Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pero Donalda Trumpa, František Peterka jako Gandalf a ´zdivočelý´ chartista Soukup. Zápisníček A.V.

komentář 07.10.2018
Pero Donalda Trumpa, František Peterka jako Gandalf a ´zdivočelý´ chartista Soukup. Zápisníček A.V.

Autor: Ondřej Vanča

Popisek: Zápisníček, ilustrační fotomontáž

FOTO VIDEO Někde jsem slíbila, že se detailně mrknu na #MeToo. Kouknu, kouknu, ale zatím dumám. Nějak nevím, co si o tom mám myslet, přesněji, chvíli jsem pro, chvíli proti, prostě chaoss. Když odhlédneme od teorie chaosu a nevezmeme v úvahu Heisenbergův princip neurčitosti, prostě proto, že ani jednomu nerozumím; a co teprve Schrödingerova kočka, že? Všem oslům, kteří mají problém tyto základní moderní výdobytky lidského ducha pojmout, doporučuju knížky nepřekonatelného, dnes již bohužel zesnulého Michaela Crichtona.

Po přečtení Proudu času zrubete v hospodě všechny ´kované´ fyziky detailním popisem kvantové mechaniky, Říše strachu vás dokonale argumentačně připraví na klimatické panikáře, Jurský park na samozvané biology a paleontology; pokud ho přečtete celého, minimálně v knajpě budete platit za intelektuála číslo jedna. A ještě se při čtení báječně pobavíte. Jen nesmíte být korunovaný osel jako já – když to čtu, rozumím všemu, po přečtení posledního odstavce zaklapnu knížku a zas nevím nic. A teď k tomu péru, které Trump, na rozdíl od našeho exprezidenta, neukradl, ale je jím jaksi… obdařen. (Ano, titulek je schválně zavádějící, má svést ze stopy všechny dezinformátory, kteří tvrdí, že jsme proruský web.)

Donald. A jeho malý Donald...

Hned na počátku týdne mne na Twitteru vykoukla záhada: „Hlavní ruský propagandista Dmitrij Kiseljov brání amerického prezidenta před obviněním, že má Donald Trump malé přirození. Stormy Daniels měla prý ´nerealistická očekávání´. A to je teprve pondělí,“ poznamenal si Ondřej Soukup. Pobavilo mne to, navíc jsem zdvihla rukavici - jako novinář investigativec jsem musela zjistit, cože to ta dáma vlastně práskla na amerického prezidenta.

Stormy Daniels má velké... přednosti

Takže, slečna Stormy Daniels popisuje, jak byla znechucena sama sebou, že se dostala do situace, kdy měla sex s Trumpem. „Ležela jsem tam, otrávená, že jsem měla sex s chlapem s yeti pubickým ochlupením a penisem, který vypadá jako postava žampiónu z Maria Kart. Byl to nejméně působivý sex, který jsem kdy měla, ale zjevně on tento názor nesdílel,“ pravila s tím, že jeho penis má tvar jako mochomůrka. Navíc je prý menší než průměr, ale ne zas děsivě malý. „On ví, že má neobvyklý penis,“ píše dotyčná, která působí v pornoprůmyslu, čili má s penisy skutečně bohaté zkušenosti. „Má obří houbovitý žalud jako mochomůrka,“ dodala. (Mario Kart je série závodních videoher – pozn.red.) Pokud je to opravdu tak, možná zde nalézáme důvod jeho chaotického a dosti hloupého prezidentství… Za úplného pitomce ostatně Trumpa označil slavný americký novinář Bob Woodward ve své knize Strach, která se stala bestsellerem, a protože Woodward kdysi sestřelil Nixona, mnozí se netají svými nadějemi… Ostatně, konec tohoto týdne je zas ve znamení hajzlpapíru, jenž měl Trump očividně nalepený na botě, když hrdě nastupoval do Air Force 1.    

Odvolili jsme. Přežila demokracie?

To teprve uvidíme, že. Ale beze srandy, ono je klidně možné použít demokratické prostředky k nastolení hnusné diktatury; udělal to Áda Hitler, komanči také v šestačtyřicátém vyhráli volby. V jednom jsou dějinné příklady nebezpečně podobné dnešku. Zásadní nedůvěrou k demokracii a jejímu způsobu spravování věcí veřejných. A to z némlich stejných důvodů, jako v Německu za doby Výmarské republiky i v Československu v době třetí republiky mezi 1945 – 1948: Demokraté se chovají jako ukňouraní ňoumové a pitomci, neřeší pro občany důležité věci, dokonce je odmítají vzít vůbec na vědomí. V tomto směru se dost obávám věcí příštích, neboť demokratický mainstream (ODS, TOP 09, ČSSD, KDU-ČSL) dělá zmíněnou chybu zas a znovu, nemá politický čuch, nemá schopné lídry, je intelektuálně i ideově impotentní, hádavý a neloajální, navíc k tomu všemu má leckdy máslo na hlavě nebo se těch s Pragolaktosem na hlavě neumí zbavit – platí pro všechny uvedené, pro ODS a ČSSD obzvlášť. Výjimkou jsou Piráti a Svobodní, první to sami nestrhnou, druzí jsou marginální…

       

Já volím Piráty, to není žádné tajemství

K té intelektuální impotenci, to je takové nóbl sousloví, jímž chcete říci, že dotyčný  je úplný debil. Nový deník, placený webový projekt, o němž jsem již psala a který má poprvé vyjít 28. října, již rozesílá svým předplatitelům glosy, v nichž nabízí své články. Jmenuje se to ´Notes z Nového deníku´ a nejnověji v něm novinář Jan Moláček napsal: „Opičí mor – nejnovější trumf SPD v boji o voliče! Zatímco statistická šance spatřit v Česku opravdového uprchlíka je sice malá, ale reálně existuje, můžeme vás uklidnit – riziko, že vás nakazí opičím morem, je nulové. Tomio Okamura sice před nemocí dramaticky varuje ve videu na svém Facebooku, jenže – jak zjistila Barbora Janáková – žádná taková nákaza neexistuje. „Neznám to. Nikdy jsem tenhle termín neslyšel. Nevím, co to je za přepis, jaká by to měla být infekce. Nevím, co to vymysleli,“ prohlásil přednosta Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno Petr Husa.“

 

Forum 2000: Přijde s nějakým praktickým návodem, s demokracií 2.0?

Je to tak nějak ve vzduchu. Diskuze o tom, zda bude třeba zásadně aktualizovat demokracii, bude dominovat letošnímu 22. ročníku mezinárodní konference Forum 2000, která začíná právě dnes v prostorách Pražské křižovatky. Na třídenní akci, jejímž těžištěm budou pondělní besedy na Žofíně, dorazí mimo jiné první arabská ženská nositelka Nobelovy ceny za mír Tawakkul Karmán nebo zakladatel organizace Lékaři bez hranic Bernard Kouchner. Ze známých českých osobností jsou mezi účastníky předseda Pirátů Ivan Bartoš nebo kněz Tomáš Halík. Plus výtvarník David Černý, u něho jsem obzvláště zvědava, o čem bude mluvit a zda se zdrží slov fuck nebo shit – celá konference je vedena v angličtině.

Matěj má kozy

Tu a tam mrknu, jak se vede Matěji Stropnickému a jeho příteli na zámku, který si pořídili. Co se Stropnického juniora týče, nemám na něj vyhraněný názor. Vůbec mi nevadí, že je levičák (čím jsem starší, tím více k levici inklinuju), že mu zámek vlastně pořídila maminka, mi taky nevadí, jen doufám, že ne na úkor Matějových sourozenců. Bývalá kolegyně mu nemůže přijít na jméno z doby Patočkových Literárek (Jakub Patočka byl v letech 1999 až 2009 šéfredaktorem týdeníku Literární noviny; v roce 2005 se dostal do sporu se většinou redakce, která na protest proti jeho metodám práce odešla a založila v říjnu 2005 konkurenční časopis A2), prý bonzoval šéfovi. Já ho osobně neznám, ale soudím, že jeho posty na Facebooku vždycky dávaly smysl… Naposledy napsal: „Včera s Vlado Miluničem, spoluautorem Tančícího domu, ve Španělském sále, kde se předávala Plečnikova cena za architekturu. Nás pozval Vlado a já myslel, že ji dostane - zaslouženě - jen on. Architekti se ale omedajlovali vlastně všichni: 150 laureátů! Odcházeli jsme jediní nedocenění :-) A tak mám tip pro své nástupce na městě: nikdo asi neví, že Milunič žije téměř v bídě, i proto, že nečůrá s developery stejným směrem jako Pleskot, Cígler e tutti quanti. A návrh: Praha by mu měla vyplácet doživotní rentu za skutečný přínos městu, protože Tančící dům je vlastně jediná polistopadová stavba, která opravdu vešla do bedekrů a lidé sem jedou i jen kvůli němu. Přínos městu obrovský a architekt živoří, naše ostuda. Tak snad se příští zastupiči zmůžou.“ I v tomto případě naprosto souhlasím!

„Můj tlačítkový telefon má paměť jen asi na sto kontaktů, takže když chci někoho přidat, musím jiného smazat. První šli do jámy vnitrostraničtí oponenti, pak radní na městě i na Žižkově, včera jsem vymazal Babiše a uložil si místního kominíka, dneska šel do stoupy Bělobrádek a přibyl jeden hasič. Na řadě je Kalousek,“ poznamenal dříve. U tohoto snímku píše, že si pořídili kozy. Jsou to zjevně kůzlata, doslova k sežrání 

Miloš Forman zemřel a…

…a už se nemůže ozvat. První, kdo si ho vzal do úst, byl milionář Sehnal, který se pokouší  - až neuvěřitelně nekompetentně – resuscitovat ODU a při té příležitosti udělat z bývalé Fučíkárny, dnes Výstaviště na Praze 7 (říkalo se mu Juldafulda) Park Miloše Formana (odhaduji, že ho to po totálně projetých volbách přejde). A hned druhý je jeho vlastní syn: Už se vaří, má panenko! Matěj Forman vydal zajímavou kuchařku, na níž mi nevadí vůbec nic, než ten název, upomínající slavný film jeho tatínka. Přijde mi naprosto zbytečný a s tématem nesouvisející. Na svých cestách potkal Matěj Forman, jeden z kapitánů divadelní lodi Tajemství, výtvarník a scénograf, řadu lidí. Někteří s ním zasedli u jednoho stolu, někteří jej nechali vstoupit i do kuchyně. Matěj Forman přímo během vaření zachytil ve svých kresbách domácí receptury (fotografovala Irena Vodáková). Proč to nepojmenoval třeba Tajemství kuchyně Matěje Formana? Má Matěj zapotřebí se takto přiživovat na tátovi? Také je samozřejmě možné, že ho do toho natlačili v Albatrosu, který to vydává; má to ten odér jednoduchých markeťáků, cílících na první signální…

 

Ještě k Miloši Formanovi, byť oklikou. Na Facebooku jsem objevila tuto fotku: „Krásný vzpomínkový večer věnovaný Miloši Formanovi a hezké popovídání s Annie Golden (Hair, Orange is a new black - na snímku uprostřed v černém).“ Vůbec jsem netušila, že tu letos v září byla jedna z šesti hlavních postav Formanových Vlasů, navíc – ona vypadá pořád stejně! 

Je to v pi*i, zbývá 78 dnů do Vánoc

Na což mne nadšeně upozornil můj oblíbený internetový obchod Bonami, ať si už koukám koupit nějakou tu ozdobu, anebo dárek. Mně to radost neudělalo a Vánoce hodlám ignorovat ještě tak… 66 dnů. Mám pro vás ale pěknou fotku, dokládající, jak neskutečně nevkusní umějí být drazí sousedé - Němci. Plus to, že letošní vánoční barva je, pozor překvápko, červená.

Největší světový veletrh Christmasworld ve Frankfurtu nad Mohanem se konal již v létě; foto Glassor 

 

Jděte s Vánocemi někam, kde již slunce nesvítí, my máme nádherné babí léto! Foto Jolana Šťastná

Pro Tolkienova Gandalfa byl inspirací Krakonoš

Tenhle špek převzaly snad všechny weby, tak jen krátce. Krakonoš je mytická postava nejen českých, ale i německých a polských pověstí, známá také jako Rübezahl či Liczyrzepa. Zobrazoval se jako stařec s dlouhým vousem a velkým kloboukem; takto byl zobrazován i na řadě upomínkových předmětů, jež si lidé v 19. století odváželi z výletů do Krkonoš a okolí. A právě jeden pohled s vyobrazením dobrého ducha hor na česko-slezském pomezí inspiroval podle polského historika Lukasze Kozaka britského spisovatele J. R. R. Tolkiena k vytvoření postavy čaroděje Gandalfa - na pohled s ilustrací německého malíře Josefa Madlenera si britský lingvista a spisovatel poznamenal ´The Origin of Gandalf´, tedy Gandalfův původ.

 

A jak by to vypadalo, kdyby Gandalfa hrál místo  Iana McKellena František Peterka? Anče, Kuba, hajnej, pojďte se kouknout. Fotomontáž Ondřej Vanča

Československý chartista z australské buše

Byl to svého času velký spor mezi chartisty a přidruženými máničkami. Zůstat, nebo odejít? Should I Stay or Should I Go, to pregnantně vyjádřili pankáči Clash. Ivan Martin Magor Jirous, pokud si dobře vzpomínám, zpočátku emigrantům dost nadával… Pak se to nějak srovnalo, ostatně většina z nich – Hutka, Třešňák, Sváťa Karásek a další, se vrátila hned po Listopadu nebo brzy poté. S jedinou výjimkou. A tou je Charlie Soukup. Pro ty, co nevědí, o čem je řeč. Václav Havel měl kromobyčejnou schopnost dávat dohromady lidi, kteří neměli moc společného, a vytvářet životaschopná společenství. Když se v procesu s Plastic People zastal mániček, přivedl je také mezi pozdější chartisty, povětšinou výsostné intelektuály, vyhozené z redakcí a vysokých škol – jako Jiří Němec nebo profesor Patočka. V tomto společenství byl výraznou postavou i Charlie Soukup. Mánička, písničkář, který nebyl ani excelentní kytarista, ani brilantní textař, ale jeho písně rezonovaly. Mimochodem, jmenuje se Karel, dobrá polovina přezdívek v undergroundu byla jen do angličtiny přeložená jména… Po Charliem Soukupovi jako by se slehla zem. Teď už víme, proč.   

 

Karel Charlie Soukup ve filmu Feral, foto Wet Cat Pictures

Jiří Holba ho potkal v Austrálii, kde žije, a natočil o něm celovečerní dokumentární film. Feral je putováním australskou buší ve stopách muže, který žije v současnosti zcela jiným způsobem života, než jaký by šel předpokládat – je poustevníkem, robinsonem usazeným v buši, kooperujícím s přírodou. V dobrém slova smyslu tedy naplňuje to, co se, mnohdy módně označuje za „alternativní způsob života“. Charlie Soukup (ročník 1951) se totiž po peripetiích z éry komunismu (věnoval se undergroundové hudbě, podepsal Chartu 77) dostal přes exil v západní Evropě do Austrálie, kde nyní žije jako poustevník. Celovečerní režijní Holbův debut vykresluje svéráznou osobnost skrze její ´originální osud, překvapivou identitu a svéráznou filosofii´ během doby, kdy si Soukup v Austrálii staví příbytek z hlíny a dalších přírodních materiálů. V tuzemských kinech bude mít Feral (v českém překladu něco jako neochočený, zdivočelý, volně žijící) premiéru 1. listopadu, na níž by měl Charlie Soukup osobně dorazit.

Kmen mániček byl minulý víkend v Řevnicích, kde pořádal nakladatel Lubor Maťa svůj tradiční Zelený tulipán. Tento kmen Soukupa nadšeně uvítá, vždyť přijede do Česka po deseti letech... Ta fotka se mi hrozně líbí (fotil Leoš Zedníček), tak jsem si ji vypůjčila

Mačkáš mi hada, debile

Jiné zvířátko nakonec jsem vybrat prostě nemohla. Uprchlá mamba byla celý týden v centru pozornosti médií. Nakonec jí čapli, docela legračně. Jeden hadař (elegantní slovo je herpetolog) jí shodil ze stromu, kde se ukryla, koštětem, druhý, právě dorazivší, pravil, ´co tu blbnete s tím koštětem´, popadl jedovatého hada do ruky a během pikosekundy nacpal do přepravky. Také vyšlo najevo, jak srandovně ten první hadař hodlal mambu odlovit: Chtěl jí nalákat na teplo. Fajn, to chápu. Představovala jsem si něco jako teplomet, zapnutý na příjemných 30 stupňů, které mamby potřebují. Jenže ve skutečnosti vrzli do evakuovaného baráku v Hlubočepích kyblíky s horkou vodou, přikryté dekami. Voda pochopitelně vychladla… Méně srandovní je, že had je chudák vystresovaný, podvyživený a dehydrovaný, navíc zřejmě nežil ve vyhřívaném terárku, ale v kleci ve studené suterénní místnosti. A údajná majitelka leží v umělém spánku ve špitále. Nikdo neví, zda přežije - jak slečna, tak ten had. Prostě přehlídka amatérismu.

 

Herpetolog Tomáš Bublík uchopil mambu rukou a vložil ji do boxu. Foto Policie České republiky

„Mamba chycena, Babiš stále na svobodě. Život je nefér,“ poznamenal na Facebooku Martin Procházka. „Mluví se vůbec o něčem jiném? Zítra se dozvíme, že mamba vyhrála volby na Praze 5,“ dodal Martin Bláha. Tomáš Váňa predikoval: „Teď tu budete hledat 10 let mambu. Hlavně, že je o čem psát. A jistě pocházela z Afriky, tak bude dávno v Německu.“ „Mačkáš mi hada, debile,“ zakončil Milan Rybáček. Howgh.

 

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace