Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Byl tak dobrý, že ho napodoboval i slavný Yves Renier. Největší vášeň nakonec zaplatil životem. Tajnosti slavných

27.03.2019
Byl tak dobrý, že ho napodoboval i slavný Yves Renier. Největší vášeň nakonec zaplatil životem. Tajnosti slavných

Autor: repro/vis.idu.cz/Jaromír Svoboda

Popisek: Miroslav Moravec v Divadle S. K. Neumanna, v představení O myších a lidech

AUDIO/VIDEO Fantomas, inspektor Kojak, komisař Moulin… Ve své generaci byl považován za krále dabingu a fanoušci ho tak milovali se, že prý v baru nikdy nemusel za pití platit. To, čemu údajně vděčil za svůj nádherný hlas, ho ale nakonec zabilo.

Proslul nezaměnitelným, charismatickým, melodickým a podmanivým hlasem a tradovalo se, že díky němu nikdy nemusel v baru platit. „Udělejte, prosím, Fantomase!“ prosili jej fanoušci, kteří ho po charakteristickém mrazivém „hahaha“ zvali na panáka. Přesto nezapomenutelný Miroslav Moravec jejich pozornost záměrně nevyhledával a žil si svým bohémským životem, v němž čas ani vlastní zdraví nebyly důležité. O jeho soukromí se leccos šuškalo, přátelé ho však milovali.

Konstantin Biebl: Manifest Vítězslavu Nezvalovi
(Nedělní chvilka poezie):

Málo talentu a mizerný hlas?

Skvělý herec a vynikající dabér se narodil 6. ledna 1939 v Praze. Říkával, že má žižkovskou výchovu, současně ale podědil hanáckou krev po rodičích, což se odráželo v jeho naturelu. Nikdy nechtěl být ničím jiným než hercem, tvrdil, že si rád hrál a dělal blbosti celý život. První herecké krůčky udělal mezi žižkovskými ochotníky, přesto ho zprvu na DAMU nepřijali. A dokonce několikrát. Nejprve pro údajný nedostatek talentu, poté paradoxně pro špatnou hlasovou vybavenost. Nakonec se mu to přece jen podařilo a již během studií nastoupil do angažmá v Mostě. Poté působil v divadlech v Chebu a Zlíně. V roce 1968 se vrátil do Prahy a zakotvil v souboru Divadla Za branou Otomara Krejči. Po jeho násilné likvidaci pak přišlo šestnáct let ‘libeňského‘ období v tehdejším Divadle S. K. Neumanna, dnešním Divadle pod Palmovkou. Z role do role šel později i v Divadle ABC a v roce 1996 se mu konečně splnilo velké přání stát se členem Divadla na Vinohradech.

Se Slávkou Špánkovou-Hozovou v dramatu Eugene O'Neilla Smutek sluší Elektře – Divadlo S. K. Neumanna 1976

Se Slávkou Špánkovou-Hozovou v dramatu Eugene O'Neilla Smutek sluší Elektře – Divadlo S. K. Neumanna 1976
(foto – repro/vis.idu.cz/Jaromír Svoboda)

Stropnickému chtěl skočit po krku

„Věděl jsem, že budu Divadlu na Vinohradech slušet a ono bude slušet mně,“ říkával s nadsázkou a kvůli vysněné divadelní scéně se dokonce definitivně vzdal svého do té doby pověstného culíku. Hrál na ní osm let a jeho doménou byly nejen charakterní postavy, ale i intelektuálové se schopností ironické sebereflexe či ‘padouši‘. Blízká mu byla i karikatura a groteskní nadsázka. V roce 2004 však ‘byl odejit‘ a nucený odchod nesl sice statečně, ale těžce a s pocitem křivdy. Nelibě nesl zejména chování tehdejšího šéfa Martina Stropnického. „Zavolal si mě do kanceláře a řekl mi, že musím z divadla odejít, že pro mě není místo. To bych i vzal a pochopil, ale noblesu u mě Stropnický ztratil ve chvíli, kdy mě na odchodu mezi dveřmi zastavil a řekl mi: Pane Moravec, nechejte na sebe u sekretářky kontakt. To kdyby si někdy někdo vzpomněl, že jste tady hrál... V tu chvíli jsem měl chuť skočit mu po krku. Jakoby zapomněl, že já jsem byl jeden z těch, kteří ho po jeho skončené politické kariéře pomáhali dostat zpět do divadla.“

Čapí koleda
(S Wabi Daňkem):

Slavný Moulin ho kopíroval

Sehrál desítky rolí, od Mlynáře v Lucerně přes Kreóna v Oidipovi či Jindřicha v Becketovi až po doktora Bathybiuse v Nadsamci. Kdysi také snil o Cyranovi a králi v Hamletovi, na jevišti ho ale minuli, a tak oba dva alespoň nadaboval, čímž si to částečně vynahradil. Objevil se i v řadě filmů i v televizi, i když režiséři příliš jeho talentu nevyužívali. Nejčastěji hrál v detektivkách či v seriálech, od Panoptika města pražského přes Dobrodružství kriminalistiky až po Četnické humoresky. Komediální stránku svého herectví ukázal také v komedii Playgirls, v sérii Byl jednou jeden polda nebo v Kameňáku 3. Jeho melodického hlasu a kultivovaného přednesu často využíval rozhlas, byl i vyhledávaným recitátorem a namluvil mnoho zvukových knih.

Se Zlatou Adamovskou a Marcelem Vašinkou v v nejslavnější hře francouzského dramatika Eugene Scribe Sklenice vody – Divado ABC 1989

Se Zlatou Adamovskou a Marcelem Vašinkou v v nejslavnější hře francouzského dramatika Eugene Scribe Sklenice vody – Divado ABC 1989
(foto – repro/vis.idu.cz/Martin Poš)

Král dabingu

Největším popularitu získal díky dabingu a za své mistrovství získal několik ocenění, naposledy v roce 2002 prestižní Cenu Františka Filipovského. „Dabovat postavu znamená znovu ji vytvořit,“ říkával mimořádně charismatický muž, který propůjčoval svůj hlas mimo jiné i Jeanu Maraisovi či Henrymu Fondovi. Svým hlasovým uměním opravdu mnohokrát dabované postavě pomohl a umocnil projev hereckého originálu. Týkalo se to i nezapomenutelného inspektora Kojaka Tellyho Savalase, ale především komisaře Moulina, jehož představitel Yves Renier, se kterým se i osobně sešel, pak prý Moravce dokonce začal kopírovat, protože mu jeho hlubší tónina víc slušela.

Malá mořská víla:

Jeho humor málokdo vydýchal

Sám se snažil podmanivosti svého hlasu nezneužívat, i když ženy přitahoval. Byl to pro něj dar, ale především prostředek k dobrému herectví. „Protože mě vždycky bavil, protože mě zajímal jako herec i jako Kozoroh, protože jsem vedle něj nikdy nevěděla, co přijde za chvíli, a musela si naopak dávat pozor na to, co ze mne vypadne, protože on i při své šarži bohorovného ‘naboba‘ byl vždycky v obraze. Měl svůj zvláštní humor, který mohl některé i urážet, ale když mi nejednou řekl ‘Víš, že vím, že víš‘, bylo mezi námi už provždy jasno,“ prohlásila o něm spisovatelka Miroslava Besserová, která s ním sepsala v roce 2000 vzpomínkovou knihu Život je parádní jízda.

S Věrou Galatíkovou v komedii Julie, ty jsi kouzelná – Divadlo ABC 1992

S Věrou Galatíkovou v komedii Julie, ty jsi kouzelná – Divadlo ABC 1992
(foto – repro/vis.idu.cz/Pavel Štoll)

Milča měla pochopení

Jeho soukromí už tak parádní nebylo a ví se o něm jen velmi málo. Ve své generaci byl jednou z mála známých osobností, která se netajila svou homosexualitou. Přesto měl syna a s jeho matkou, úspěšnou výtvarnicí paličkovaných krajek, které říkal láskyplně Milča, vycházel velmi dobře. Se synem Prokopem už to bylo horší. Příčinou prý byly nějaké rodinné důvody, o nichž odmítla mluvit i Besserová. „Nezlobte se, neřeknu vám, co to bylo. Nebudu vytahovat špínu. Věřte, že se to potom srovnalo, a Mirek se stal šťastným dědečkem vnuka Daniela.“ Nad malým se prý doslova rozplýval a Prokop za něj dokonce přebíral jednu z jeho posledních cen divácké popularity TýTý.

Na konci světa:

Sedmdesátku si užil naplno

Krátce po oslavě sedmdesátin, kterou pro něj uspořádala kamarádka a kolegyně Valerie Zawadská, ještě absolvoval 20. ledna 2009 svou Benefici. Humorem tenkrát přímo sršel a vytvářel svými historkami úžasnou atmosféru, přestože už bojoval s rakovinou plic, k níž přispěla jeho celoživotní láska k cigaretám a které se snažil vzepřít několik let. Druhý den měl ještě pracovní schůzku, z níž ho už ale jeho přítel, herec Jiří Zbořil, namísto domů odvezl rovnou do nemocnice. Na poslední chvíli ještě podstoupil několik chemoterapií, nemoc ho ale přemohla. Zemřel 19. března 2009 v pražském Motole.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace