Jákl je ale liška podšitá, jednu hvězdu, která točí Žižku a je navíc asi už v Česku, zkusil zatajit. Marně. Zápisníček A.V.

FOTO Propíchla to jiná jeho hvězda, Til Schweiger, na svém Instagramu, kdy postoval foto a připsal: With wonderful Matthew Goode a Michael Caine! Incredible evening. Což znamená: S úžasným Matthewem Goodem a Michaelem Cainem! Neuvěřitelný večer. Plus americká verze naší CSFD – IMDB.com, kde Jan Žižka vystupuje pod mezinárodním názvem Středověk, čili Medieval, a kde je již kompletní obsazení uvedeno. Dozvídáme se tedy, že zatímco našeho Václava IV., krále dle školního dějepisu slabého a neschopného, místo panování na Hradě ustavičně popíjejícího s lazebnicemi v putykách, hraje hromotluk Marek Vašut, Zikmunda ´lišku ryšavou´, jehož si všichni myslím představujeme coby mohutnou postavu, byť mizerného charakteru (upálil nám přeci Husa, no ne přímo on, ale skoro), právě relativně drobný a štíhlý britský herec Matthew Goode. Mimochodem, ani trochu zrzavý, ale tmavý a modrooký. Zda tohle ve filmu napraví barva či paruka, na to si budeme ale muset počkat. Matthew v bojových scénách, jež se od září dosud točily, nehrál a na place by měl být zrovna teď (to ale jen dovozuji ze známých faktů, Jákl je tajemný jak hrad v Karpatech).

Osobně si ale myslím, že Jákl točí středověký dramatický příběh, plný bojových scén, pro světová, ne česká kina a postavu Jana Žižky nehodlá nijak zvláště akcentovat v českém historickém kontextu. Jéžišku na křížku, teď jsem zbloudila v metafoře, prostě si myslím, že čerta záleží na tom, jak vnímá onu dobu české publikum, Jákl míří spíše do světa. Vycházím ostatně i z mezinárodně srozumitelného světového názvu jeho filmu – Medieval, o němž již psal prestižní Hollywood Reporter, byť jen kraťounký článek, zcela postavený na jménu Michaela Caina.

 

Michael Caine se pro MF Dnes, kterou Jákl asi jako jedinou pustil na plac, podivoval, že Češi mu všichni připadají  hrozně vysocí, foto Imdb.com

K té tajené hvězdě. Matthew Goode je původem Brit, stihl se ale již proslavit po světě. Na pomyslném žebříčku „hvězdnosti“ zahraničních herců Jana Žižky by pomyslně zaujal těsné třetí místo, po Cainovi a Benu Fosterovi, myslím, že kousek pod Fosterem, zato krapátko před Schweigerem… Je beran, narodil se 3. dubna 1978 v Exeteru v Devonu. Jako herec na sebe poprvé celosvětové upozornil v romantické komedii s Mandy Moore Hon za svobodou, který se z části natáčel v Česku, takže pro něj je to vlastně návrat na místo činu. V březnu 2014 se v polovině páté série přidal k obsazení dramatického seriálu Dobrá manželka Good Wife), kde si zahrál roli státního prokurátora Finna Polmara.

 

Upír Matthew Goode se zamiloval do čarodějky, což je přísně zakázáno. K vidění na HBO GO

Také ztvárnil vedlejší roli v oscarovém historickém thrilleru Kód Enigmy, kde ztvárnil roli britského kryptoanalytika a šachového šampióna Hugha Alexandera. Objevil se také jako Henry Talbot v poslední sérii seriálu Panství Downton, kde si zahrál novou lásku lady Mary Crawley. V seriálu The Crown, který mapuje život britské královny Alžběty II., ztvárnil manžela princezny Margaret, fotografa Tonyho Armstronga-Jonese. A v seriálové adaptaci knižního bestselleru Čas čarodějnic (právě celou první sérii nabízí jako premiéru nabízí HBO GO) hraje hlavní mužskou roli, upíra Matthewa Clairmonta. Momentálně natáčí v ČR Jáklův velkofilm Žižka, kde ztvární ´lišku ryšavou´ - krále Zikmunda Lucemburského, což je anglicky ´king Sisigmund´.

Kde strávily hvězdy ten úžasný večer? To už Til Schweiger (vpravo) na svém Instagramu nepíše, ale je to rozhodně v Česku, kde jinde by se setkaly?

Kdybych to měla hodnotit já, pak bych řekla, že Hon za svobodou se dá vidět, pokud máte fakt, ale fakt velkou chuť na přiblblou romanci, zatímco seriál Good Wife je výborný, ten jsem sledovala od začátku do konce a nyní se koukám na jeho kvalitní spin off Good Fight. Kód Enigmy je strašně smutný film, o tom, jak Británie zacházela se svým válečným hrdinou a špičkovým matematikem Alanem Turingem (otec dnešních počítačů; hrál ho suprově Benedict Cumberbatch) jen proto, že byl gay. Ostatně, pár let po válce se Turing zabil… Je to výborný film, o tom žádná, já si holt ty filmy beru moc osobně. Co se týče The Crown, to je ´must see´ seriál, který vás nenásilně doučí poválečné dějiny, byť z britské perspektivy. No a ten upír? Velmi sexy, dámy, o tom vás ubezpečuji. Je zřejmé, že Matthew využívá úspěšně faktu, že může žít v rodné Anglii a přitom být mezinárodní hvězdou a točit po světě, což dovoluje jednak to, že je z anglicky mluvící země  -  Británie nebo Austrálie generují řadu hvězd pro americký a dnes už celosvětový trh, druhak fakt, že Hollywood a velká studia slábnou - vliv se přelévá k televizím a producentům typu Netflix, Amazon, HBO… No a Matthew si docela umí vybírat role. Tak doufejme, že jeho sázka na Jákla klapne a film se povede.

Byl to Caine

Byť je nepochybné, že největší úlovek, který se Jáklovi podařil, je Michael Caine – a na základě jeho jména pak už bylo mnohem snazší odchytávat další hvězdy. Jak vidno z Instagramu Tila Schweigera, Caina si všichni hrozně váží a chtějí s ním hrát; to je něco jako když točil Woody Allen, také se tam každá hvězda chtěla aspoň objevit. Za sebe můžu říci, že Caine je fakt k sežrání. Kdybych měla ale říct jednu jeho roli, kde ho mám nejradši, byl by to doktor v Pravidlech moštárny. To Til Schweiger, který hraje Rožmberka, toho mám nejradši v jednom starším německém, u nás asi ne moc známém filmu Zúčtování s minulostí. No, v originále je to Was tun, wenn's brennt? Čili Co dělat, když hoří? Odpověď zní: Nechat hořet! Je to bezva biják o partičce bývalých anarchistů ze západního Berlína osmdesátých let, kteří musejí o deset let později svést ještě jednu, poslední bitvu s policií. Vřele doporučuju.

 

Michael Caine s Benem Fosterem, foto Imdb.com

A Ben Foster? Toho zas tak moc neznám, vybavuji si ho v menší roli ve skvělých Hostiles, moderním westernu (opět zaspoiluju, konec je na ho*no) a ve větší, tak třetí hlavní roli ve filmu Do posledního dechu (zas dám radši originální název, naši kino producenti jsou ke škodě věci děsně kreativní – The Finest Hours), dramatu podle skutečné události z padesátých let, kdy americké východní pobřeží zasáhla děsivá bouře, která uvěznila ropný tanker; pobřežní stráž pak hrdinsky bojovala o životy, nakonec i své. Výborný film a výborný Foster, není proč Jáklovi nevěřit, když tvrdí, že je to vycházející velká hvězda.

 

Jan Žižka (Ben Foster) právě přišel o oko a stal se z něj ikonický jednooký vojevůdce? Foto Imdb.com 

Jediné noviny, kterým Jákl povolil přístup na natáčení, jsou, pokud vím, MF Dnes. Ty 16. listopadu napsaly, že Caine si svůj part ve snímku Jan Žižka už odehrál. Jeho postava  se jmenuje Boreš a je to fiktivní hrdina, založený však na několika reálných předobrazech. Král Václav IV. využíval takzvané milce, což byla nižší šlechta, která mu pomáhala vládnout. Caineův Boreš prý vzešel z obecné inspirace rodem Boršů z Rýzmburka neboli z Oseka, který existoval od raného 13. století a svým potomkům, někdy i bratrům, dával právě jméno Boreš.

 

 

Co se té výšky týče, tak je fakt, že slavní herci jsou leckdy strašně prťaví, na příklad takový Tom Cruise, ten nevidí přes psa na tramvaj. Ani Ben Foster není nejvyšší, má metr sedmdesát pět, stejně jako Til Schweiger (na snímku v roli Rožmberka), Michael Caine ale míval bez dvou centimetrů metr devadesát. Nicméně Jákl se svými 199 centimetry holt ční.

Mimochodem, byl Zikmund až takový padouch?

Jak Václav IV., tak Zikmund byli synové otce vlasti, Karla IV. Václav se narodil 1361, Zikmund pak až 1368. Co se Zikmunda a jeho pověsti týče, náš dějinné vnímání je značně ovlivněné romantickým dějepisectvím 19. století s velkou dávkou národní hrdosti na statečné husity, ostatně toto přetrvalo i za komančů. Skutečnost byla složitější. „Ze synů Karla IV. se jistě Zikmund talentu svého otce podobal nejvíce. Přesto se dnes na jeho osobu stále odlišně dívá Evropa a obyvatelé českých zemí. Po dlouhou dobu mu zde nebyl nakloněn osud. Ať už to bylo v době, ve které sám žil, v 19. století při snaze zviditelnění národních hrdinů, nebo v minulém století, kdy se stal známou zápornou postavou v černo-bíle provedeném světě českých dějin ve velkolepé trilogii Otakara Vávry. Role jeho postavy je v českých dějinách spletitá a problematická. Je označován jako nepřítel českého lidu, odpůrce svobodného vyznání víry podobojí, striktní, přísný, zlý až despotický vládce, jehož zájem neležel na rozdíl od velkého otce v Čechách, ale v Uhrách a v Říši,“ napsaly Eurozprávy.cz.

A pokračují:  Zveličována je především jeho role v procesu s Janem Husem v roce 1415. Je ovšem nutné podotknout, že onen proces se konal jako jedna z mnoha položek velkého kostnického koncilu, jehož cílem nebylo přednostně řešit kacířství či církevní nepokoje v Čechách, ale vyřešit papežské schizma, kdy na papežském stolci seděli tři papežové. Zikmund tehdy dal Janu Husovi ochranný glejt, který mu zaručoval bezpečnou cestu do Kostnice. Jan Hus byl nakonec během procesu, kdy se snažil hájit svá slova a kázání, uvězněn. Císař Zikmund po svém příjezdu do Kostnice žádal kardinály o Husovo propuštění, avšak ti pohrozili, že se sněm rozejde. Tomuto nátlaku také Zikmund podlehl, jelikož vyřešení vleklého rozkolu a krize v církvi pro něj bylo primárním, ba životním posláním. Dostalo se mu však slibu, že Janu Husovi bude zajištěno veřejné slyšení. To se nakonec opravdu uskutečnilo, ovšem Husova obhajoba neobstála. Byl prohlášen za heretika a kacíře a odsouzen k trestu smrti. 6. července 1415 byl upálen. Objektivně se Zikmundovi nedá upřít fakt, že více než jeho bratr Václav zdědil po otci vladařské a diplomatické dovednosti. Byl to také člověk vzdělaný, ovládal sedm jazyků, byl společenský a zdatný v rytířských turnajích. Právě on udělal velkou a pevnou reformu v Říši, přičemž zasahoval i do sporů mezi Anglií a Francií, popřípadě do politiky dalších zemí. Snažil se Evropu sjednotit v boji proti Turkům, sám vytvořil podunajské soustátí, které mělo tvořit obrannou linii proti rozpínavosti Osmanské říše. V těchto věcech však zůstával osamocen, o to větší mu patří zásluha. Někdy je také nazýván jako poslední císař středověku…

Nastal čas, aby se i naše část Evropy dostala ke slovu

Tak se jmenuje rozhovor, který vedla Aneta Zachová z Euraktivu.cz s europoslancem Janem Zahradilem (ODS), jedním ze tří kandidátů na Junckerův flek. Pokud se nemýlím, tady se o tom moc nepíše, což je dáno patrně obecným odporem k EU, ale je to obrovský sukces. Že se Čech, navíc zrovna on, vyložený sympaťák a klidný, rozumný politik ´zlaté střední cesty´, stal tak zvaným spitzenkandidátem evropských konzervativců na předsedu Evropské komise. Nutno dodat, že hlavní kandidáti jsou tři, kromě Zahradila je to ještě Manfred Weber z Bavorska, jemuž se dávají největší šance, a Timmermans. Volit ho bude Evropský parlament.  

„Chtěli bychom vybudovat střední cestu mezi radikálními eurokritiky a silnými proevropany. Současná situace nám nahrává a evropští voliči by na to mohli slyšet,“ řekl v rozhovoru Jan Zahradil, který dodal, že důvodem jeho kandidatury je i vůle předvést trochu jiný názor na EU. „To, co slyším od protikandidátů, ať je to pan Weber nebo pan Timmermans, slýchám více než 20 let. Jsou to slogany „více Evropy a ještě více Evropy“, a přestože je jeden lidovec a druhý socialista, tak se v názoru prakticky neliší. Došel jsem proto k závěru, že je nutné využít všech příležitostí k tomu, aby na evropské úrovni zazněl jiný hlas, jiná perspektiva, jiná životní zkušenost. Žil jsem 25 let za železnou oponou a vidím svět jinak. Z nových členských států to ještě nikdo nezkusil, přitom nastal čas, aby se i tato část Evropy dostala ke slovu.“

 

„Jak bude vypadat Evropský parlament po volbách, se teprve uvidí, očekávám ale velké změny a přesuny. Je jisté, že lidovci a sociální demokraté už nebudou mít v europarlametu většinu, jako měli posledních 20 let. Pro většinu bude po volbách potřeba souhlasu tří frakcí, vysvětlil Jan Zahradil. A na adresu Junckera dodal: „Největší problém je, že Komise má nyní ve svém čele člověka, který je všechno jiné, jen ne reformátor. Je to politik na konci své kariéry, sice zkušený, ale není schopen vnést nové impulsy a reformní tah do směřování EU. Pozorovali jsme to po celou dobu výkonu jeho funkce.“

Prosím vás, pane premiére, osvoboďte tuto zemi a odstupte

O Janu Zahradilovi už byla řeč, v již citovaném rozhovoru se též vyjádřil ke kauze Palermo: „V souvislosti s kauzou se objevila řada nejasných a dokonce temných okolností, které snižují důvěryhodnost ČR a naprosto degradují důvěryhodnost českého předsedy vlády. Je to příběh jako ze špatného špionážního románu a určitě nám to nijak nepomáhá. Vždy jsem se bránil tomu, aby se domácí špinavé prádlo pralo na evropské úrovni, teď se tomu ale neubráníme, obzvlášť pokud se kauza týká zneužití evropských fondů pro vlastní prospěch. Pod koberec se aféra nezamete a na evropské úrovni bude přetřásána, to je celkem jasné.“

„Gloriola evropsky významného politika, kterou se sám ozdobil A. Babiš, smutně pohasla jedním krátkým sněmovním projevem Karla Schwarzenberga,“ poznamenal pak na Twitteru expremiér Topolánek a já mám dojem, že má asi recht. Byť Topku i ODS jako politické strany bytostně nesnáším a zcela souhlasím s Pirátem Ivanem Bartošem, který tvrdí, že například současný předseda modrých ptáků Fiala je jen fíkový list, jenž má zakrýt fakt, že se ta strana vůbec, ale vůbec nezměnila (v TOP 09 je - podle mne - fíkovým listem zase kníže Schwarzenberg), oba – Zahradila i knížete – uznávám a myslím, že se jim vyplatí naslouchat.

Projev Karla Schwarzenberga a na schůzi Poslanecké sněmovny 23. listopadu, k návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ČR, byl krátký. Ale výstižný. Tady ho máte.

Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, pane nepřítomný premiére, já musím říci, že když sleduji události a zprávy posledních týdnů, tak bych se k tomu nerad vyjadřoval, neboť nejsem vyšetřovatel, nejsem soudce a nejsem ani psychiatr, abych posoudil všechny kauzy v jejich složitosti, abych rozhodl, jestli váš syn, vaše dcera nebo vy sám potřebujete lékařskou péči ohledně duševního zdraví. To není můj úkol, já nejsem soudce, nejsem vyšetřovatel. Ale já jsem už starý muž, který se v politice pohybuje snad 60 let, v zahraniční politice především, který byl dvakrát ministr zahraničí této republiky a tudíž má spoustu známých a přátel po celé Evropě. Při posledních výjezdech ven a setkáních jak se zahraničními politiky, novináři, korespondenty z České republiky zjišťuji všude zděšení z toho, co se u nás děje. Nechápou, jak takové okolnosti můžou u nás panovat, že nevadí, je-li (nesrozumitelné) trestně stíhaný, nevadí výlet na Krym, který, jak známo, je v ruském obsazení. To všechno, že se na mě dívají někdy s útrpným úsměvem, někdy se zděšením, někdy taky s čistou škodolibostí a říkají: co se u vás děje, co se stalo z této země, která před dvaceti lety byla nejrespektovanější v Evropě.

Jak říkám, nejsem soudce. Ale vy, pane premiére, jste v této zemi dostal nejdříve občanství, pak jste tady nabyl ohromné jmění, stal jste se dokonce premiérem. Byl by důkaz minimálně vděčnosti, kdybyste teď odstoupil a nebyl zátěž pro naši diplomacii, nebyl břímě celé České republiky a tou ostudou v celé Evropě a po celém světě. Vy netušíte, jak o nás mluví. Ano, vy jste tady uvedl, kolik zahraničních politiků se s vámi stýká, zdraví vás, zvou vás. Já jsem byl příliš dlouho v zahraniční politice, abych nevěděl, že bohužel zahraniční politika má mnoho podobností s nejstarším řemeslem, co existuje.

A jeden důkaz toho je, že jak v tomto řemesle, tak v zahraniční politice si nemůžeme vybrat partnera, s kterým mluvíme. Musíme někdy, i mně se to stalo, že jsem mluvil, jednal s lidmi, o jejichž kvalifikaci bych raději nemluvil, o kterých jsem věděl, že mají krev na rukou. To se každému ministru zahraničí projevuje, a tak dále. Jako důkaz, že jste všude respektován, to neškodí České republice, je z tohoto prostého důvodu chybný. Ještě jednou. Prosím vás, pane premiére, osvoboďte tuto zemi a odstupte. Děkuji mnohokrát.

Jak se daří Babišovi po kauze Palermo?

 

Největší podzimní hudební události: Lucie, Lenka, Iva a Monika

Už se nechcem nikdy vracet... Kapela Lucie táhne pořád, přes téměř desetiletou odmlku. Právě ukončila sobotním koncertem v pražské O2 areně českou část svého turné a její nové album EvoLucie, které vyšlo 9. listopadu, je již platinové. Deska se hned v prvním týdnu po vydání dostala na první místo tuzemského prodejního žebříčku IFPI. Všechny koncerty byly vyprodané, navíc Lucie byla první česká kapela, která třikrát za sebou vyprodala největší českou sportovní halu. Potlesk, co dodat.

V úterý 27. listopadu se Lucie (na snímku z O2 areny na svém FB) představí v Bratislavě a o tři dny později v Košicích, kde turné k nové desce ukončí.

 

 

„Výjimečnost a půvab toho podivuhodného tria Bittová - Dusilová - Načeva je něco, co si člověk jen těžko dokáže představit, pokud to nezažil. Posledních 5 koncertů, jen na 3 jsou ještě vstupenky. Minimálně na dva roky dopředu a jestli potom ještě vůbec,“ poznamenal  na Facebooku promotér Romek Hanzlík. Turné se jmenuje Spolu, zbývají z něj ještě úterní ostravský koncert, pak dva zcela vyprodané pražské (28. a 29. 11. v Akropoli), a na úplný závěr 30. 11. Jablonec nad Nisou.

Opeřené (a zmrzlé) zvířátko na konec

 

Tuhle fotku nazval její autor, Dan Veselý, slovem zima. Zjevně tím chtěl říci, že vodnímu ptáčkovi (koukněte na ty plovací pařátky) je klendra, voda jak led a tak si vylezl na šutr... Nemám ale tušení, co je to za ptáka. Nicméně - je krásný.

 

Vložil: Anička Vančová

Jan Žižka, Petr Jákl, HP, Zápisníček AV, Kauza Palermo, Andrej Babiš,