Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Člověk si zvykne na všechno. Patřil k nejobsazovanějším, pak ale odmítl převléknout kabát. Tajnosti slavných

06.03.2019
Člověk si zvykne na všechno. Patřil k nejobsazovanějším, pak ale odmítl převléknout kabát. Tajnosti slavných

Autor: repro/imdb.com

Popisek: Antonín Hardt v televizním dramatu Klobouk plný deště

Léta stál v čele nejslavnějšího hudebního divadla, po listopadu 1989 ale odmítl převléknout kabát, a tak o něm zhruba patnáct let nebylo vidu ani slechu. V divadle skvělý herec zůstal, kamera ho ale znovu hledala mnohem déle.

Leckdo ho považuje za poněkud kontroverzní osobnost, za minulého režimu byl totiž podobně jako jiní kolegové politicky aktivní, a tak velmi často dostával ve filmu především role funkcionářů, úředníků či případně kriminalistů. Po listopadové revoluci ale jakoby přestal existovat. Naštěstí pouze doma, zahraniční produkce politika nezajímala. A v současnosti už je Antonín Hardt navzdory osmi křížům na krku zase neustále v jednom kole. „Když dnes poslouchám některé kolegy, jak nesměli za minulého režimu hrát, musím se tomu smát. To by býval nehrál nikdo!“ prohlásil před časem v rozhovoru pro levicový deník Haló noviny.

V roce 1974 v představení Divadla na Vinohradech Neklidný den, neklidná noc

V roce 1974 v představení Divadla na Vinohradech Neklidný den, neklidná noc
(foto – vis.idu.cz/Vilém Sochůrek)

Uspěl na první pokus

Narodil se 5. srpna 1935 v Praze, dětství a rané mládí ale prožil v Liberci, kde také absolvoval tamní gymnázium. Divadlo mu uvízlo v krvi již od dětství, a tak se po maturitě vypravil do Prahy, rovnou k přijímačkám na DAMU. Uspěl a již během studia také dostal první malé příležitosti ve filmu. V roce 1955 debutoval před kamerou jako bezejmenný mladý družstevník v komedii režiséra Miroslava Makovce Návštěva z oblak, následovalo několik dalších menších postav včetně prvního zpěváka v nezapomenutelné komedii Josefa Macha Florenc 13,30. Po absolventském představení v roce 1957 dostal stálé angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, na jehož prknech prožil čtrnáct let.

Poručíci VB Beránek a Šlajner (Miroslav Zounar) v detektivce s populárním kapitánem Exnerem Smrt talentovaného ševce

Poručíci VB Beránek a Šlajner (Miroslav Zounar) v detektivce s populárním kapitánem Exnerem Smrt talentovaného ševce
(foto – repro/Bonton Home Video)

Král jihočeské klasiky

Výčet charakterů, v nichž se na budějovickém jevišti objevil, je velmi dlouhý a různorodý, nejraději hrál v klasickém repertoáru a postupně se propracovával od malých k větším rolím. Ve druhé polovině šedesátých let dostal i několik hlavních, do paměti se zapsala především jeho kreace ve slavné Charleyově tetě či v hrách Bertolta Brechta Žebrácká opera a Život Galileiho. Mimopražské angažmá ale omezovalo jeho možnosti filmovat, takže v tomto období ztvárnil pouze vedlejší postavy ve dvou projektech – v rodinném dramatu Útěk do větru a v dalším dramatu Útěk, natočeném podle literární předlohy Oty Hofmana. Z tohoto období se nicméně zachoval i záznam divadelního představení klasické báchorky Josefa Kajetána Tyla Tvrdohlavá žena, v níž ztvárnil jednu z  hlavních postav.

Stefano Barbaruccio (vpravo) v operetě Johanna Strausse ml. Noc v Benátkách

Stefano Barbaruccio (vpravo) v operetě Johanna Strausse ml. Noc v Benátkách - Hudební divadlo Karlín
(foto – vis.idu.cz/Jaromír Komárek)

Velké ambice

Budějovické úspěchy a rostoucí ambice se pro něj staly motivací k přijetí nabídky na přesun do Prahy a v roce 1971 se stal členem souboru Divadla na Vinohradech. Působil v něm do roku 1978, v souboru, bohatém na velké osobnosti, se ale opět musel smířit s vedlejšími rolemi. Před kamerou dostával především role funkcionářů, úředníků či kriminalistů, mnohem častěji než ve filmu se ale objevoval na televizní obrazovce a jeho postavy se počítají na desítky. Často také spolupracoval s rozhlasem. Období normalizace mu dalo možnost uplatnění i v mimouměleckých sférách, jako člen KSČ se angažoval politicky a v různých společenských organizacích. „Člověk si naneštěstí zvykne na všechno. Když dnes poslouchám některé kolegy, jak nesměli za minulého režimu hrát, musím se tomu smát,“ prohlásil v rozhovoru pro Haló noviny. „To by býval nehrál nikdo! A pak, když si vezmete filmografii nebo si přečtete v jejich pamětech, co píšou, zjistíte, že v sedmdesátých a osmdesátých letech byli nejvíc obsazovanými v televizi a ve filmech…“ V roce 1980 přijal nabídku místa ředitele Hudebního divadla Karlín a stál v jeho čele až do listopadového převzatu v roce 1989.

S Bolkem Polívkou v seriálu Případy 1. oddělení 

S Bolkem Polívkou v seriálu Případy 1. oddělení
(foto – repro/Archiv ČT/ Vojtěch Hurych)

Zpátky na jeviště

Před filmovou kamerou stanul v roce 1989 jako náčelník VB v kriminálce režiséra Jana Kubišty Divoká svině. Po listopadu musel v divadle z ředitelského postu odejít, v souboru ale zůstal a sám říkává, že ho tam potkala řada velmi krásných rolí. Čeští filmaři ho kvůli dřívějšímu ředitelování škrtli, začaly ho ale oslovovat s nabídkami zahraniční filmové produkce. „Takže moje angažovanost nevadila Američanům, Francouzům, německo-ruské produkci, ale Čechům ano.“ Když pak nezapomenutelný Radek Brzobohatý zakládal svoje divadlo v prostorách bývalého Divadla Hudby v pražské Opletalově ulici, pozval ho ke spolupráci. „Znali jsme se od školy a jako penzistovi mi dělalo dobře, když řekl: Dědku, pojď, ať tam nejsem sám. Opustil jsem karlínskou scénu a zakotvil jsem u něj. Mezi samými mladými a schopnými lidmi,“ zavzpomínal na počátky nové divadelní scény, na níž hraje doposud. Aktuálně ho můžeme vidět v jednom z nejúspěšnějších představení Tančírna, které se zrodilo před více než třiceti lety v pařížské divadelní společnosti Le Théatre du Campagnol a později její námět zpracoval pro svůj slavný stejnojmenný film známý italský režisér Ettore Scola.

V představení Divadla Radka Brzobohatého Tančírna

Představení Divadla Radka Brzobohatého Tančírna
(foto – repro/divadlorb.cz)

S Troškou před kameru

Dveře do televizních ateliérů mu znovu otevřela Nova, když mu v roce 2012 nabídla epizodní roli v nekonečném seriálovém projektu Ordinace v růžové zahradě 2. Pak se přidala TV Barrandov se Stopami života, Prima s Kapitánem Exnerem a častěji i Česká televize. Nejnověji jsme ho mohli vidět v první epizodě volného pokračování seriálu Doktor Martin, nazvaném Strážmistr Topinka. Iniciátorem jeho návratu před filmovou kameru se stal v roce 2011 režisér Zdeněk Troška, jenž mu nabídl postavu Maestra v úspěšné pohádce Čertova nevěsta. „Produkci pro děti mám moc rád, i když tohle není jen pouhá pohádka. Víte, dělal jsem léta, vlastně až donedávna, i v rozhlasových pořadech, pohádkách a hrách pro děti a mládež, kde byl vlajkovým režisérem Karel Weinlich. Jenže režiséři taky přicházejí a odcházejí – a ti noví mladí si berou zase mladé tváře,“ povzdychl si.

Při natáčení komedie Tomáše Magnuska Školní výlet

Při natáčení komedie Tomáše Magnuska Školní výlet
(foto – repro/AR archiv)

Filmování se nezapomíná

Přesto i ti mladí si tu a tam vzpomenou. Na Antonína Hardta si vzpomněl například Tomáš Magnusek, který ho v roce 2012 obsadil coby Stuchlíka ve své komedii Školní výlet. „Na tom bylo krásné, že jsem se tam sešel s mnoha kolegy – starými herci. Říkali jsme si, že je nám dohromady 100 376 let.“ V roce 2016 si zahrál otce v dramatu Jiřího Kunsta V jiném stavu a příští rok se něj můžeme těšit opět – Tomáš Magnusek mu totiž nabídl jednu z postav v připravované komedii s pracovním názvem Vlnobití aneb Uhni se, topím se! „Kamera, to je něco úplně jiného, co si herec taky potřebuje oživit – a najednou zjistí, že se to nezapomíná!“ konstatoval známou pravdu a přiznal: „Já jsem tak trochu ješitný chlap, takže mi dělalo dobře, že si mladí vzpomenou a říkají: Jé, to jste vy. Ale přežít se dá fakt všecko. Nestěžuju si, protože teď mám práce dost – a mohl bych mít i víc – ale přece jen někdy odpočívám a mám další věci, kterým se taky musím věnovat, jako jsou vnoučata, rodina, setkání s kamarády, kolegy…“

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace