Osudové osmičky Edvarda Beneše. I osudová láska a jediná vášeň. Tajnosti slavných
11.10.2018
Foto: T.H.A. / Facebook
Popisek: V novém filmu Toman ztvárnil prezidenta Edvarda Beneše senátor Kubera, takže na prezidentském portrétu z filmu je též on. Ale namaskovali ho dokonale
V letošním roce si připomínáme několik významných osmičkových výročí, z nichž většina měla fatální dopad na naši historii. Na říjen připadá nejen osmdesáté výročí mnichovské dohody (přijetí Mnichovské dohody se datuje 5. října 1938), ale také abdikace prezidenta Edvarda Beneše (22. října 1938 odletěl pravidelnou leteckou linkou do Velké Británie). Mimochodem, i v jeho životě hrály osmičky důležitou roli. Prezidentem byl totiž v letech 1935-38 a 1945-48. Hned tři osmičky se objevují v datu jeho narození a také jeho život skončil v letopočtu s osmičkou.
Ale to není zdaleka vše. V říjnu 1918 se Edvard Beneš stal také jedním z nejvýznamnějších aktérů vzniku Československa a ve vládě Karla Kramáře působil jako vůbec první československý ministr zahraničí. Dnes se často zapomíná, že se stal i spoluzakladatelem a předsedou Společnosti národů. Po abdikaci T.G. Masaryka v roce 1935 byl zvolen druhým československým prezidentem a traduje se, že vážně nemocný Masaryk čekal, až Beneš dosáhne potřebných padesáti let.
Názory TGM mu zpočátku neimponovaly
Je tedy obdivuhodné, kam až to syn z početné rodiny prostého rolníka dotáhl. Narodil se v Kožlanech na Rakovnicku jako nejmladší z deseti dětí. Rodiče se nakonec nedožili té pocty, že se jejich syn stane prezidentem a dočkali se pouze toho, že se Eduard šťastně oženil a studoval na nejlepších školách. Velkou zásluhu na tom měli především jeho dva starší bratři, učitelé, kteří se snažili své sourozence vést ke vzdělávání. Po absolvování pražského gymnázia pokračoval na prestižní pařížské Sorbonně a později na univerzitách v Berlíně, Dijonu a Praze. Už na gymnáziu se seznámil s T. G. Masarykem, ale tehdy mu prý jeho názory ještě příliš neimponovaly.
Jediná vášeň
I když se Edvard stal načas středoškolským profesorem, jeho skutečnou vášní se stala politika. „Člověk nemá mít víc než jednu vášeň. Jeden pije, druhý letí na ženský, třetí hraje karty. Já propadl politice,“ přiznal se. Přesto mu jeho politická kariéra přinesla celou řadu velmi těžkých chvil. Jednou provždy bude sice považován za jednoho z otců Československa, avšak zároveň měl Beneš tu smůlu, že rozhodoval o své zemi v nejtěžších momentech. Neblahé okolnosti mnichovské zrady ho donutily, aby v roce 1938 poprvé abdikoval a podruhé tak učinil v únoru 1948. Ačkoliv se snažil do posledních sil vzdorovat nacistům i komunistům, jeho úsilí skončilo národní tragédií.
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; se narodil 28. května 1884 v Kožlanech a zemřel 3. září 1948 v Sezimově Ústí) - zde na snímku s československými příslušníky RAF po jejich návratu ze Středního východu, cca 1943. Foto Wikimedia
Osudová žena
Mnohem šťastnější byl ve svém osobním životě. Jeho osudovou partnerkou se stala manželka Hana, dodnes uctívaná jako skutečná a milovaná první dáma. Před tím, než se provdala za Eduarda Beneše, se jmenovala Anna Vlčková, manželovi prý však jméno Anna připomínalo jeho někdejší nešťastnou lásku, a tak ji přiměl, aby se přejmenovala na Hanu. On sám si přitom změnil jméno z Eduarda na Edvarda. Také Anna pocházela z prostých poměrů, ale její život zásadně změnila bohatá teta z Prahy, která si ji vzala k sobě a umožnila jí studia. Po absolvování obchodní školy se Anna vydala na pařížskou Sorbonnu a právě tam se seznámila s Benešem. Ten se do plavovlasé krásky zamiloval na první pohled a již za rok se v Paříži zasnoubili. Nicméně, svatba se konala až o tři roky později.
Největší trápení
A podle některých historiků to byla právě Hana, kdo měl velký podíl na tom, že se její muž stal prezidentem. Byla mu zcela oddaná a když zjistila, že Edvard je workoholik, vydatně mu pomáhala například s překlady odborných článků. Díky dědictví tety Evy neměli existenční potíže a mohli si dokonce nechat postavit činžovní dům, z jehož pronájmu pohodlně žili. Na straně druhé ale musela Hana čelit důsledkům Benešových politických rozhodnutí a kvůli jeho protirakouským aktivitám se dvakrát ocitla ve vězení, což mělo neblahé důsledky na její zdraví. Největší trápení jí však působil fakt, že společně nemohli mít dítě.
Pokračování zítra
Vložil: Adéla Hofmanová