S novým rokem, nové pocity jako žiletky. Komentář Štěpána Chába
komentář
01.01.2019
Foto: Pixabay
Popisek: Vítá vás rok 2019
Mnozí ekonomové tvrdí, že právě začínající rok bude ve znamení razantního ekonomického úpadku. Prostě přijde ekonomická krize, práce ubude. Na pořadu dne je také podstatné zdražování energií, převážně elektrické energie. Z toho důvodu stoupne cena i za potraviny a služby. Začne se to v tomto ohledu přiškrcovat. V květnu proběhnou volby do Evropského parlamentu. Troufám si tvrdit, že účast by mohla být letos hojná a značně protievropská. Naše šéfredaktorka je opačného mínění. K volbám přijde tradičně velmi malé procento populace a nastane obvyklá plichta, kdy k pohádkovému platu europoslance dopomůže politikům hrstka jejich známých, kteří k volbám zaskočí. A co ve světě? Jukněme na svět v příštích dvanácti měsících.
Ekonomická krize, a strádání kolem ní, se promítne i do české politiky. A zaplať pánbu, že u vesla je Babiš, protože s ekonomickou krizí na zádech mu jeho marketingové oddělení začne být k ničemu. Úsloví – to Kalousek – přestane Babišovi stačit. A protože Babiš svou politikou projídá budoucnost, všechno se to na něj sesype. Žádná vláda, která vládne za krize, není populární. Ani nemůže být. A Babiš se chová podobně, jako Kalousek při příchodu ekonomické krize roku 2008/2009. Také do nekonečna opakoval – krize není, to jsou jen pověry – zatímco v okolních státech padaly banky a začínaly se do nich z veřejných peněz nalévat nekonečné sumy peněz. Babiš vykazuje v tomto ohledu trochu slepotu. Pokud ovšem Babiš neplánuje hodit problémy na Evropskou unii. To by se nejspíš setkalo s pochopením a podporou.
Migrace
Migrace bude dál vesele pokračovat. Ovšem záleží na volbách do Evropského parlamentu, jak. Záleží na tom, jestli vyhraje Macronovo-Merkelové klaka přitakávačů. Nebo Orbánovo-Salviniova. Začnou reformy? Stáhne se Evropská unie ke konzervativnější politice? Nebo dál bude pokračovat v liberální fičurině otevřených dveří pro všechny? Napříč celou Evropou jde slyšet vztek obyčejných lidí. Je tedy naděje, že ti progresivističtí soudruzi jedou poslední půlrok u kormidla. Bylo by to fajn.
Ekologie
Jelikož jsme největšími znečišťovateli v Evropské unii (a desátí na celém světě), můžeme vcelku s jistotou očekávat velký tlak z unie, abychom své čudivé fabriky a elektrárny omezili. S tím souvisí v lecčems absurdní tlak unie na to, aby se omezovala benzínová i dieslová auta. A nahrazovala se elektroauty. A to i přesto, že infrastruktura pro elektroauta je velmi nízká a nedostatečná (u nás určitě). A také je nutné počítat s tím, že ne každý má na nové elektroauto od Tesly.
Mručení
V České republice se začne ozývat trochu temné mručení. Ekonomicky na tom nejsou lidé kdo ví jak dobře. Nastávající rok pak lidem ekonomicky dvakrát nepřidá. Spíše ubere. A líbit se to nebude. Ale jelikož nejsme nikterak výbojní, vystačíme si nejspíš s temným mručením přes internetového providera. Diskuse na Internetu budou plné vzteku a planých výzev k povstání všeho lidu.
Cenzura
Ta už jede na plné pecky. Na sociálních sítích dochází k mazání a blokování všeho nepohodlného. Ale víte jak, sociální sítě nejsou všechno. Web je zatím mimo cenzurní chapadélka a psát si tam můžeme, co nás jen napadne. Což je fajn. Jen aby nám to vydrželo. Tendence jsou ale opačné. V rámci boje proti terorismu se odstřeluje už i oponentní politický hlas.
Studená válka
Studená válka se tak nějak rozjela sama znovu. Sankce neutichají, ostrá rétorika politiků z Ruska i Západu létá jako míček při tenisu z jedné strany na druhou. Ovšem Američané se začínají pomalu a nenápadně stahovat z válečného pískoviště Blízkého východu. Rusové se v Sýrii vymlátili, Islámský stát a jeho struktury jsou v prachu. Mohl by tam pomalu nastat klid. Ovšem nenastane. Zbrojí totiž Turek. Zbrojí na Kurdy a svět to tak nějak ignoruje. Je mu to jedno. A s Turkem je na nohou i Saudská Arábie, která ničí Jemen. Izrael se také nenechává zapomenout a šije do Asada ze své strany. Takže mír nebude. Nechme si o tom zdát.
Ve studené válce se minulý rok citelně ocitla i Čína. Tento rok by mohl být přelomový, protože s Čínou je to trochu obtížnější než s Ruskem. Čínu by bylo potřeba zlikvidovat ekonomicky. Jenže jakmile začne tratit Čína, začne vlastně tratit celý svět. A to je trochu vošajstlich.
Pocity jako žiletky
Říkal jsem si, že bych mohl pojmout novoroční komentář pocitově. Jak cítím, že bude. Ale při zkoumání vlastních pocitů jsem došel k jedinému – začínám stařecky brblat nad tím, že včera bylo lépe. Že sluníčko svítilo opravdověji, že voda byla teplejší a led studenější a charaktery pevnější. A začínalo to vypadat, že mě skutečně chytá stařecký fantas. No, nebylo lépe, bylo jinak. Což nemění nic na skutečnosti, že jsme to všechno přežili. I nastávající rok přežijeme a v nedaleké budoucnosti budeme brblat nad tím, že bylo lépe. A tím lépe budeme myslet letošní rok. Snad jen, aby nám nebylo citelně hůře.
Vložil: Štěpán Cháb