Kvůli politickému boji stoupá agresivita lidí, u nás ošklivě pořezali psa. Lidi, neblbněte. Volte, koho chcete, ale pak si zase podejte ruce a jděte spolu na pivo. Starosta Prahy 10 hovoří

Foto: archiv VN

Popisek: Vladimír Novák

ROZHOVOR „Především ale chci apelovat na občany, abychom si politickým bojem nenechali rozbít naše mezilidské vztahy. Franta a Pepa jsou mí kamarádi, mají na něco jiný názor a volí třeba někoho jiného než já, můžeme mít někdy i ostřejší debatu, ale je potřeba, abychom v okamžiku, kdy skončí předvolební boj, dokázali jít spolu na pivo, podat si ruce a bez ohledu na výsledek voleb pracovat pro náš společný zájem, kterým je Praha 10 a kterým je Praha,“ říká starosta Prahy 10 z hnutí Starostové pro Prahu Vladimír Novák.

Jak hodnotíte probíhající předvolební kampaň z hlediska politické kultury?

V místě, kde předvolební kampaň zažívám nejvíc, tedy na Praze 10, jsem mile překvapen z toho, že to probíhá velmi kultivovaně a na úrovni názorového střetu. Za to děkuji i svým politickým soupeřům. Názorový střet bychom neměli zaměňovat s nepřátelstvím, nenávistí, netolerancí odlišných názorů. Demokracie je o diskusi a respektu k jinému názoru.

Na Praze 10 není neobvyklé, že političtí konkurenti mají stánky jen pár metrů od sebe. Stala se i docela veselá příhoda, kdy vedle nás měli stánek Piráti. Tak jsme se bavili, kolik kdo rozdal předvolebních materiálů, a oni se divili, že se nám podařilo rozdat jich tolik. No a když už jsme ty svoje měli rozdané a Piráti jich tam ještě měli spoustu, tak jsme se jich zeptali, jestli nepotřebují pomoc, protože my už jsme hotovi. Ten jejich pohled byste musel vidět (smích). Tím jen demonstruji, že u nás na Desítce to skutečně probíhá slušně, a když se dokážeme společně zasmát, je to jen dobře.

To ale bohužel nemůžu říci o tom, jak to probíhá na úrovni celé Prahy. Tam vidím plno faulů. U většiny politických soupeřů vidím nedostatek věcných argumentů a iracionální vzájemné napadání založené na negativních emocích, nikoli racionálních argumentech. To není dobře a přináší to i napětí mezi občany.

Napětí mezi občany?

Teď jsme zažili věc, která je pro mě naprosto nepochopitelná. Někdo ve Strašnicích bezdůvodně pořezal psa. Lidé se na různých místech v Praze poprali. Ničí se reklamní plochy. A vadí mi to, i když to ničí našim politickým soupeřům. Víme o tom, že poničili berousky či billboardy například ODS i SPD či byly narušovány jejich předvolební akce. Destrukce není diskuse. Destrukce není demokracie. Hlavním úkolem politiků je lidem ukazovat cestu a být pro ně pozitivním vzorem. Ničením reklamních ploch to začíná a příchodem občanské války či hnědých košil to končí. Nezahrávejme si s tím.

Společně s Ivou Cabrnochovou jsme nabídli odměnu devět tisíc tomu, kdo pomůže odhalit pachatele, který pořezal někomu na vycházce psa. Za tuto agresivitu ve společnosti nesou určitý díl viny i politici. Tohle musí přestat. Toto se pak může stát komukoli z nás, a jakmile se spirála nenávisti a násilí roztočí, už ji nikdo nezastaví.

Mluvil jste o tom, že je potřeba věcná argumentace. Jak hodnotíte programy a argumentaci svých politických konkurentů?

Překvapilo mě, co všechno je schopné naslibovat ANO. Překvapilo mě, jak se jednotlivé strany předhánějí v tom, kolik tisíc bytů v Praze postaví.

Byty podle vás nejsou potřeba?

Ale jsou. Ale počkejte, to přece ale není tak jednoduché. Slíbit lze cokoli. Slibem nezarmoutíš. Slíbit lze i postavení mnoha tisíc bytů. Ale má to velký háček. My jako starostové, kteří řeší každodenní problémy našich občanů a znají své město jako svoje boty, přece víme, že to není tak jednoduché. Když například postavíme pět tisíc bytů, tak to znamená, že v ulicích přibude deset tisíc aut. Ta auta potřebují přece nějakou infrastrukturu. Už dnes jsou ulice Prahy neprůjezdné. Již dnes jsou ve špičce dopravní prostředky MHD narvané k prasknutí a lidé jezdí v nedůstojných podmínkách.

Já nejsem odpůrcem výstavby, město se má rozvíjet, ale pokud něco slibujeme nebo zahajujeme nový projekt, musíme vědět, že to má i své následky. Americký myslitel Richard Weaver napsal, že ideje mají následky. Stejně tak i naše činy mají následky, za které neseme odpovědnost. Já vyznávám politiku odpovědnosti. Nějaký slib může na první pohled vypadat líbivě, ale pokud je realizován bez ohledu na možné konsekvence, přinese více škody než užitku. Takže výstavba ano, ale pouze za podmínky, že jí bude předcházet masivní investice do infrastruktury. A nejenom do dopravní, ale i co se týče občanské vybavenosti. Přece nechceme, aby nám v Praze vznikaly slumy nacpané k prasknutí.

Co s tím reálně?

Praha dnes především potřebuje dokončení okruhu, alespoň toho většího, vnějšího. Praha potřebuje alternativní trasu metra D, protože kdo jezdí metrem C, ví, že dnes to je již neúnosné. Byla zde bláhová představa zástupců minulých koalic na hlavním městě Praze, že lze suplovat trasu C až za Nuselským mostem. Víme ale, že Nuselský most má své limity a patří mezi jednu z těch ohrožených komunikací. Takže metro D by mělo být plnohodnotné a nezávislé na metru C. A takhle bych mohl pokračovat.

Pan Stuchlík z ANO je možná dobrý manažer, pan Svoboda je možná dobrý lékař a poslanec. Pan Pospíšil je možná dobrý europoslanec a všichni tito pánové to třeba myslí dobře, ale problémům Prahy bohužel nerozumějí. My, starostové, se každý den zabýváme Prahou a Pražany, my občany potkáváme, řešíme jejich problémy. Známe každou ulici, a když to trochu přeženu, víme, kde je každé víko od kanálu a kudy je veden plyn či elektřina. Víme, kde jsou dětská hřiště. Víme, který chodník potřebuje opravit. Víme, jaká je věková struktura obyvatel, a proto víme, kolik je potřeba zajistit nových školek, domovů pro seniory či lékařských středisek. To prostě z tepla bruselské kanceláře, ordinace či z kanceláře obchodní firmy nikdy nepoznáte. My máme naše městské části prochozené a známe jak místa, tak i lidi, kteří tam bydlí. Praha je naše práce na plný úvazek. Čili víme, co to přinese, když někde zasáhneme. Mě mile překvapil prezident Zeman, který řekl, že starostové jsou solí politiky. Za to mu chci poděkovat, protože to vystihl přesně.

Dobře, podívejme se na jednu konkrétní věc. Co říkáte tématu zahušťování sídlišť a výstavbě nových bytovek do původní zástavby?

Na Praze 10 máme sídliště Zahradní Město, což je možná jedno z nejstarších sídlišť. Už dnes je tam situace s dopravou na pokraji totálního kolapsu. Myslím tím dopravu v klidu, to znamená parkování. Ale nejde jen o parkování. Jen si vezměte, že když máte akutní zdravotní problém nebo když hoří, tak sanitky či hasiči mají problém tam dojet. Tady ale už přestává veškerá legrace! Tady jde o lidské životy! A slibovat nebo něco realizovat na úkor lidských životů je vrcholem politického cynismu nebo ukázkou totální neznalosti dané problematiky a daného terénu a vrchol neodpovědného chování. Opakuji, já vyznávám politiku odpovědnosti.

No dobře, ale co když tam magistrát stavbu přesto povolí?

Naštěstí existuje stavební zákon a já vás ubezpečuji, že my se v těchto někdy zákonných smyčkách dovedeme velmi dobře pohybovat. Nemáme informace, že by takováto masová výstavba někde na Praze 10 za posledních deset patnáct let byla.

Je něco, co byste chtěl vzkázat občanům před volbami?

Chtěl bych poděkovat našim občanům, že za dvacet let v komunální politice jsem jich mohl poznat osobně tisíce – od vítání občánků, blahopřání k životním jubileím či návštěv domovů pro seniory, škol a tak dále. Se svými dlouholetými zkušenostmi člověka, který řeší problémy občanů dnes a denně, bych chtěl říci, že ne všechno na první pohled líbivé a nové je cesta k lepšímu. Na některých věcech je potřeba pracovat realisticky, trpělivě a dlouhodobě.

Především ale chci apelovat na občany, abychom si politickým bojem nenechali rozbít naše mezilidské vztahy. Franta a Pepa jsou mí kamarádi, mají na něco jiný názor a volí třeba někoho jiného než já, můžeme mít někdy i ostřejší debatu, ale je potřeba, abychom v okamžiku, kdy skončí volební boj, dokázali jít spolu na pivo, podat si ruce a bez ohledu na výsledek voleb pracovat pro náš společný zájem, kterým je Praha 10 a kterým je Praha.

Demokracie je o respektu k názorům druhých, které nás mohou i v mnohém obohatit. Takže lidi, neblbněte, nebo na ulicích nebudou někteří řezat psi, ale příště i lidi. Dobré mezilidské vztahy, rodina, přátelé, ohleduplnost, tolerance a spolupráce jsou to nejdůležitější, co máme, a to si nenechme od žádných politiků vzít.

Komerční sdělení

Vložil: Redaktor KL