Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Prý žijeme v době fake news. Jenže falešné zprávy se šířily odjakživa. A tahle je ta největší

16.12.2018
Prý žijeme v době fake news. Jenže falešné zprávy se šířily odjakživa. A tahle je ta největší

Foto: ČT / repro

Popisek: Fokus Václava Moravce o dezinformacích... jako vždy, pouze z jednoho úhlu pohledu

Jedním z nejužívanějších slov současnosti jsou tzv. fake news, tedy falešné zprávy. Podle některých názorů dokonce žijeme v době dezinformací. Jenže, i toto tvrzení je falešné. Různé nepravdivé zprávy byly totiž šířeny odjakživa. Fenoménu fake news se nyní hojně věnuje Česká televize, a to nejen v pořadu ČT 24 Newsroom (hezky česky, že?), ale také mu tento týden věnovala celý dvouhodinový Fokus Václava Moravce.

V prosincovém vydání Fokusu připomněl fakt, že šíření falešných zpráv existovalo odjakživa, například politický geograf Michail Romancov: „Samozřejmě ty dezinformace existovaly vždycky.“ A používaly se už ve středověku. Navíc podle něj máme v dnešní době větší šanci, než kdykoliv jindy, je odhalovat. A dokonce můžeme uvést na pravou míru různé dezinformace a mýty z minulosti. Vědcům se například podařilo vyvrátit donedávna tradovaný mýtus, že Karel IV. zemřel na následky otravy.

Fake holub

S tím souhlasil i další host, armádní generál Petr Pavel. Ten si rovněž nemyslí, že by dnešní doba byla dezinformační více než předchozí, mimo jiné proto, že se řada zpráv dá ověřit z jiných zdrojů. Podle něj byly dezinformace součástí vojenství a válčení vždy a již od dávnověku se šířily cíleně, například i s pomocí holubů. Podle něj se však nyní jejich autoři více zaměřují na emoce. Většina dezinformací je vytvořena sofistikovaně i tím, že obsahují určitou část pravdy. Pokud se do toho zamíchají emoce a vše se opakuje dostatečně dlouho, dostaví se kýžený efekt, tedy ovlivnění určité části veřejnosti. Skutečným mistrem jsou v tomto umění marketéři premiéra Babiše.

Jak získat alibi

To, že dezinformace nejsou skutečně ničím novým, potvrzuje i celá řada konkrétních fake news z historie. Mimo jiné dokazují, že je zdaleka jenom nešíří údajné dezinformační weby či ruská a čínská propaganda. Mimochodem, sama Česká televize je v tomto směru přímo semeništěm dezinformací tím, že dává velkorysý prostor našim i zahraničním politikům, aby prostřednictvím obrazovek šířili nepravdivá nebo zavádějící tvrzení a často je neuvádí na pravou míru. Tak tomu bylo i v době, kdy Bílý dům vysvětloval invazi do Iráku tvrzením, že tato země má zbraně hromadného ničení. Později se ukázalo, že to nebyla pravda a následky invaze jsou dodnes fatální. O tom, že kvůli ní zahynulo více než milion obětí, nemluvě. A podobné to bylo v případě americké invaze do Libye. Podobně chrlilo různé fake news jako alibi k okupaci Krymu Rusko.

Největší fake news

Za jednu z největších falešných zpráv, které dodnes věří miliony lidí, je datum narození Ježíše Krista. Pokud lze vůbec vycházet z toho, že nějaký Spasitel skutečně existoval, pak se vědci shodují na tom, že datum jeho narození 25. prosince je zcela fiktivní a nereálné a že se tato záhadná osoba určitě nenarodila v zimě. Vychází přitom z výkladu Bible. Zatímco část historiků se přiklání k tomu, že se Kristus narodil v roce čtyři před našim letopočtem, jiní zase uvádí rok sedm. A nejnovější analýzy vědců posunuly narození Ježíše Krista na rok jedna před našim letopočtem.

Dosud tradované datum narození Spasitele stanovila církev a podle mnohých jistě není náhodou, že je sofistikovaně umístila do období zimního slunovratu, tedy období oblíbených pohanských svátků. Přesto většina křesťanů slaví Vánoce, aniž pro to mají oporu v Bibli. Z ní navíc vyplývá, že Boha uráží, když ho uctíváme způsobem, který neschvaluje.

Vložil: Adéla Hofmanová