Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pravé české Vánoce? Ani náhodou, všechno je to vlastně import z ciziny

26.12.2018
Pravé české Vánoce? Ani náhodou, všechno je to vlastně import z ciziny

Autor: Praha.eu

Popisek: Tradiční české Vánoce mají původ snad ze všech okolních kultur

Spousta našinců se vyznává z lásky k tradici českých Vánoc. A ti, co zažili tyto romantické svátky někde v cizině, na ně většinou vzpomínají zklamaně. Většina lidí se tak shoduje, že ty naše jsou zkrátka nejlepší. Jenže, kdyby slavili skutečně pravé české Vánoce, asi by se jim to příliš nezamlouvalo. Současná podoba vánočních svátků v naší zemi je totiž mnohem více ovlivněna tradicemi ze sousedního Německa nebo Rakouska, než rituály našich prapředků.

Nejspíše málokdo dnes drží advent v podobě, jak se uctíval dříve. Byla to doba přísného půstu a nikoliv marnotratného nakupování a rozmařilých večírků. Namísto přemíry jídla a pití byl adventní čas pravým opakem toho, co zažíváme v posledních letech. Půst končil až na Štědrý den a na štědrovečerní večeři se dříve rozhodně nepřipravoval bramborový salát s řízkem. Typickým pokrmem byla hrachová polévka a především kuba z hub a krup. Na stole nesměla chybět jablka a křížaly, med, chléb a vánočka. Dnes tyto staročeské pokrmy postupně vytlačuje cizokrajné ovoce, mořské ryby a řada dalších lahůdek cizího původu.

Prvorepublikové stromečky

Ani oblíbený vánoční stromeček odjakživa nepatřil k typicky českým vánočním rekvizitám. Poprvé se u nás objevil až v roce 1812, údajně díky německému řediteli Stavovského divadla Johannu Carlovi Liebichovi. A právě z Německa k nám tradice nazdobeného stromku doputovala. Ale trvalo desítky let, než se rozšířila ze zámožnějších rodin v Praze k obyčejným lidem v menších městech a vesnicích.

O přítomnosti vánočního stromečku tak lze ve většině českých domácností hovořit až v éře první republiky. Celkově však historie vánočního stromku sahá do patnáctého století. Germánské i keltské kmeny zdobily stromy či větve světly nebo ovocem při oslavách zimního slunovratu. Ostatně, vše nasvědčuje tomu, že Vánoce mají původ právě v pohanských zvycích a údajné narození Ježíše Krista se stalo až mnohem později inspirací k církevním rituálům, jak je známe dnes.

Propaganda odjakživa

Zatímco existenci slunovratu nikdo zpochybnit nemůže, o tom, zda Ježíš Kristus skutečně žil, i o datu a místě jeho narození, se vedou vášnivé spory dodnes. Církevní dogmatici se přesto snaží pohanský původ Vánoc zpochybnit. Podle nich jsou kolébkou vánočního stromku hry, které se hrávaly před kostely. Jak vidno, propaganda fungovala odjakživa a každé společenství si staleté tradice vykládá ve svůj prospěch.

Podobně se k nám ze sousedního Německa rozšířily i adventní věnce, ale zřejmě nejsou tak staré jako vánoční stromečky. Nicméně, také v tomto případě lze v různých análech dohledat, že zdobení věnců se v Evropě praktikovalo již před příchodem křesťanství a teprve postupně je převzali lidé různé víry. Platí přitom, že každé náboženství upřednostňuje jinou verzi věnců, například jiné barvy svíček a jejich názvy.

Čí je salát?

Stejně složitá je i historie oblíbeného bramborového salátu. Jeho vynález si přivlastňuje mnoho národů, kombinace brambor a okurky by například naznačovala jeho ruský původ, majonézu zase jako první vyrobili Francouzi. A jedna z legend praví, že bramborový salát byl poprvé podáván v Rusku francouzským kuchařem. Podobně jako zdobení vánočního stromečku se tradice podávat na Štědrý den bramborový salát rozšířila v českých rodinách až během první republiky. Totéž platí o řízku, který jsme si vypůjčili z Vídně, stejně jako vanilkové rohlíčky. Takže „české“ Vánoce jsou importem zvyků, převzatých ze zahraničí, zatímco ty skutečně staročeské bohužel skomírají a setkáme se s nimi většinou jenom ve skanzenech.

Vložil: Adéla Hofmanová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace