Zpomalme, my všichni, prosí podnikatel. Nikdo ale neposlouchá. Ekonomové, ti idioti, vnucují jen grafy a křivky
08.02.2019
Foto: Archiv
Popisek: Interiér prodejny Manufaktura už sám o sobě říká: Nehoňme se, zastavme se, vychutnejme si to. A ředitelka stoprocentně české firmy tvrdí totéž, čímž šokovala i ekonomickou redaktorku
Nedávno oslavil své 75. narozeniny významný český filozof, sociolog a pedagog Václav Bělohradský. Česká televize připomněla jeho životní jubileum mimořádně zajímavým dokumentem Roberta Sedláčka, nazvaným ´Václav Bělohradský: Nikdo neposlouchá´. Mezinárodně úspěšný myslitel si v něm postěžoval, že nikdo neposlouchá vážná varování.
Podle něj dnes slovo nemá žádnou váhu, což je podobná diktatura, jako když byli lidé kvůli slovům posílání do vězení. Zastává názor, že kapitalismus je neslučitelný se svobodou a demokracií. „To je závažná otázka doby,“ říká. Ačkoliv byl dokument natočen již v roce 2005, jeho obsah je ještě aktuálnější, než v době jeho vzniku. Bělohradský již tehdy varoval před tím, že svět je budován kolem imperativu růstu a hořce si postěžoval: „Dovolili jsme idiotům, ekonomům, aby nám vnucovali ty grafy a křivky jako téma do debaty. Důležitější je přitom kvalita životního prostředí a společnosti.“
Filozof Václav Bělohradský v Sedláčkově dokumentu k jeho šedesátinám, v roce 2004. Foto ČT / repro
Zajímavý duel
Rozhovor Roberta Sedláčka s Václavem Bělohradským jsem si vybavila, když jsem minulý týden sledovala další zajímavý duel, tentokrát mezi ekonomickou redaktorkou televize Seznam.cz a kreativní ředitelkou rodinné firmy Manufaktura Barborou Čechovou. Obě dámy se během příjemného povídání, prostého obvyklých naučených frází, dostaly do kuriózní konfrontace. Moderátorka nechápavě reagovala na tvrzení svého protějšku, že cílem Manufaktury není neustálé zvyšování zisku, ale že firma preferuje úplně jiné hodnoty. Zaměřuje se na podporu tradice české lidové tvorby a na výrobu přírodních kosmetických produktů, v nichž využívá osvědčené prostředky našich předků, například pivo, lípu, sedmikrásku či fialku. Ve svých originálních prodejnách nabízí modrotisky, ručně vyráběnou keramiku, kraslice a další ozdoby. A zakládá si také na rodinném pracovním kolektivu, v němž se zaměstnanci skutečně těší do práce. Nejvíce jinak milou a dobře připravenou redaktorku pořadu Byznys zarazil fakt, že Manufaktura odmítá expanzi do zahraničí nebo že upřednostňuje prodej ve svých okouzlujících prodejnách před neosobním e-shopem.
Tvrdá daň za úspěch
Naštěstí to není jediný signál, že ne pro každou českou firmu je byznys to nejpodstatnější. Úspěšný lihovarník Martin Žufánek (rovněž z velmi úspěšné rodinné firmy), nedávno zveřejnil článek, v němž oznámil: „Zpomalíme, loni jsme za růst zaplatili příliš tvrdě.“ A prozradil, že loňský rok sice přinesl jejich lihovaru nebývalou úrodu, ale i spoustu stresu a zdravotních problémů: „Rok 2018 se u nás historicky zapíše tím, jak skvěle vypadal a probíhal a jak se to v listopadu celé pokazilo způsobem, který nás poznamená na dlouhé roky.“ Martinův otec totiž po každodenní práci v sadech zkolaboval a čtrnáct dnů byl na jednotce intenzívní péče. Podle lékařů mohl dokonce zemřít. O měsíc později se totéž stalo jeho bratrovi Janovi. „A to byla poslední kapka, která vše změní,“ napsal na svůj blog. Postěžoval si, že přesto volali zákazníci a ptali se, proč firma neexpeduje a vyhrožovali, že ji vyřadí z nabídky, protože nestíhá.
Zpomalme, my všichni. Svět se nezboří!
Firma Žufánek se přesto rozhodla k radikálnímu kroku: „Od ledna zpomalíme. Zavedeme si poprvé po osmnácti letech normální pracovní dobu a po sedmnácté hodině nás v práci nikdo neuvidí. Tak, jak to běžně chodí. Pokud nestihneme naplnit nějaký produkt, tak budeme mít výpadek a prostě nebude. Svět se nezboří. Neberte to, prosím, jako naši aroganci, ale jako snahu o zachování zdraví a funkčnosti celého lihovaru,“ píše Martin Žufánek a ostatní vyzývá: „Prosím, zpomalme, my všichni.“
Vložil: Adéla Hofmanová