Vánoční atmosféra nulová, místo ní peklo na obrazovkách, horší než zelený Alzák

Foto: ČT

Popisek: Denis Šafařík v roli kouzelníka Žita

FOTO Letošní televizní nadílka byla opět tak ubohá, že už snad ani nemá cenu se nad ní rozčilovat. Televizní dramaturgové si vystačili s cynickou rutinou a divákům podstrčili pár nepodařených premiér a především další a další reprízy repríz. Jeden fakt ovšem stojí za zamyšlení. Jakou vypovídající hodnotu má vlastně tolik adorovaná sledovanost?

Česká televize se po Vánocích opět pochlubila rekordním počtem dvou a půl milionu diváků, kteří sledovali premiéry nových pohádek. Pokud vůbec připustíme, že většina českých rodin je natolik zdegenerovaná, že nejkrásnější svátek v roce tráví přikovaná u svítící „bedny“ a dívá se nějakou slátaninu, pak je zde ještě jedna vážná pochybnost. Ze stovek a stovek negativních ohlasů na sociálních sítích na adresu nové štědrovečerní pohádky ČT Kouzelník Žito je zřejmé, že většinu lidí slušně řečeno vytočila a po několika minutách ji přestali sledovat. Je velmi pravděpodobné, že si ji pustili především ze zvědavosti a posléze ji ignorovali. Díky tomu dali alespoň někteří přednost vánočním rituálům. Většina se shodovala, že vydrželi maximálně deset minut. Jenomže ty stačily, aby tento časový úsek zaznamenaly peoplemetry a další rekord byl na světě. Jak jednoduché!

Pavel Liška a Tatiana Vilhelmová v rolích čertů, foto ČT

Vykradené evergreeny

Ubohost Kouzelníka Žita se projevila především v konfrontaci s pohádkovými evergreeny, vysílanými na ČT nebo na konkurenčních stanicích, například Třemi oříšky pro Popelku, Princeznou se Zlatou hvězdou nebo Šíleně smutnou princeznou. Zaostával za nimi ve všech parametrech, v hereckém obsazení, ve scénáři, režii, výpravě i hudbě (stačí připomenout geniální písničky Jana Hammera v Šíleně smutné princezně). Recenzent Tomáš Seidl srovnal na serveru Aktuálně.cz s jinými snímky i kvalitu pekla (například s Čertím brkem) a dospěl k názoru, že působí poněkud zchudle: „A to jak z hlediska dekorací, tak z hlediska osazenstva.“ Podle mě vypadalo uboze, jako z nějaké laciné, narychlo spíchnuté televizní inscenace z minulého století.

Denis Šafařík v roli kouzelníka Žita a Anna Kadeřávková v roli princezny Adélky, foto ČT

Opět lůzr

Smršť kritiky vyvolalo i to, že autoři Kouzelníka Žito tyto oblíbené pohádky „vykradli“. Příkladem je pokus o nového Kazisvěta, jehož hrál Pavel Kříž. A na frak dostaly i další herecké výkony, stále stejná Jiřina Bohdalová, pitvořící se Tatiana Vilhelmová, kopírující čertici z Princezny ze mlejna, další ´idiot´ Pavla Lišky (proslavil ho před 20 lety Gedeonův Návrat idiota) a především samotný Žito, jehož hrál Denis Šafařík. Vtipálci na filmovém serveru ČSFD se opět vyřádili.

Psali jsme

Cheb o Vánocích opět drtivě porazil Vary. Ani tentokrát se vánoční trhy v lázních nevyvedly

Jeden z nich napsal, že lepší Žito byl Dan Landa na Slavících, další si zase postěžoval, že Šafaříkovy kreace mu vadily podobně jako Alzák. Ti pozornější si navíc povšimli, že pohádkovým hrdinou se stal opět „lůzr“ (sirotek pohozený do obilí), zatímco většina dalších postav, mající moc a bohatství, je vykreslena převážně negativně. Ale na to jsme si už v českých pohádkách zvykli, že trucovité princezny si berou hlupáčky nebo chudáčky a jsou s nimi šťastné až do smrti.

Psali jsme

Nejoblíbenější dětská knížka všech dob byla vykoupena utrpením hlavního hrdiny. Skutečně existoval

Vánoční atmosféra nulová

Zdaleka ale nejde jen o Kouzelníka Žito (podobně nepodařených pohádek již ČT natočila více), ale o celý sváteční program České televize. Její vánoční nabídku trefně glosoval jeden z diváků: „Česká televize zkazila, co mohla.“ Vánoční atmosféra byla na hlavním kanále ČT nulová. Na Štědrý den se střídala jedna pohádka za druhou, výjimku tvořily kultovní Pelíšky. A je paradoxem, že i v minulém režimu se televizní šéfové snažili, aby byly Vánoce na obrazovkách skutečně vánoční a ne jen přehlídkou starých nebo nepodařených pohádek.

Vložil: Adéla Hofmanová