Tak kde je chyba? V Afghánistánu klid není ani po sedmnácti letech
12.11.2018
Foto: Facebook
Popisek: Česká mise v Afghánistánu
Nebýt pořadu Michaely Jílkové Máte slovo v České televizi, nedostali by někteří odborníci, ani občané, šanci se vyjádřit k tak kontroverznímu tématu, jakým je účast českých vojáků v zahraničních misích. Tento diskusní formát, jakkoliv je často vysmíván, dává na rozdíl od většiny ostatních prostor všem a nikoliv jen elitní, stále se opakující skupině debatérů. A mimo jiné je důkazem, že se alespoň část veřejnosti nenechává obalamutit státní propagandou a ve složitém tématu se velmi dobře orientuje.
Čtvrteční Máte slovo, věnované misím, bohužel opět potvrdilo, že se většina politiků i představitelů naší armády spoléhá pouze na stále stejné fráze a argumenty. Donekonečna tvrdí, že se v Afghánistánu bojuje za naši svobodu, aniž o tom předložili jediný důkaz. Přitom vše spíše nasvědčuje tomu, že se během sedmnácti let válečného konfliktu situace v této zemi stále zhoršuje.
Je to riziko
Jílkové se navíc podařilo zajistit, že mezi diskutujícími, kteří obhajovali před diváky své názory, nechyběli i dva významní odpůrci misí: voják v záloze a lékař Marek Obrtel, který dokonce vrátil válečná vyznamenání právě za účast v misích NATO, a generálmajor ve výslužbě Hynek Blaško, jenž působil v nejvyšším velení NATO. Podle něj mise nepřispívají k naší bezpečnosti a naopak ji ohrožují a obává se, že si teroristé najdou způsob, jak se nám pomstít za naše angažmá v misích NATO.
Pořad Máte slovo řešil problém zahraničních vojenských misí, převážně tedy Afghánistán. Foto ČT / repro
Na jeho obavy reagoval válečný veterán a nyní též poslanec za ANO Pavel Růžička. Snažil se argumentovat tím, že například Island, Rakousko, Nový Zéland či Portugalsko, jejichž vojáci rovněž působí v Afghánistánu, nemají problém s terorismem a chlácholil diváky: „Je třeba si uvědomit, že v České republice existují bezpečnostní složky, které situaci u nás velmi dobře monitorují.“ Jenže i poslanec za KSČM a místopředseda sněmovního Výboru pro bezpečnost Zdeněk Ondráček je přesvědčen, že účast českých vojáků znamená pro Česko bezpečnostní riziko.
Tak kde je chyba?
Jílková se také zajímala, proč mají čeští vojáci na afghánské misi největší počet obětí a generálovi v záloze Pavlu Štefkovi dala přímou otázku: „Tak kde je chyba?“ Generál se jí snažil přesvědčit, že to není tak zcela pravda, protože v Afghánistánu jsou tisíce ztrát (!) a riziko je téměř všude. „To se může stát a za určitou dobu už to tak nemusí být, ta situace. Kdyby tam byla jiná jednotka, tak může být napadena ta jednotka. Tak to je,“ reagoval. Snažil se pak zdůvodňovat účast českých misí tím, že se armáda NATO snaží stabilizovat situaci v zemi, zajistit demokratické volby, dát dohromady soudnictví, apod. Kdo ovšem dění v Afghánistánu sleduje, dobře ví, že se to - navzdory obrovským ztrátám i tisícům obětí civilistů - vůbec nedaří.
O co jde?
Když pak Ondráček namítal, že USA vyjednávají s Talibánem, který ovládá již většinu území, a některé země stahují své jednotky, zatímco my je posilujeme, poslanec Růžička se vymlouval, že máme smlouvy s NATO, dohody s afghánskou vládou a své závazky. Lékař Marek Obrtel poté připomněl, že celá mise vznikla na základě velmi zpochybnitelných důvodů. A když Jílková podotkla, že to bylo na základě útoků z 11. září, nechal se slyšet: „Někteří si to pořád ještě myslí. Soudný člověk už dnes ví, že ty důvody, pro které se do Afghánistánu šlo, nejsou rozhodně ty, které nám byly oficiálně předkládány.“
Podle něj tam jde o surovinové základny, zájmy USA vůči Rusku, územní nároky, výrobu opia, apod. Ladislav Sornas ze Sdružení válečných veteránů tato závažná slova přešel a odvedl řeč, jak Češi v Kuvajtu udělali mír a ženy a děti jim brali odznáčky. Připustil ovšem, že v Kuvajtu šlo také o naftu. A pak ještě dodal: „Každá válka se vede o peníze. O hromadu peněz. Ale to ještě neznamená, že ty lidi necháme ve štychu.“ Ondráček však právem namítl, že v Afghánistánu klid není a každý den tam umírají lidé.
Vložil: Adéla Hofmanová