Záhadné průzkumy veřejného mínění. Každý je jiný a každý je vykládá po svém
15.12.2018
Foto: ČT / repro
Popisek: Pavel Ranocha v přímém vstupu v Otázkách Václava Moravce na ČT
V uplynulých dnech se v nejrůznějších médiích objevily různé výzkumy veřejného mínění a staly se příčinou mnoha komentářů i nenávistných diskusních soubojů. Jistě není náhodné, že agentury, zkoumající aktuální stranické preference voličů, zjistily výrazně jiné hodnoty a snaží se veřejnost přesvědčit, že aféry premiéra Babiše ho nejenže nepoškozují, ale naopak posilují.
Významu výzkumů veřejného mínění se věnuje mnoho teoretiků a studií. Často se shodují, že ve svém důsledku mohou velmi výrazně ovlivnit část nesebevědomých voličů. Tedy takových, kteří nemají vlastní názor. A právě proto jsou tak často publikovány a interpretovány v naději, že ve svém důsledku mohou ten či onen politický subjekt před volbami posílit.
Mediální humbuk?
Nejnovější výzkumy veřejného mínění odráží stav na české politické scéně poté, co vypukla aféra s údajným únosem premiérova syna na Krym. První výzkum na toto téma zveřejnila Česká televize a z šetření agentury Kantar CZ vyplynulo, že krymská aféra premiéra Babiše spíše posílila než poškodila. Někteří komentátoři se ovšem pozastavili nad tím, jak výsledky průzkumu své agentury ve veřejnoprávním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce interpretoval její analytik Pavel Ranocha.
Zcela právem kritizovali Ranochovy výroky, že Babišovo hnutí ANO podle zjištění Kantaru posílil „mediální humbuk“ i nechutná štvanice na jeho rodinu. Nemluvě o tom, že Ranocha diskreditoval novináře, kteří odvážně plní roli hlídacího psa, zatímco ta veřejnoprávní předvádí pouze pejska, který sem tam štěkne, ale nekouše. Zjištění, které onen „mediální humbuk“ přinesl, jsou přitom mimořádně závažná a mimo jiné dokazují, jak podivně jsou u nás vyšetřovány kauzy mocných. V případě Čapího hnízda například nebyly dodnes vyslechnuty klíčové osoby.
Ve střetu zájmu
Naštěstí si jiní analytici dali tu práci a zjištění agentury Kantar zkoumali mnohem podrobněji. Zjistili přitom, že koaliční strany, které drží premiéra Babiše u moci, po kauze Krym oslabily, zatímco ty opoziční výrazně posílily. Vládní většina, která má nyní díky komunistům k dispozici 108 hlasů, by tak měla v případě voleb převahu jediného hlasu! Jenomže vzápětí se objevil výzkum agentury STEM, který oznámil opět zcela jiná čísla. Podle něj by Babišovo hnutí ANO volilo téměř 36% lidí, zatímco ostatní strany jenom paběrkovaly a některé by se do sněmovny vůbec nedostaly.
Současně se přitom dostala na veřejnost informace, že agentura STEM často pracuje pro ministerstvo financí, které ovládá ANO a je tedy ve střetu zájmu. Výzkum agentury SANEP pro změnu potvrdil značný pokles preferencí pro koaliční strany, přičemž by se vládní ČSSD ocitla na hranici volitelnosti!
Drtivá většina říká ANO NE!
Zatím poslední výzkum stranických preferencí zveřejnila tento týden agentura MEDIAN. Ta ovšem zásadní vzestup preferencí hnutí ANO nepotvrdila, ale rovněž zjistila, že levicové strany ČSSD a KSČM oslabují. Potvrzuje se tak setrvalý trend, že jejich voliče vysává ANO a dochází k absurdnímu trendu, že voliči levice preferují stranu bohatého byznysmena, jenž díky své politické aktivitě bohatne ještě více. Každopádně ale ze všech aktuálních výzkumů (až na jedinou výjimku) vyplývá, že drtivá většina voličů, celých 70 %, by hnutí ANO nevolila. Mnohem zásadnější tak bude, jak se v příštích volbách rozhodnou voliči této většiny. Právě u nich dochází k těm nejvýznamnějším posunům v preferencích.
Vložil: Adéla Hofmanová