Největší lovestory českého premiéra. Nechtěl se svazovat láskou, ale nakonec jí zcela propadl. Tajnosti slavných
23.10.2018
Foto: ČT
Popisek: Karel Kramář se svou láskou a pozdější ženou Naděždou v podání Miroslava Donutily a Lenky Vlasákové v televizním filmu Rašín
FOTOGALERIE Soukromý život českých politiků přirozeně poutal zájem veřejnosti odjakživa. A vůbec se tomu nelze divit. Mnozí z nich si dopřávali nejrůznější milostné avantýry, ostatně jinak tomu není ani dnes. Vždyť kauza Nagyová vedla k pádu vlády premiéra Petra Nečase a nyní se veřejnost dozvídá pikantní detaily o krachu manželství expremiéra Jiřího Paroubka. Jeden z největších skandálů však vyvolala lovestory prvního českého premiéra Karla Kramáře. Ten se totiž bezhlavě zamiloval do vdané ženy a matky čtyř dětí a zanedbával kvůli ní své povinnosti v parlamentu.
Pro Karla Kramáře platí známé české přísloví, že je odříkaného chleba největší krajíc. Tento mimořádně vzdělaný, kultivovaný a charismatický muž totiž hodlal celý svůj život zasvětit politice a nechtěl se nechat nikým a ničím omezovat. Ani ženami a kontaktu s nimi se vyhýbal. Jenže když na své studijní cestě v Rusku potkal v roce 1890 krásnou Naděždu, bylo vše jinak. Oboustrannému vzplanutí nedokázala zabránit ani skutečnost, že tato žena byla matkou čtyř dětí a především manželkou zámožného velkoobchodníka s cukrovinkami Alexeje Abrikosova. Historici se dodnes přou, zda manžel, zaměstnaný byznysem, věděl o tom, že jeho partnerka prožívá milostný románek či dokonce, že jej v tichosti toleroval.
Na hromádce
Sám Kramář se vztahem k Naděždě velmi bojoval a v jednom z četných dopisů, které své lásce poslal, se přiznal, že ji miluje více, než si myslel, že by byl schopen milovat. Milenecký trojúhelník vydržel celé tři roky, než Naděžda svého muže opustila a odstěhovala se z Ruska do Vídně. Cena za to byla ovšem vysoká. Zůstala bez dětí, zcela závislá na svém milenci. Navíc měla s ohledem na své pravoslavné vyznání problém s rozvodem. Podle přísných pravidel této církve se ten, kdo jej zavinil, sice mohl rozvést, ale již nesměl uzavřít další sňatek. Pár tak žil k nelibosti svého okolí několik let tajně na „hromádce“ a Kramář, dříve zcela spolehlivý poslanec parlamentu, začal zanedbávat své povinnosti a často chyběl při hlasování, což jeho kolegy pobuřovalo. Postupem času však začali Kramářovi přátelé i spolustraníci Naděždu respektovat, mimo jiné proto, že se naučila výborně česky. Často se o ní dokonce lichotivě hovořilo jako o kněžně.
Srovnání: Karel Kramář na dobovém snímku z archivu Národního muzea a v podání Miroslava Donutila; ČT ho dost trefila, že?
Konečně svatba
Také se konečně dočkala rozvodu, paradoxně díky manželově nevěře. Zjistila totiž, že si Abrikosov našel novou partnerku a měl s ní několik nemanželských dětí. Deset let poté, co se Naděžda a Karel seznámili, tak mohli uzavřít manželství. Stalo se tak na Krymu, kde si vybudovali přepychové sídlo a trávili v něm volný čas. Po komunistickém převratu však Kramářovi o veškerý majetek v Rusku přišli, zkonfiskovaný dům později sloužil k rekreaci rodin dělníků. Zároveň si nechali v Praze postavit ještě velkolepější zázemí, dnes známé jako Kramářova vila a sídlo českých premiérů. Na realizaci stavby se výrazně podílela sama Naděžda a traduje se, že slavnému rakouskému architektovi Friedrichovi Ohmanovi dokonce předložila nákres, jak by měla vypadat a on to musel respektovat.
Naděžda Kramářová na výřezu z archivního foto NM a v podání Lenky Vlasákové na fotografii ČT z filmu Rašín
Věrná opora
Zpočátku si však Karel Kramář luxusní rezidenci, disponující mnoha moderními vymoženostmi, příliš neužil. Těsně poté, co byla vila dokončena, byl totiž rakouskými orgány obviněn z velezrady a vyzvědačství a odsouzen k trestu smrti (tuto těžkou epizodu jeho života mimochodem zachycuje dvojdílný film Rašín, který právě odvysílala Česká televize; první díl 14. 10., druhý v neděli). Naděžda mu byla v této době velkou oporou, pravidelně ho navštěvovala v rakouském vězení a snažila se mu co nejvíce přilepšovat. Především však všemožně usilovala, aby nebyl popraven a orodovala za něj na různých místech. Když byl Kramář v roce 1917 po nástupu nového císaře Karla I. amnestován, stal se národním hrdinou a díky aureole mučedníka byl zvolen prvním československým premiérem. Je přitom zajímavé, že prezident T. G. Masaryk jej považoval za politika starého typu, který prý nepochopil dobu. Jeho slova se posléze naplnila. Kramářova vláda padla po volbách v roce 1919, kdy zvítězili socialisté.
Volný pád
Ambiciózní Naděžda nesla pád svého muže velmi těžce, ostatně znamenal i její sešup z prestižní role paní premiérové. Smysl života pak našla v charitativní činnosti a zaměřila se především na pomoc ruským emigrantům. Bohužel se jí však nepodařilo, aby z Ruska do Čech přestěhovala vlastní děti a už se s nimi více neviděla. Bylo to o to bolestnější, že s Kramářem mít děti nemohli. I když spolu v roce 1930 velkolepě oslavili třicet let manželství, začaly je postupně sužovat zdravotní a finanční problémy. Pár dnů po oslavě Naděždu postihla mrtvice a na její následky ochrnula. Zemřela o šest let později, v prosinci 1936. Karel ji přežil pouze o šest měsíců.
Vložil: Adéla Hofmanová