Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

(P)alba Thomase Landerse

(P)alba Thomase Landerse

Hodně tvrdý rock, metal, občas i o krapet měkčí rock... Příběhy, koncerty, desky

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Koho zavřít za zřícenou lávku v Praze? Co takhle prostě zavřít krám? Komentář Štěpána Chába

komentář 01.04.2019
Koho zavřít za zřícenou lávku v Praze? Co takhle prostě zavřít krám? Komentář Štěpána Chába

Autor: Wikipedie

Popisek: Zřícená lávka v Tróji

Zpravodajství internetové televize Seznam nahlédlo do policejního dokumentu z vyšetřování kolapsu lávky přes Vltavu v pražské Tróji. Zatím jsou obvinění dva lidé – bývalý vedoucí oddělení mostů Antonín Semecký a projektant lávky Jiří Stránský. Kuriozitou policejního dokumentu je skutečnost, že o nejdříve špatném, a pak katastrofálním stavu lávky informovalo od roku 1995 průběžně 15 zpráv. Bez odezvy jak z města, tak i z městské firmy Technická správa komunikací.

A tak se hledají obětní beránci. Jiří Stránský, který údajně pohnojil už v době vzniku výstavbu lávky (zvláštní, že se o tom nevědělo déle, než čtyři desetiletí... i když, ono se o tom vědělo, jen se to neřešilo). Pak je tu Antonín Semecký, který je zodpovědný za to, že se to vědělo, ale neřešilo. On měl na starosti bezpečnostní stav lávky a selhal. Ale co technici, kteří celých více než dvacet let podávali zprávy o zhoršujícím se stavu. Přesto, že viděli, že lávku odpovědní činitelé nechávají i přes varování ladem, nehlásili to někam výš. Rozhodně by bylo vhodné u nich přemýšlet přinejmenším o spoluvině. Ale koukněme na to trochu jinak. Z globálu.

Ne kdo, ale proč

Zásadní otázkou totiž není, kdo může za to, že lávka spadla, ale proč ji nikdo neopravil i přesto, že od roku 1995 ležela na stole hlášení o jejím špatném stavu a od roku 2009 pak zprávy o jejím katastrofálním stavu. Proč ji nikdo neopravil i když zdroje jsou (jak řekl Vladimír Špidla v jiné souvislosti)? Odpověď na otázku – proč tu lávku nikdo neopravil – neuslyšíme? Vždyť od toho tam ti lidé jsou, berou plat, mají se starat. Je to jejich práce. A přesto lávka spadla.

Selhání systému

Lávka v Tróji je vlastně krásným alegorickým vozem dnešní doby. Od revoluce jsme udržovaní na stejné vlně chudoby ve srovnání se Západem. PR politiků neustále opakuje, že jako společnost bohatneme, přesto jsme stále chudinská čtvrť Evropy, protože tam, kde my zbohatneme jednou, Západ zbohatne dvakrát, tam, kde se to Západu prodraží jednou, nám se to prodraží také jednou. Ten nepoměr je citelný. Ano, vyrostlo nám tady hodně pozlátka, fasády jsou nahozené. Ale za fasádami je pořád stejný umakartový stůl a na něm ušmudlaných pár korun na zaplacení složenek. Nedávno jsem se dočetl, že vládní činitelé Velké Británie si nechali udělat šetření o tom, kdy začíná chudoba. Tak ve Velké Británii začíná chudoba, když vám zbude 34 liber na den po zaplacení všech poplatků za bydlení. To je tisícovka na den. Jasně ve Velké Británii je dráž, ale ne tolik, aby se tisícovka na den dala označit za tření bídy. U nás je úředně životní minimum 3410,-. Ne, ne na den, na měsíc.

A teď stojí otázka následovně – jak to, že to tady po třiceti letech demokracie a patnácti letech v Evropské unii jede neustále beze změn? Jsme svádění k tomu, abychom to hodili na divokou privatizaci, na vyvádění peněz ze země, na to, že jsme se stali montovnou. Za vším jsou ovšem vidět kroky politiků, kteří přesně do tohoto okamžiku celou zemi dovedli. A možná jsme těsně před okamžikem, kdy pod námi ta lávka prdne a my zahučíme do řeky. Nebo to vydrží ještě rok? Dva? Deset let? Pokud to pojede vyznačeným směrem, tak s jistotou můžeme konstatovat, že lávka nakonec rupne. Je za tím neschopnost politiků? Přeci není možné, že se tu za třicet let neurodil jediný schopný politik. V tom případě lze uvažovat nad tím, že politický systém, který tu máme, u všech politiků nakonec ukáže jen tu neschopnost. Prací politiků je vytvořit tu podmínky pro to, aby země adekvátně rozkvétala, bohatla, aby tu lidé chrochtali blahem. A v tom perfektně selhávají. Trhliny v lávce naší země jsou skutečně na pováženou.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace