Ctižádostivý hezounek a ješita se chtěl stát hvězdou. Jenže Eva byla lepší! Tajnosti slavných
03.04.2019
Autor: repro/archiv ČT
Popisek: Jaromír Mayer v roce 1969, ve vánočním hudebním pořadu Půjdem spolu do Betléma
AUDIO/VIDEO Kdysi byl jedním z nejpopulárnějších českých bigbíťáků, pak ale přešel do slavného Semaforu. Zamiloval se a stal se „tím vod Pilarky“. Jenže hrát druhé housle na pódiu, a ještě doma, to ustojí málokterý chlap.
Krásný mužský, chlap každým coulem, a když k tomu ještě začal zpívat, jeho sametový hlas dostával holky do kolen. Své první úspěchy prý nebral příliš vážně a ani ve snu ho nenapadlo, že by se mohl stát jednou z největších hvězd bigbeatové éry. Stejně rychle, jako zazářil, začala pak jeho hvězda pohasínat. Stal se totiž se svou někdejší slavnou manželkou jedním z prvních párů, v jejichž vztahu se začala vrtat veřejnost. Dokud Jaromír Mayer a Eva Pilarová nevkročili na televizní obrazovky s vlastním pořadem, natáčeným v jejich soukromí, nebývalo to na našem malém, středoevropském písečku zvykem. Možná tím i vypustili z láhve zlomyslného džina, který měl podíl na rozpadu jejich slavného a příliš krátkého manželství.
Si si si signorina:
Gottův nástupce
Narodil se 22. července 1943 v Praze a dětství prožil v jedné z nejzelenějších pražských čtvrtí, na Zahradním Městě. Muzikantské geny dostal do vínku po mamince, která učila v hudební škole. Tím, kdo stál v rodině pevně nohama na zemi, byl jeho otec, který byl lékař. Mirek měl ale původně namířeno do úplně jiné oblasti, vyučil se ve stejném podniku jako o čtyři roky dříve Karel Gott a stejně jako on začal pracovat v ČKD. Kdo ho pak postrčil do hudební soutěže, není tak úplně jasné. Ve slavné pražské kavárně Alfa ji tenkrát pořádal Svaz mládeže Prahy 1 a soutěžící doprovázel orchestr Jana Havlíčka, s nímž tenkrát vystupoval Gott. Mayer skončil čtvrtý, rozhodně ale zaujal, takže poté co Gott odešel k Eduardu Parmovi do Mánesa, vystřídal ho Mayer a začal s Havlíčkovým orchestrem vystupovat po pražských kavárnách. První úspěch ho také přiměl ke studiu na pražské konzervatoři.
Ukolébavka pro koně:
Ukrytá Andělka
Během studia se seznámil se zpěvačkou Vilmou Volkovou, která zvítězila v soutěži talentů již v patnácti letech. V sedmnácti začala zpívat profesionálně s velkými tanečními orchestry a po maturitě si mezi hudebními tělesy mohla vybírat. Zpočátku vystupovala pod pseudonymem Vrchotová, v roce 1966 se pak stala sólistkou Armádního uměleckého souboru, s nímž procestovala celý svět, a od roku 1970 byla hvězdou legendárních Kučerovců. Za Jaromíra se ale provdala už v roce 1962 a krátce nato se jim narodila dcera Anděla, jež se později stala na hudební scéně pojmem jako vynikající klávesistka a zpěvačka. Jejich manželství ale nemělo dlouhého trvání. Vilma byla o nějaký ten pátek starší, navíc neměli kde bydlet, takže sdíleli společný malý byt s Vilminými rodiči. Proč nakonec skončili u rozvodového soudu, zůstalo jejich soukromým tajemstvím.
Temný stín
(s Karlem Svobodou):
Bigbíťák z Mefista
Na profesionální scéně se Jaromír prosadil velmi rychle, o čemž svědčí i jeho spolupráce s Orchestrem Karla Vlacha. Krátce po první rozhlasové nahrávce Krajky neonů se na trhu objevil i první singl s písní Jedna slza na tvé tváři, která se rázem stala hitem, a vzápětí následovaly další. V roce 1963 začal zpívat s legendární bigbeatovou skupinou Mefisto, která přešla jako první z hudební scény na divadelní jeviště. Nejprve to byla Laterna Magika a od podzimu 1965 Divadlo Rokoko, které proslavila hudební představení s populárními zpěváky, pod taktovkou principála Darka Vostřela. V zákulisí se ale odehrávala strkanice mezi Rokokem a Semaforem, populární divadla se o své hvězdy přetahovala, až nakonec Mayer i s Mefistem skončil na jevišti Semaforu. A tam nemohl nepotkat jednu z největších hvězd šedesátých let, Evu Pilarovou.
Dívčí pláč:
Romantika pro davy
Oba rozvedení, oba s dítětem, na jevišti oba více než dobří. Byla z toho láska jako trám, o niž se podělili s celou republikou. Populární zpěvačka a o čtyři roky mladší pohledný kolega vytvořili pár snů. Vzali se v roce 1968 na československém konzulátu v Paříži, bydleli tenkrát v malém romantickém hotýlku přímo na Champs Elysées. Zpívali spolu několik úspěšných duetů, realizovali do té doby naprosto nevídaný projekt – televizní diváci s nadšením sledovali několik dílů jejich společného hudebního pořadu, který byl natáčen na Evině známé chalupě na Českolipsku. Eva se tím snažila propagovat mimo jiné i svého manžela, myslela to dobře, jenže účinek to mělo právě opačný. S odstupem času pak dospěla k závěru, že tím dosáhla jediného – srážela mu sebevědomí, stále více se cítil jenom jako její stín. „Většina chlapů neunese, když je manželka úspěšnější. Jak jsme si ale řekli ano, vzalo všechno rychlý spád. Po roce a něco jsme se v tichosti rozváděli u soudu na Praze 6,“ zavzpomínala před lety v rozhovoru pro jeden dnes již neexistující deník. „Náš rozchod s Mirkem nebyl dramatický. Když nás rozvedli, šli jsme to zajíst do známé čínské restaurace ve Vodičkově ulici.“
Rozhoupej zvony:
Na uživení to nebylo
Pracovně se s Evou definitivně rozešli v roce 1972. Jaromír se vydal na sólovou dráhu a povedlo se mu ještě pár úspěšných hitů, od Malého přítele z města N. přes Hej, Madlén a Když slunce jde spát až po Hospůdko známá, která dokonce zlidověla. Vystupoval s různými kapelami, například s Perpetuum Mobile, Kometami či skupinou Antonína Gondolána, tu a tam i sám, jen s kytarou. Na profesionální hudební dráhu to ale nevydalo, a tak aby uživil rodinu, nechal se současně zaměstnat jako referent v hudebním vydavatelství Supraphon. Potřetí se oženil s kulturní redaktorkou Lidové demokracie Radkou Machovou, narodila se jim dcera Lucie a syn Martin. U fanynek měl romanticky působící, mimořádně pohledný zpěvák stále úspěch. Spokojený ale nebyl.
Její láska:
Restart za Velkou louží
V roce 1986, krátce po emigraci Waldemara Matušky a Olgy Blechové, se i Jaromír rozhodl k radikálnímu kroku. Odjel do západního Německa, kde už na něj čekala Radka s dětmi. Po pár letech se rodina přesunula za Velkou louži, do kanadského Edmontonu, a Jaromír začal pracovat u olejářské firmy. Údajně začal mít problémy s hlasivkami, takže zpěv musel pověsit na hřebík, s muzikou se ale rozloučit nedokázal. „Ještě když byl u nás, občas mu vynechávala jedna hlasivka, a tak si myslím, že se zpíváním skončil. Muziku má ale moc rád a v Edmontonu má kapelu, se kterou každý pátek a sobotu hraje,“ prozradil na něj ve svých vzpomínkách kamarád, nezapomenutelný Karel Černoch. Největší radost mu ale již před lety udělal syn Martin, který je v Kanadě uznávaným skladatelem a klavíristou.
Malý přítel z města N.:
Vložil: Adina Janovská