerem. A státu je do toho kulové. A skutečně je.

Ale adopce a pěstounská péče? Tady je na místě trochu se zarazit. Protože se hraje o to, že děti budou umístěny do rodiny, která je disfunkční, neplnohodnotná. A ano, ona skutečně neplnohodnotná je, protože v ní chybí jeden z živlů. U gayů chybí ženský živel, u leseb pak mužský živel. Vidím to na své rodině – vztah dětí ke mně, jako k otci, je ale úplně jiný než k jejich matce. A stejně tak náš vztah k dětem. Oba principy, oba přístupy, obě formy vztahu děti potřebují pro svůj zdravý vývoj a budování vztahu ke společnosti. Ono nestačí, že se děti nají, umyjí, čistě obléknou a jsou obklopení nenásilným prostředím, které jim dá možnost se rozvíjet. Hrát si. Ono hledá a nutně pro svůj růst potřebuje vzory od obou pohlaví. A hrát si tady na pána Boha s tvrzením, že to není důležité? Nebo že mateřský cit dokáží nahradit dva muži? Oni to ale skutečně nedokáží.

Půl promile populace

A tak mě tak napadá… je skutečně potřeba měnit společenské uspořádání kvůli půlce promile populace? Zohlednit jejich práva ano, brát v potaz jejich potřeby, hledat cestu, jak je nediskriminovat. Jistě, to by měla být samozřejmost. Ale v okamžiku, kdy se z prosazování jejich práv stane bič na společnost? Tam je potřeba přibrzdit a dát si pár facek. Dítě není hračka pro pobavení a uspokojení. Dítě je člověk, který má vyšší práva než homosexuál. Protože společnost děti chrání a chránit by je měla i před kšefty. Homosexuál postě nemá právo na dítě, protože dítě má právo na oba rodiče (když už je umísťované do pěstounské péče nebo k adopci). A ne na rodiče 1 a rodiče 2, ale na mámu a tátu.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace