Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

O domov ji připravili nacisté, o lásku tragická havárie. Přesto dál rozdávala radost a smích. Tajnosti slavných

13.03.2019
O domov ji připravili nacisté, o lásku tragická havárie. Přesto dál rozdávala radost a smích. Tajnosti slavných

Autor: repro/pametnaroda.cz

Popisek: Aťka Janoušková

AUDIO/VIDEO Jejím hlasem k nám promlouvá nesmrtelná včelka Mája a její představitelka byla navzdory věku do poslední chvíle stejně čiperná jako ona. Přitom se nejmenší česká herečka celý život potýkala s problémy, které by nás nejspíš ani nenapadly. Třeba jen nastoupení do tramvaje pro ni znamenalo sportovní výkon.

Narvaná tramvaj, před otevřenými dveřmi hrozen nedočkavců. Přímo přede mnou holčička v béžovém kabátku, když na ni přišla řada, sotva dokázala zvednout drobnou nožku na první schod – a ve mně zafungoval mateřský reflex. Automaticky jsem ji popadla zezadu v podpaží a na ten příšerně vysoký schod ji vysadila. Vzápětí se ke mně otočila šíleně naštvaná tvář, která měla do podoby malého dítěte na míle daleko, a sjela mě pohledem – no, kdyby jím mohla zabíjet, mám to dávno za sebou. A ve mně by se krve nedořezal. Houby malá holčička – Aťka Janoušková! Byl to jen zlomek vteřiny, který vzápětí vystřídal úsměv. Na obou stranách. A nakonec jsme se do té příšerné tramvaje úspěšně nacpaly obě.

Zázračný doktor
(Witch Doctor – 1961):

Tak se odehrálo mé první setkání s jedinečnou herečkou, komičkou a dabérkou, mnohem dřív, než jsem se začala mezi známými osobnostmi pohybovat téměř neustále díky své profesi. A přiznávám, že jsem se ho paní Aťce nikdy neodvážila připomenout. Mimořádně si totiž zakládala na své samostatnosti. V posledních letech už vzhledem k věku většinou pracovní nabídky nepřijímala, jen tu a tam učinila výjimku. Přesto se ale nenudila. Byla totiž vášnivá čtenářka, ráda se dívala na televizi a hlavně se scházela s přáteli. Většinu života sice prožila sama, přesto říkávala, že doma jí samota nevadí. „Jsem na ni zvyklá. Navíc se pak přirozeně může všechno točit kolem mě,“ prohlásila kdysi v jednom rozhovoru.

V roce 1941 v představení Národního divadla Prsten

V roce 1941 v představení Národního divadla Prsten
(foto – repro/archiv/narodni-divadlo.cz)

Slibný start stopli nacisté

Drobná holčička se narodila 16. března 1930 v Praze a dostala jméno Vlasta, i když v té době ještě nikdo nemohl tušit, že jménu legendární bojovnice z českých pověstí nezůstane v životě nic dlužná. Ráda se smála a předváděla, odmalička milovala tanec a zpěv a ani skutečnost, že se vinou vrozené poruchy růstu zastavila její výška na pouhých 120 centimetrech, jí nevzala chuť do života. Divadlu brzy propadla a už během druhé světové války stanula poprvé na jevišti Národního divadla. V roce 1943 však byla její slibně nastartovaná kariéra násilně ukončena. Když měla začít zkoušet roli trpaslice Barborky v Zuzaně Vojířové po boku Zdeňka Štěpánka a Marie Glázrové, musela ze dne na den odejít. Anonym totiž udal řediteli, že je její maminka židovského původu. Vzápětí rodiče zatklo gestapo, oba skončili v koncentračním táboře, maminka v Osvětimi a tatínek v Dachau. Tehdy třináctileté gymnazistky se ujala tetička. Do školy už Aťka kvůli židovskému původu nesměla, a tak se alespoň učila soukromě němčinu, hrát na klavír, zpívat a tančit.

TV studio Sněženka:

Nejhorší je nevědět

Do konce války žila v pražské Krči a o rodičích neměla žádné informace. O nejhorších událostech svého života se dlouho zdráhala mluvit. Její otec, pražský klenotník Rudolf Janoušek, zahynul pouhých čtrnáct dní před příchodem amerických osvoboditelů. „V lágru ho prý nějak brutálně zkopali, potom k tomu dostal ještě tyfus a to byl konec...“ prozradila. Ještě větší šok, tentokrát však z radosti, zažila deset dnů po válce. „Na ten okamžik nikdy nezapomenu. Seděla jsem u klavíru a něco jsem si přehrávala. Najednou se otevřely dveře a v těch dveřích stála moje maminka,“ zavzpomínala pro server ahaonline.cz. Maminka Hedvika, které se podařilo přežít pochod smrti, se pak podruhé vdala, opět za klenotníka a od roku 1950 prvního předsedu družstva zlatníků Soluna. Kruté podmínky v Osvětimi ale její zdraví podlomily, a tak zemřela již v sedmdesáti letech.

S Emanem Fialou v roce 1955 ve hře Pozor nahráváme

S Emanem Fialou v roce 1955 ve hře Pozor nahráváme
(foto – repro/pametnaroda.cz)

Souboj s osudem

Díky svým znalostem nastoupila Aťka po válce jako cizojazyčná korespondentka do obchodní společnosti, ale táhlo ji to k divadlu. Začala hrát v Divadle E. F. Buriana, pak ji zlákala sólová dráha v revue orchestru Zdeňka Bartáka st., vystupovala s R. A. Dvorským, později s populárním konferenciérem Jiřím Popperem a Orchestrem Josefa Posledního. Její hlas zazníval často z Českého rozhlasu, zpívala, hrála ve filmu, dabovala, hrála divadlo pro děti, patnáct let spolupracovala s Josefem Zímou. Nejprve chtěla se svou vrozenou vývojovou vadou bojovat, lékaři jí nabízeli operaci, kamarád z divadla jí to ale nakonec rozmluvil. „Vysvětlil mi, že buď mě lidé budou brát takovou, jaká jsem, nebo ne. Pak jejich škoda,“ prohlásila. Hrála v bezpočtu představení, zejména tam, kde mohla uplatnit své přirozené nadání pro tanec a zpěv. Nejraději ale vzpomínala na dobu, kdy dělala s Emanem Fialou kabaret.

O krásném přátelství s hercem Emanem Fialou:

Nesmrtelná včelka Mája

Malý vzrůst ji odsoudil ke ztělesňování vedlejších, ale charakterově pestrých rolí. Před filmovou kamerou stanula poprvé v roce 1963, v psychologickém krimi dramatu režiséra Jiřího Sequense st. Deváté jméno, pamatoval na ni i Miloš Forman ve svém oscarovém hitu Amadeus. Mnohem víc příležitostí jí ale nabídla televize a dabing, svůj charakteristický hlas propůjčila dlouhé řadě pohádkových postaviček, mezi nimiž bezkonkurenčně kralovala slavná včelka Mája. Byla jednou z prvních českých dabérek a za své umění také obdržela v roce 2009 Cenu Františka Filipovského za celoživotní přínos dabingu. V devadesátých letech jejího hlasového umění hojně využívali i tvůrci televizních reklam.

Anděl v inscenaci Divadla Rokoko Veřejný deník Olina Houbičky – 1999

Anděl v inscenaci Divadla Rokoko Veřejný deník Olina Houbičky – 1999
(foto – vis.idu.cz/Viktor Kronbauer)

Mongolská tragédie

Její velká první láska se současně stala i poslední. Ukončila ji totiž nečekaná tragédie, s níž se nikdy nedokázala vyrovnat. Mužem jejího života byl kapelník a bubeník Josef Poslední. „Byli jsme společně v Alhambře a ještě v nějakých dalších podnicích, jezdili jsme po zájezdech a tak dále. A pak se stalo, že jsme šli do Alhambry a on se tam s někým z vedení pohádal, a tak jsme dostali výpověď. A Pepíček už to dál finančně neutáhl, všechno se začalo nějak hroutit,“ přiznala teprve nedávno Alici Bendové v pořadu TV Barrandov U tebe nebo u mě. „Takže potom šel do jiné kapely a já jsem začala jezdit s Jirkou Popperem do Německa. Tak jsme se profesně trošku opustili, ale náš vztah trval pořád dál. Musím říct, že to byl krásný vztah a trval hodně dlouho. A potom se stalo, že já jsem jela tehdy na dovolenou do Rumunska a on jel s kapelou do Mongolska.“ Odpoledne 21. srpna 1968 došlo v mongolských horách k tragické havárii autobusu, při níž zahynulo pět našich umělců. „To bylo příšerný, já jsem nevěděla, jak se z toho vůbec dostanu,“ zavzpomínala Aťka. „Samozřejmě jsem přežila, protože doma byla maminka a musela jsem fungovat, nedalo se nic dělat. Prostě jsou takové životní osudy. Ale ztratila jsem svou životní lásku.“

Oslava narozenin v cirkuse Bob Navarro King – 2017:

Energická panenka

Dokud neotevřela pusu, působila jako křehká panenka, respekt si ale zjednat vždycky uměla. „Jsem rezolutní povaha,“ říkávala. Život v osamění ji naučil vypořádat se s téměř každou záludností okolního světa, musela si prostě nějak poradit. „Za minulého režimu byl kumšt sehnat něco na sebe,“ připustila celoživotní problém. A například elegantní kostým se v dětské konfekci nesežene ani dnes, takže si veškeré oblečení musela nechávat ušít na míru. Největší problém představovaly hlavně punčochy a spodní prádlo. A také boty, které by neobula ani Popelka, protože Aťka měla velikost 28. O svůj vzhled nikdy nepřestala dbát a otevřeně přiznala, že podstoupila plastickou operaci očních víček a lifting. Časem si přizpůsobila svůj svět k výšce, v bytě v pražských Strašnicích měla upravené sociální zařízení i kuchyň. A kde úpravy nebyly možné, pomáhala si různými schůdky a štafličkami. Ještě před týdnem byla plná elánu, pak se ale náhle odmlčela. Poté co se jí přítel marně snažil čtyři dny dovolat, zalarmoval policisty. Jedinečná herečka, komička a dabérka Aťka Janoušková byla nalezena bez známek života v sobotu 9. března 2019, pouhý týden před osmdesátými devátými narozeninami.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace