To kafe si radši uvařím sám. Zdeněk Hřib prozradil, proč je magistrátní kuchyňka, kde se kuly pikle, definitivně ze hry
09.11.2018
Foto: Facebook
Popisek: Zdeněk Hřib (na fotografii z Facebooku, kde stojí v centru Prahy s reportérem Rubešem a popíjejí svorně pivko)
ROZHOVOR Jsem pirátská příznivkyně a volička, to nijak nezastírám. Když ale ve stranickém pirátském hlasování vyhrál „pražského primátora“ Zdeněk Hřib, a vyšly s ním první rozhovory a videa, byla jsem, přiznávám, na rozpacích. Většina pirátských lídrů je totiž velmi lidská, bezprostřední, přátelská, Ivanem Bartošem počínaje, to je jednoduše moc milý člověk. Zdeněk Hřib ale působil poněkud úřednicky koženě, místy možná až arogantně. Tak mi to nějak nešlo dohromady. A protože zvědavost zabila kočku, pořídila jsem si rozhovor sama. Abych na vlastní kůži zjistila, jak to s ním je. A pointa? Tak mluvit umí. Spatra, dlouho, spisovně a obsáhne řadu témat. Když jsem ale vrtala hlouběji, vystupovala poznenáhlu na povrch pražština, byť kultivovaná, úsměvů přibývalo... a kdybychom spolu nemluvili jen půl hodiny, patrně by došlo i na fóry. Takhle, žádné ořezávátko nečekejte. To on není. Ale zároveň není vůbec arogantní, ani strnule kožený. Vlastně je to taky moc milý člověk.
Říkáte si stále jen kandidát na primátora… Sice dosud nejste primátor, všichni to ale berou jako hotovou věc, mohlo by se ještě něco zvrtnout?
Nejsem si toho vědom, ale prostě nerad bych, aby to vypadalo, že si tady přivlastňuji něco, co nejsem, tak z toho důvodu bych uvítal jiné označení.
Kdy vám tedy ten primátorský řetěz pověsí na krk?
Tak to nezáleží úplně na mně, ustavující zasedání zastupitelstva je plánováno momentálně na 15. listopadu. To znamená, že by vlastně mělo dojít k volbě členů nové rady hlavního města Prahy.
Tak to je rychlovka.
No, je zřejmé, že Praha potřebuje změnu, potřebuje řešit problémy, které tady jsou nahromaděné. Teď nemluvím jen o problémech z předchozího volebního období, ty problémy jsou tu dlouhodobě.
Od samého začátku, když dovolíte…
Souhlasím, jsou to záležitosti, které je nutné řešit rychle a asi by bylo vhodné, kdyby je začala řešit nová politická reprezentace a převzala zodpovědnost.
Vy mluvíte jak kniha, pane Hřibe, to u Pirátů nebývá zvykem. Připadají mi daleko ležérnější a jaksi méně oficiózní.
(Smích.) To nevím, já myslím, že říkáme všichni stále to samé.
Meritorně nepochybně. Teď jsem spíš měla na mysli Vaši dokonalou spisovnou češtinu… Prosím vás, mě jste zarazil jednou věcí, slovy, je zapotřebí rychle řešit. No, ty největší problémy se asi moc rychle řešit nedají. Například stavby v Praze – to obnáší dlouhou přípravu...
To určitě ano, ale i s tou přípravou je nutné začít co nejdřív. Pochopitelně, když se bavíme třeba o Rohanském mostu, tzn. o mostu mezi Holešovicemi a Karlínem, který by i mohl převzít dopravní zátěž po dobu rekonstrukce Libeňského nebo Hlávkova mostu, tak samozřejmě to není věc, která se stane přes noc. Ale pochopitelně, rychlejší přístup umožní rychlejší opravu Libeňského mostu.
Na oficiálním pirátském fotu se Zdeněk Hřib neusmívá. Ale je to pěknej chlap, co myslíte?
Dobrá, je to jasné, u Libeňského mostu jste pro opravu. Žádné bourání.
Ano, u Libeňského mostu jsme se shodli na tom, že by měl být opraven. Ta oprava bude značně radikální, řekl bych, ale chceme zachovat cenné architektonické prvky.
Ano, prý je to jediný kubistický most v Evropě.
Není vyloženě kubistický, ale musím přiznat, že mně osobně se třeba velmi líbí. Byl otevřen k desátému výročí Československé republiky a když letos slavíme stoleté výročí, tak si myslím, že by určitě bylo vhodné prokázat úctu k dílu našich předků a nenechat ho zbourat.
Přesto - prioritou jsou pro Vás zřejmě zahraniční vztahy a IT.
Ano.
Co tedy budete řešit nejdříve? Jaká bude Vaše první schůze rady?
Budeme fungovat v půlročním cyklu plánování, kdy jednotliví radní představí, čeho chtějí dosáhnout v té oblasti koaličního programu, který si předurčili… Takže nás čeká první práce tohoto půlročního plánu. No a já v těch oblastech, které vidíme jako zásadní - tzn. Tam, kde se uplatní role radního na bázi IT – tak to je příprava pražského portálu, přes který si lidé budou moci vyřizovat všechny svoje záležitosti s městem. I placení poplatků za venčení psa, přihlašování dětí do školky...
Kéž by! I kvůli jedné nové popelnici člověk musí plýtvat zbytečně časem, než vystojí frontu na úřadě.
Ano, digitalizace umožní člověku rychlejší vyřizování jeho záležitostí. Pokud mu to bude vyhovovat. Samozřejmě může navštěvovat úřady osobně. Jde o to, aby obíhala data, ne lidé. Hodláme ten systém propojit s národním e-governmentem a s projekty, jako je například elektronická občanka apod.
Neobáváte se složitosti a komplexnosti těch systémů?
Já osobně mám šestnáct let zkušeností s návrhem a realizací informačního systému ve veřejné správě. Týká se například oblasti zdravotnictví, celní zprávy nebo veterinární správy. Troufnu si tedy tvrdit, že toto je oblast, které rozumím. Samozřejmě mám i zázemí Pirátské strany, která pochopitelně klade velký důraz na digitální služby pro občany. Tudíž máme i odborníky přes tyto záležitosti. Takže o toto bych obavu neměl, že bychom nevěděli, co s tím.
Jaké jsou Vaše programové priority?
No a pochopitelně jsou tam další oblasti, když se tedy ptáte, co vidí Piráti jako priority. Další oblastí je oblast transparence. Zde mají taky Piráti - z těch opozičních čtyř let - odpracováno hodně. Takže v tom se chystáme pokračovat. Samozřejmě třeba zveřejnit seznam nebytových prostor, tak aby bylo vidět, kdo má které pronajaté, kolik platí a do kdy.
Ano, to bude velmi zajímavé.
Zda jsou některé z nich třeba volné. A jestli si může člověk požádat o jejich pronájem. Například kolem Staroměstského náměstí je několik domů, které patří hlavnímu městu a které nejsou využívány. To jsou tedy záležitosti spojené s transparentností. A potom pochopitelně chceme modernizovat školství, aby byla zlepšena výuka. Což jsou střední školy, včetně osmiletých gymplů, patří tam i jiné, ale především se jedná hlavně o střední školy.
Těm tedy hodláte zvýšit rozpočet, aby měli například na slušnější učitele angličtiny?
Jistě, počítáme s navýšením příspěvku, kterým momentálně Praha jako magistrát navyšuje platy učitelů. Aby se tím vyřešil problém, že platy jsou celostátně stejné, ale v Praze je poněkud dražší živobytí – tak tento mechanismus se chystáme využít o něco více.
Rozumím a teď bych řekla jako Pražanka jednu důležitou věc: Doprava, doprava a ještě jednou doprava. To je katastrofa.
Doprava je samozřejmě velkou prioritou koalice, bude to oblast, která bude spadat do gesce náměstka Sheinherra z Prahy sobě. A pochopitelně se jedná také o velké dopravní investice, ale i o drobnější záležitosti, které se stanou v podstatně kratším časovém horizontu. Např. zefektivnění řízení dopravy a tím vlastně i zlepšení řízení provozu v Praze.
Prosím, řekněte mi, které dopravní stavby považujete v Praze za prioritní.
V Praze jsou paradoxně nejprioritnější ty stavby, na které má Praha velmi malý vliv, teď mám na mysli pražský okruh. To je záležitost, která Praze pomůže asi úplně nejvíc. Samozřejmě Praha se může snažit, aby poskytovala co nejlépe součinnost, byť to je spíš oblast územního rozvoje, nikoliv vyloženě té dopravy. Ale je jasné, že tu jsou i další dopravní stavby, na které má Praha významný vliv. To je například metro D, dokončení městského okruhu, P+R parkoviště a dokončení některých tramvajových linek nebo propojek, jako např. ta na horním konci Václavského náměstí, která, když se teď opravuje Spálená, tak by mohla významně zlepšit řešení náhradních tras...
Teď mě napadá úplně konkrétní otázka. Oprava Libeňského mostu nebude za týden. Teď tu máme další problém – vypadá to, že Holešovice jsou dopravně odříznuté od zbytku Prahy…
Po Libeňském mostu se přejet dá, náhradní doprava existuje – most u Vltavské, to není uzavření Hlávkova mostu, to je uzavření jednoho sjezdu, zbývá tam ještě další sjezd. Takže v rovině té automobilové dopravy je náhradní řešení. Uzávěra, která tam teď je, je dočasná, než se tam podaří podepřít most (což už se stalo – pozn.red.). Zásadní věc samozřejmě ale je, aby se takové chyby do budoucna nestávaly. Aktuální problém, který proto musíme urgentně řešit. Je nutné se zabývat především prevencí těchto záležitostí. A to právě musí existovat plán údržby a opravy mostů.
On dosud neexistuje?
Plán oprav neexistuje, čehož je ostatně důkazem fakt, že na Libeňský most od jeho založení – tedy devadesát let od jeho postavení - nikdo nesáhl. On se otevřel k desátému výročí založení Československé republiky. Jediné co se tam udělalo, byla studie Kloknerova ústavu, která popsala stav mostu a dala návrh k tomu, jak ho opravit. A to je všechno. Z toho je vidět, že skutečně ty problémy jsou tu dlouhodobě. To není jenom záležitost těch uplynulých čtyř let. Neefektivní řízení TSK je toho též dokladem. Technická správa komunikací byla transformována z příspěvkové organizace na akciovku, nicméně nebyly transformovány ty související procesy řízení a díky tomu je to velice těžkopádné. Takže mým cílem je, aby výsledky byly vidět co nejdříve.
Je Vám jasné, že musíte přesvědčit zaměstnance magistrátu, z nichž mnozí tam sedí léta a budou brzdit zadními?
No, ono tam jde často o to, že ne všechny předcházející politické reprezentace vyloženě přály nějakým změnám. To je asi zásadní záležitost, si tohle uvědomit. To, že ti úředníci na magistrátu nepracují úplně efektivně, je také dáno mj. stavem IT systémů, které je nutí přepisovat údaje z jednoho místa na druhé. To je pochopitelně taky záležitost, které je nutné se věnovat, aby ten úřad fungoval efektivněji.
Myslím, že si děláte trochu iluze o magistrátních úřednících, ale nechci Vám rozhodně brát nadšení.
Já jsem byl dokonce krátkou dobu státním úředníkem a také dlouhodobě spolupracuji se státními úředníky a troufnu si tvrdit, že když měli podporu z těch nejvyšších míst, tak byli schopni fungovat velice dobře. A dělat a realizovat ty změny, ale to je záležitost toho politického vedení, jakým způsobem řídí magistrát.
Jak snášíte časté mediální ataky?
Já mám zkušenosti s komunální pražskou politikou, podílel jsem se např. na záchraně Nemocnice na Františku před privatizací, nevýhodnou pro město, která ale asi byla výhodná pro někoho jiného… Došlo k tomu, že se víc subjektů domluvilo, odhodilo svoji stranickost, domluvili se na společném postupu a díky tomu jsme byli úspěšní a zabránili té privatizaci. A myslím, že něco podobného je potřeba udělat na magistrátu, natáhnout do toho občanský sektor a přestat s tím rezortismem – prostě fungovat jako tým. Bez ohledu na to, že každá třetina toho týmu má na sobě jiné stranické triko.
Koalici tedy vidíte velice dobře…
Myslím, že koalice má dva základní předpoklady pro to, aby fungovala lépe, než ta předchozí. Za prvé program, na kterém byla dosažena hladká shoda, velice hladká shoda. A druhá záležitost, kterou vidíme jako zásadní, že máme nominované odborníky, kteří jsou experty v gescích, které jim připadly. Toto jsou dva zásadní elementy, které by nám měly umožnit fungovat po čtyři roky jako tým ve prospěch Prahy.
Jednání rady ale budou neveřejná.
To se nám bohužel nepodařilo prosadit. To je záležitost, kterou si schováme na příští volební období. Ale snažíme se - Piráti ve sněmovně se toto snaží vyřešit zákonem, takže jsme to úplně nevzdali.
A co proslulá ´magistrátní kuchyňka´, kde se v éře Krnáčové leccos ´upeklo´?
Tam si budeme vařit kafe.
Ale Vám asi to kafe někdo uvaří?
Já si umím kafe uvařit sám, já jsem takový kávový fanda, doma mám poloprofesionální kávovar, mlýnek, ale to je taková masivní konstrukce, která se musí nahřívat, musí se tam lít to kafíčko, na to asi nebudu mít čas, to já stihnu leda tak ráno doma pro sebe a pro manželku.
Prý pocházíte ze Zlínska, jak vy to máte s Prahou, jste náplava?
Skutečně jsem se narodil ve Slavičíně, tam byla tehdy porodnice. Já vím, že to možná přijde lidem, že jim to nic neříká, ale tu oblast vlastně dobře znají ze zpráv - to je to místo, kde vybuchují ty muniční sklady ve Vrběticích, které jsou hned vedle, v lese řádí divoká prasata nakažená africkým morem... Ta se přemnožila, myslivci to nestíhají střílet, tak tam vyrážejí policejní ostřelovači s těmi noktovizory. No prostě ve skutečnosti to místo znají všichni ze zpráv. Ale já tam žil vlastně jen asi dva měsíce života. Musely to být určitě úžasné dva měsíce, já byl plně kojené dítě, takže to muselo být úplně super. Ale většinu života jsem prožil v Praze. V různých čtvrtích, na Praze 1, ve Vršovicích, na Spořilově, a teď žiji se svou rodinou na Jižním městě, děti tam chodí normálně do školky, jsou ještě malé.
Vy žijete v paneláku?
Ano.
Vy jste jako Václav Klaus starší.
(Smích.) Tak to si vyprošuju.
Jak velký byt máte pro ty tři děti?
Normální panelákový byt, 3+1, vlastně předělané je to na 4+kk. Sice přemýšlíme o domě, respektive je to v dlouhodobém procesu, prostě rekonstruujeme barák, ale to je ještě na dlouhé lokte… Ten dům je v Kyjích na Praze 14.
Tak dobře, oficiálně Vás pasuji na Pražáka. A tím se dostáváme k tomu, jak jste přišel k takovým IT znalostem?
V podstatě jsem samouk.
Jaký jste měl počítač jako dítě?
Doma byl normální klasický XT IBM, ještě ho mám, rodiče na něm podnikali a vedli účetnictví…
To mě překvapuje, že Vám ho dali v plen.
No, já jim hned první týden smazal celý systém, takže hořce litovali, ale nakonec…
Jaké vlastně máte koníčky?
Kafe, to už ale jsem říkal. Já jsem takový rodinný typ, takže rodina. Moje paní je teď na rodičovské dovolené.
Ještě bych se Vás, na závěr, zeptala, Vy jste vstoupil k Pirátům až v dubnu 2017…
Byl jsem dlouhou dobu garantem zdravotnictví - jako nečlen. Dlouho jsem totiž hledal stranu, kterou bych bez uzardění mohl volit. Padli mi do oka Piráti. Jako člověk, který se dlouhodobě pohybuje ve zdravotnictví, jsem se kouknul do jejich programu zdravotnictví, který mi přišel v základu dobrý, ale málo zpracovaný do detailu, a ve zdravotnictví je ďábel vždycky ukrytý v tom detailu, takže to je záležitost, kterou jsem se začal zabývat a stal se garantem pro oblast zdravotnictví. Poté jsem přišel na jednu zajímavou věc. Jako registrovaný příznivec můžu dělat pro Piráty všechno, ale nemůžu se podílet na rozhodování, které je vyhrazené členům. Na krajském fóru nemůžete hlasovat, když nejste člen. A to je ten okamžik, kdy jsem se rozhodl vstoupit a stát se členem.
Děkuji za rozhovor.

Vložil: Anička Vančová