I přes mrtvoly? Znepokojující tabu kolem smrti Jana Palacha. Jedna sebevražda spouští lavinu dalších
20.01.2019
Foto: janpalach.cz
Popisek: Památné místo zasvěcené Janu Palachovi
Uplynulý týden si celá země připomínala padesáté výročí smrti Jana Palacha. Jak už to u nás bývá, mediální propaganda jela na plné obrátky. A snad ještě více. Namísto toho, aby se konala decentní pieta, připomínající jeden z mnoha tragických okamžiků našich dějin, konalo se tolik různých akcí, že se to zajídalo i lidem, kteří jinak oběti těch, co se po srpnu 1968 sebeobětovali, považují za hrdinství. Bilance je hrozivá. Vše totiž nasvědčuje tomu, že právě přehnaný rozsah připomínek šokujícího protestu vyprovokal další. V pátek odpoledne se na Václavském náměstí zapálil další muž, v sobotu následoval ještě jeden.
Otázka, zda může takovou formu protestu vykonat zcela duševně zdravý člověk, je u nás velkým tabu a verdikt se zdráhají vynést i seriózní odborníci. Jsou si totiž dobře vědomi toho, jaké reakce by mohli spustit a čemu by čelili. Přesto se najde pár těch, co se nebojí svůj názor vyslovit z jiného úhlu pohledu. V návaznosti na páteční událost na Václavské náměstí prozradil deníku Právo svůj názor psycholog Karel Havlík. Podle něj mohly přehnané oslavy Jana Palacha inspirovat onoho muže, který se v pátek odpoledne na Václavském náměstí zapálil, k tomu, aby čin Jana Palacha napodobil.
Na Václavském náměstí před sochou svatého Václava se v pátek kolem 15:00 polil hořlavinou a zapálil čtyřiapadesátiletý Čech. Kolemjdoucí ho uhasili; očití svědci na místě ČTK řekli, že viděli hořícího muže, který měl popálené ruce a obličej. Muž je ve velmi vážném stavu, řekla ČTK mluvčí vinohradské nemocnice Jana Roubalová. „Záchranáři pacienta s popáleninami na cca 30 procentech těla uvedli do umělého spánku a se zajištěnými dýchacími cestami transportovali do FNKV,“ dodala mluvčí záchranářů Jana Poštová. Proč to udělal? Server Aktuálně.cz s odkazem na místostarostu Prahy 1 Petra Hejmu napsal, že muž před činem svému bratrovi oznámil, že chce odejít jako student Jan Palach. Bratr se proto ozval policii, která se muže snažila najít s využitím signálu jeho mobilního telefonu a zastavit. „Ale lokalizace nikdy není úplně přesná. Lze určit, že ten člověk se pohybuje v okruhu zhruba tří metrů. Policisté tedy muže hledali, byli hodně blízko a dobíhali tam," cituje server Hejmu, který má informace k případu jako místostarosta pro bezpečnost. O politický protest na rozdíl od Palacha podle Hejmy zřejmě nešlo. O den později se policistům podařilo předejít neštěstí, když zabránili muži, aby se u Národního muzea v Praze zapálil. Muž, ročník 1972, krátce před 16. hodinou zavolal na tísňovou linku 158 a oznámil, že se chce polít hořlavinou a zapálit, sdělila policie na svém Twitteru... Foto PČR
Wertherův efekt
Kromě jiného uvedl: „Sebevraždy mají mnoho příčin, ale nejčastější důvod je deprese. Ta může být skrytá nebo zcela viditelná. O sebevraždu se pokusí zpravidla nestandardní osobnost, která už neví, co si počít.“ A pak připomněl, že i Jan Palach se inspiroval asijskými mnichy (navíc, jak jsme tento týden zmínili, se jeho forma protestu nápadně podobala tomu, co již v srpnu 1968 vykonal Ryszard Siwiec z Polska). A po Palachovi následovaly desítky dalších.
Tento fenomén není ničím neznámým a vědci jej popisují jako Wertherův efekt. Když koncem 18. století vyšel slavný Goethův román Utrpení mladého Werthera, o mladíkovi, jenž spáchá sebevraždu, vyprovokoval k podobným činům mnoho dalších mladých mužů. Od té doby se sebevraždy, inspirované nějakou významnou a medializovanou událostí, neustále opakují. Téměř vždy, když se rozhodne skoncovat se životem nějaká celebrita, dojde k výraznému zvýšení počtu sebevražd!
Šokující změna
V návaznosti na to se některá prestižní světová média rozhodla, že informace o sebevraždách výrazně omezí. A nastal až šokující efekt. Například v Rakousku či Francii se počet sebevražd snížil o 75 procent. Světová zdravotnická organizace poté vydala kodex, jímž by se měla média při zveřejňování zpráv o sebevraždách řídit. Mimo jiné doporučují, aby se vyhnuly tomu, že se ze sebevraždy dělá normální věc a je prezentována jako řešení nějakého problému. Nabádá také k tomu, aby konkrétní sebevražda nebyla přesně popisována.
Pravý opak
Všechny tyto zásady ovšem většina médií (především ta veřejnoprávní) porušila. Vůbec nebyla připuštěna diskuse, která by se snažila případné další pokusy o sebeupálení se odvrátit. V rámci mediálních orgií byl opakovaně a přesně (!) popisován způsob, jakým se Jan Palach rozhodl svoji protestní sebevraždu vykonat. Byl odvysílán film Roberta Sedláčka, který to demonstruje více než bylo nutné. A výsledek? Další Wertherův efekt.
Vložil: Adéla Hofmanová