Masarykova miláčka pronásledoval podobný osud jako jeho ženu. Smrt, smrt a zase smrt. Tajnosti slavných
09.11.2018
Foto: Wikimedia
Popisek: První československý prezident vystupuje z vlaku v Táboře při svém návratu z exilu (poslední etapa z Rakouska do Prahy 20. – 21. prosince). Po jeho levé straně dcera Olga, která jej v exilu doprovázela a tam pro něj pracovala.
Nedávno jsme připomněli tragický osud Charlotty Garrique Masarykové, které byla v historii našeho státu vůbec první ženou, plnící funkci první dámy, byť vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pouze výjimečně. A neméně krutý je i životní příběh její dcery Olgy. Obě dvě statečné ženy doplatily na Masarykovy politické aktivity a především se musely vyrovnat se smrtí svých dětí.
Olga Masaryková se narodila v květnu 1891 jako páté ze šesti dětí Tomáše G. Masaryka a jeho ženy Charlotty. Nakonec se však stala benjamínkem rodiny, protože Hana, která přišla na svět o rok později, zemřela krátce po porodu. A zároveň má pověst nejméně známého prezidentova potomka. Podle historiků byla miláčkem rodiny a doma jí říkali „květinka“ nebo májová holčička, protože se narodila v květnu. Ale měla i další přezdívky, odvozené od jejího jména, například Olůvka či Oluška.
Nešťastná láska
To, že ji jinak velmi přísný otec velmi miloval a hýčkal, souviselo s její povahou i s tím, že mu prý byla ze všech dětí nejvíce podobná. Měla velký smysl pro humor a později se těšila pověsti velmi elegantní ženy. Svým rodičům však způsobila také nemalé starosti, především kvůli svým partnerským vztahům. Napřed se bezhlavě zamilovala do právníka Vendelína Halíka a trvala na tom, že se za něj provdá. Jejich manželství trvalo necelý rok a nešťastná Olga se pokorně vrátila domů k rodičům. Její život se pak radikálně změnil. Když byla na začátku války na léčení ve Švýcarsku, Masaryk se dozvěděl, že je na něj vydán zatykač kvůli vlastizradě a byl nucen se uchýlit do emigrace. Milovaná dcera zůstala s ním, pracovala jako jeho tajemnice a pokračovala ve studiích filosofie. Podle některých zdrojů však již předem s emigrací počítali, protože prý Olga ve svém živůtku propašovala do zahraničí důležité tajné dokumenty.
Na snímku zleva: Jan, Alice a Olga Masarykovi se svým otcem TGM, foto dvacatestoleti.eu
Okamžiky štěstí
Otci ale znovu udělala starosti kvůli dalšímu milostnému vztahu. Ve Švýcarsku se totiž sblížila s jeho lékařem, s ženatým a o osmnáct let starším Henrim Julesem Revilliodem. A to v té době samozřejmě znamenalo skandál. Když ale Henri nečekaně ovdověl, mohli se v roce 1920 vzít a společně žít v Ženevě. Ve šťastném manželství se jim krátce po sobě narodili synové Herbert (1921) a Leonard (1922). Fotografie z rodinného alba je zachycují jako dva rozkošné kudrnaté andílky. Masaryk, v té době již prezident, se nakonec s manželstvím své milované Olušky smířil a dokonce rodinu své dcery navštěvoval ve Švýcarsku. A také Olga s dětmi za ním často jezdila na jeho sídlo v Lánech.
Rodinné prokletí
Avšak právě skutečnost, že Olga byla dcerou prvního Československého prezidenta později fatálně ovlivnila její život. V době druhé světové války celé rodině hrozilo pronásledování německými nacisty, a tak se ze Švýcarska přestěhovala do Velké Británie. Oba synové zde mohli pokračovat ve studiích, zatímco Herbert studoval v Edinburghu historii, Leonard politické vědy a ekonomii. Herbert uplatnil i svůj hudební talent a stal se houslovým virtuosem. Jenže nadějnou kariéru obou synů ukončila válka. Leonard zahynul v roce 1944 jako pilot RAF při letecké nehodě, Herbert zemřel o rok později na následky průstřelu břicha. Dodnes se spekuluje, zda šlo o sebevraždu nebo vraždu. Je ale každopádně přinejmenším podezřelé, že dokumentace k jeho úmrtí se ztratila. Jako by neměla Olgu málo trápení, rodina jejího manžela ji ze smrti obou synů obviňovala a nikdy jí prý neodpustila.
Nejmladší Masarykova dcera se tak během několika málo let musela vyrovnat nejen se smrtí otce, ale i synů a bratra Jana. Poté se již do Československa nikdy nevrátila a zůstala v cizině, kde v roce 1978 zemřela.
Vložil: Adéla Hofmanová