Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Osudové osmičky Edvarda Beneše. I osudová láska a jediná vášeň. Tajnosti slavných

11.10.2018
Osudové osmičky Edvarda Beneše. I osudová láska a jediná vášeň. Tajnosti slavných

Autor: T.H.A. / Facebook

Popisek: V novém filmu Toman ztvárnil prezidenta Edvarda Beneše senátor Kubera, takže na prezidentském portrétu z filmu je též on. Ale namaskovali ho dokonale

V letošním roce si připomínáme několik významných osmičkových výročí, z nichž většina měla fatální dopad na naši historii. Na říjen připadá nejen osmdesáté výročí mnichovské dohody (přijetí Mnichovské dohody se datuje 5. října 1938), ale také abdikace prezidenta Edvarda Beneše (22. října 1938 odletěl pravidelnou leteckou linkou do Velké Británie). Mimochodem, i v jeho životě hrály osmičky důležitou roli. Prezidentem byl totiž v letech 1935-38 a 1945-48. Hned tři osmičky se objevují v datu jeho narození a také jeho život skončil v letopočtu s osmičkou.

Ale to není zdaleka vše. V říjnu 1918 se Edvard Beneš stal také jedním z nejvýznamnějších aktérů vzniku Československa a ve vládě Karla Kramáře působil jako vůbec první československý ministr zahraničí. Dnes se často zapomíná, že se stal i spoluzakladatelem a předsedou Společnosti národů. Po abdikaci T.G. Masaryka v roce 1935 byl zvolen druhým československým prezidentem a traduje se, že vážně nemocný Masaryk čekal, až Beneš dosáhne potřebných padesáti let. 

Názory TGM mu zpočátku neimponovaly

Je tedy obdivuhodné, kam až to syn z početné rodiny prostého rolníka dotáhl. Narodil se v Kožlanech na Rakovnicku jako nejmladší z deseti dětí. Rodiče se nakonec nedožili té pocty, že se jejich syn stane prezidentem a dočkali se pouze toho, že se Eduard šťastně oženil a studoval na nejlepších školách. Velkou zásluhu na tom měli především jeho dva starší bratři, učitelé, kteří se snažili své sourozence vést ke vzdělávání. Po absolvování pražského gymnázia pokračoval na prestižní pařížské Sorbonně a později na univerzitách v Berlíně, Dijonu a Praze. Už na gymnáziu se seznámil s T. G. Masarykem, ale tehdy mu prý jeho názory ještě příliš neimponovaly.

 

Jediná vášeň

I když se Edvard stal načas středoškolským profesorem, jeho skutečnou vášní se stala politika. „Člověk nemá mít víc než jednu vášeň. Jeden pije, druhý letí na ženský, třetí hraje karty. Já propadl politice,“ přiznal se. Přesto mu jeho politická kariéra přinesla celou řadu velmi těžkých chvil. Jednou provždy bude sice považován za jednoho z otců Československa, avšak zároveň měl Beneš tu smůlu, že rozhodoval o své zemi v nejtěžších momentech. Neblahé okolnosti mnichovské zrady ho donutily, aby v roce 1938 poprvé abdikoval a podruhé tak učinil v únoru 1948. Ačkoliv se snažil do posledních sil vzdorovat nacistům i komunistům, jeho úsilí skončilo národní tragédií.

 

Edvard Beneš (původním jménem Eduard; se narodil 28. května 1884 v Kožlanech a zemřel 3. září 1948 v Sezimově Ústí) - zde na snímku s československými příslušníky RAF po jejich návratu ze Středního východu, cca 1943. Foto Wikimedia

Osudová žena

Mnohem šťastnější byl ve svém osobním životě. Jeho osudovou partnerkou se stala manželka Hana, dodnes uctívaná jako skutečná a milovaná první dáma. Před tím, než se provdala za Eduarda Beneše, se jmenovala Anna Vlčková, manželovi prý však jméno Anna připomínalo jeho někdejší nešťastnou lásku, a tak ji přiměl, aby se přejmenovala na Hanu. On sám si přitom změnil jméno z Eduarda na Edvarda. Také Anna pocházela z prostých poměrů, ale její život zásadně změnila bohatá teta z Prahy, která si ji vzala k sobě a umožnila jí studia. Po absolvování obchodní školy se Anna vydala na pařížskou Sorbonnu a právě tam se seznámila s Benešem. Ten se do plavovlasé krásky zamiloval na první pohled a již za rok se v Paříži zasnoubili. Nicméně, svatba se konala až o tři roky později.

 

Největší trápení

A podle některých historiků to byla právě Hana, kdo měl velký podíl na tom, že se její muž stal prezidentem. Byla mu zcela oddaná a když zjistila, že Edvard je workoholik, vydatně mu pomáhala například s překlady odborných článků. Díky dědictví tety Evy neměli existenční potíže a mohli si dokonce nechat postavit činžovní dům, z jehož pronájmu pohodlně žili. Na straně druhé ale musela Hana čelit důsledkům Benešových politických rozhodnutí a kvůli jeho protirakouským aktivitám se dvakrát ocitla ve vězení, což mělo neblahé důsledky na její zdraví. Největší trápení jí však působil fakt, že společně nemohli mít dítě. 

Pokračování zítra

 

 

Vložil: Adéla Hofmanová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace