Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Hladový kámen, arogantní Bursík, konec Rambohafíka a co přesně je kokot. Zápisníček A.V.

komentář 02.09.2018
Hladový kámen, arogantní Bursík, konec Rambohafíka a co přesně je kokot.  Zápisníček A.V.

Autor: Ondřej Vanča

Popisek: Ilustrační fotomontáž si k tématu sucho vypůjčila Polednici Daniely Kolářové, protože ta se odehrává za vedra jak v samém pekle

FOTO Venku poprchává, kap, kap, kap, zima je jak v ruským filmu o létě na Sibiři - a já chci psát o suchu a co s ním. Přičemž problematice, jenž je KOmplikovaná a KOmplexní, takže KOmpletně složitá, aby se v tom KOkot vyznal, naprosto nerozumím. Račte laskavě prominout, ale tenhle zápisník bude velmi nenovinářský. Protože novinář přece ví všechno (anebo to úspěšně předstírá). Na férovku: Já nemusím. Jsem šéfredaktorka, takže žádný editor mě nemůže poslat do Prčic s tím, že jsem zmíněný kokot, ať to koukám přepsat. Taky výhoda – nemusím všemu rozumět.

Už slyším ty hlasy, ´nerozumíš tomu, drž zobák, kokote´ (takový pěkný výraz - slovo kokot je starobylé a ryze slovanské, milí zapadlí vlastenci, dochovalo se ve staroslověnštině, srbštině, chorvatštině, lužičtině i některých českých a ruských dialektech; jeho původní význam je kohout, nyní slangově označuje penis, přeneseně nepříjemného bezcharakterního člověka. Také je ovšem Kokot bývalý avantgardní chorvatský časopis, anebo zaniklá ves a tvrz na území obce Bušovice v okrese Rokycany). Tedy ´kokotko´. A proč bych měla? Udáte mne Facebooku? Anebo na ústředí Sjednocené Organizace Jediného Správného Názoru, která na rozdíl ode mne ví vše? Klidně si poslužte.

Začal astronomický podzim a já doufám, že bude vypadat ne jako dnes (v sobotu), ale jako na krásné fotce bývalé kolegyně z Deníku Ireny Čani…

A jak zastavit oteplování planety? Otázka měsíce. Zbavit se fosilních paliv (uhlí - pozn.red.), shodli se Moldan s Bursíkem na ČT. Vlna tropických veder a s ní spojené nebývalé sucho sužovala letos ČR několik týdnů, takže se logicky stala častým tématem v médiích. A zmíněný rozhovor jsem v noci na ČT24 zachytila. No, minimálně Martin Bursík mě moc nepřesvědčil. „Teď už je to zcela jednoznačné. Když se podíváte na studie z posledního týdne, které byly publikovány a které reagují na vlnu veder zasahující čtyři kontinenty, vědci z Oxfordské univerzity jednoznačně prokazují souvislost s klimatickou změnou,“ sdělil s arogancí sobě vlastní a podtextem ´vědci to tvrdí, já to tvrdím a vy jste příliš blbí a nevzdělaní, abyste si dovolili to zpochybnit´. Tenhle ´kavárnický´ hraběcí tón mne, a počítám, že i spoustu dalších lidí, přesvědčí akorát o opaku, že.

Protivný Bursík, zato sympatický Moldan

Ale čert vem politickou mrtvolu, zakopanou v LESe Bursíka, mimochodem původce jmění solárních baronů (po parlamentních volbách v červnu 2002 se stal poradcem ministra životního prostředí Libora Ambrozka z KDU-ČSL pro energetiku a v této funkci byl spoluautorem kontroverzního zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, který vstoupil v platnost 1. srpna 2005; jak se to vše odehrálo, psal Reflex, můžete se podívat na náš starší článek dole). Bursík to btw vidí dost jednoduše: „Jedním problémem je příčina – to znamená zastavit emise skleníkových plynů, ukončit závislost na fosilních palivech. A druhým tématem je nějakým způsobem se přizpůsobit a učinit kroky, abychom přežili tyto dramatické dopady.“ Ukončit závislost na fosilních palivech. Hm. Pro zemi jako je ČR piece of cake, že. A jak by na to milý Bursík asi šel, to jsme již zažili u zákona, který de facto stvořil ten ´solární tunel´. Ještě že si ČT pozvala i sympatického Bedřicha Moldana, prvního československého ministra životního prostředí vůbec, v roce 1990.  

Podle Moldana, který nyní pracuje v Centru pro otázky životního prostředí, se sice téma klimatických změn objevuje v dnešní politice stále častěji, ale ani to není dost: „Je smutné, že v tom politická scéna, dá se říct světové společenství, není jednotná. Americká administrativa se pořád snaží vysvětlit, že věc vážná není a že je možno odstoupit od zásadních globálních dohod, jako je Pařížská dohoda o klimatu.“ Právě to podle něj konsenzus velmi narušuje. „Jinak jsem přesvědčen, že s touto v podstatě jedinou výjimkou se celý svět shoduje, že věc je opravdu velmi vážná a že je třeba urgentních aktivit, aby se omezily emise skleníkových plynů jako základní příčina poměrně rychle probíhající změny klimatu,“ řekl klidně a přesvědčivě Bedřich Moldan a vyrušil tak nasraný pocit z protivného aroganta Bursíka. Pro mne tedy po shlédnutí 1 : 1. A tak jsem se trochu porozhlédla po netu.

Snímek ze zmíněné debaty, moderované Jakubem Železným, foto ČT24 / repro

Hladové kameny v Labi

Letošní červenec byl v Česku sedmý nejteplejší od roku 1961, kdy vědci začali měsíční hodnoty zaznamenávat. A trend je to celosvětový. Americký národní úřad pro oceány a ovzduší uvádí, že loňský rok byl třetí nejteplejší v historii měření a rekordy padaly také v předchozích letech 2016 a 2015. Ok. Má to ale jedno ALE. První přístrojová měření počasí se prováděla ve francouzském městě Clermont Ferrand v roce 1649, Klementinum je provádí od roku 1752. Čili – ta data nejsou až tak moc stará, co je pro historii zeměkoule tři staletí? Jen kapka v moři.

A pak jsem se na Novinkách dočetla, že tak zvané hladové kameny, na které lidé v minulosti psali nápisy v době sucha, odhalila opět řeka Labe. A je jich spousta, desítky. „Donedávna se myslelo, že je tu jen jeden, ten hlavní v Děčíně. Je ale například také v Dobkovicích, několik v Dolním Žlebu, něco se našlo i ve Hřensku. Jak je velké sucho a je to dobře vidět, tak se ukázalo, že kamenů s nápisy jsou spousty,“ řekl Právu ředitel děčínského oblastního muzea Vlastimil Pažourek. A dodal: „Když bylo sucho a ani s vory to po řece nešlo, tak se chlapi nudili a napsali si tam nějaké nápisy. Když klesla voda jako nyní, lidé kolem plavby neměli obživu, protože si je nikdo nenajal, proto se ujal název hladový kámen.“ Z čehož plyne, že taková sucha jako letos jsme v minulosti již zažili, a to nejednou. Tak jsem si řekla, nepřehánějí ti klimatologové? Není to prostě tak, že je období sucha a pak období dešťů, a to řešíme pro změnu povodně?

Hladový kámen na Labi, foto Facebook

Nejen Bursík s Moldanem, ale i hydrolog a šéf organizace Koalice pro řeky David Pithart uvádějí, že ač vědecká komunita není jednotná, z více než 95 procent sdílí názor, že globální oteplování způsobuje člověk (tedy ta fosilní paliva, zjednodušeně). Na to lze namítnout, že před Einsteinem též vědecká komunita z více než 95 procent přísahala na newtonovskou fyziku… Nicméně David Pithart v rozhovoru pro Právo uváděl rozumné a i laikovi přístupné argumenty. „Celosvětově zhruba polovina vody, která prší, pochází z vody, která se vypařuje z pevniny – to je tzv. malý koloběh vody. Ta druhá polovina je ta, kterou přináší vítr z oceánů a z moří. Ale malý koloběh je nesmírně důležitý. Typicky to jsou letní bouřky. Jenže nad suchou krajinou se nemá co vypařovat, takže se nám tento podíl vody zmenšuje. A pak tady máme dlouhotrvající nehybné tlakové výše, ať už jsou letní, nebo zimní. Nárůst extrémů také souvisí se zmenšujícím se podílem vegetace na celé planetě. Zelených ploch ubývá, ať už se kácejí pralesy, nebo se zastavují volné plochy. Rozloha lesa v ČR je stabilní, ale celosvětově lesa ubývá, a to velmi nepříjemnou rychlostí,“ prozradil na příklad.

Pořád tu příliš spoléháme na techniku 

A dodal: „Kdyby zelená plocha na planetě zmizela, měli bychom veškerou vodu jen v oceánech a rozpálenou pevninu. Tudíž bychom měli jen přívalové deště a sucho a nic mezi tím.“ Upozornil i na další nebezpečné faktory, které dříve nebývaly:  A ještě je tu jedna věc, a to utužená půda. Zemědělská půda je utužená těžkou technikou, takže je méně propustná a je v ní málo organických hnojiv. To také zhoršuje absorpci vody.“ K přehradám vysvětlil: „Přehrada neřeší problém toho, že přestává fungovat ten malý koloběh. Je to jen přizpůsobení se klimatické změně, ale ne snaha jí předcházet. Pokud bude krajina vypadat tak, jak vypadá teď, nemůžeme zaručit, že bude dost vody na to, aby do těch přehrad natekla. Pořád tu příliš spoléháme na techniku. My musíme především lépe pochopit klíčové přírodní procesy a posilovat je,“ řekl. Což mi zní velmi rozumně.

Zpátky na stromy?

„Obecně bychom měli našim tokům vrátit volnost, jakou měly kdysi. Pokud je dostaneme do přírodě blízkého stavu, udrží až o dvě třetiny vody víc ve svém okolí. Díky tomu se může posílit malý koloběh vody a vrátí se i deště. Drtivá většina toků u nás je zregulovaných. Regulace znamená koryto napřímit, tudíž zkrátit a zahloubit. Rovným korytem voda rychle odteče pryč, a pokud voda tekla třeba půl metru pod povrchem okolního terénu, najednou teče metr a půl pod úrovní. Takže to koryto do sebe stáhne i podzemní vodu z okolí. Zatímco když máte tok klikatý, meandrující, tak vodě trvá déle protéct nějakou jednotkou délky údolí než v napřímeném korytu. A pak v klikatém korytě máme dvakrát až třikrát větší momentální zásobu vody ve srovnání s regulovaným,“ radí.

A dodává: „V okolí těch toků není jen orná půda, ale třeba i pastviny, které by se klidně mohly nechat zaplavit jarním rozlivem. Přírodní tok bude mnohem spíše vybřežovat a na jaře se třeba vylije do krajiny, což je taky důvod, proč se reguloval. Ale když se rozlije do nějakého travního porostu, tak to není žádná škoda, jen ještě podpoří produkci sena. Povodně v horních tocích potřebujeme. Dobré povodně zalijí nějakou nivu, kde jsou louky, to je úplně v pořádku. To se dá s hospodařením skloubit.“ Což se mi vyloženě líbí, vyřeší to nejen sucho, ale i povodně, a to najednou. 

Když už tak černé předpovědi, na vyrovnání nálady fotografický Rivotril Ireny Čani... Babí léto v té nejmalebnější podobě; v tomto případě zachyceno před pár dny na severní Moravě

Také jsem našla článek, který potvrzuje alarmistické předpovědi klimatologů, píše se zde, že nedávná zpráva NASA uváděla, že letošní červenec byl třetím nejteplejším měsícem za dobu, kdy jsou vedeny spolehlivé záznamy o teplotě, tedy od roku 1880. Tepleji bylo jen v letech 2016 a 2017. Rekordní teplo je ale patrné v mnohem delším časovém horizontu. Vědec Stefan Rahmstorf, vedoucí analýzy pozemských systémů v Postupimském institutu pro výzkum klimatických vlivů, poukázal na to, že poslední červenec s rekordními vlnami tepla byl také pravděpodobně jedním z nejteplejších měsíců od geologického období nazývaného Eemský interglaciál, tedy nejmladší doby meziledové. V tomto období, které začalo zhruba před 126 000 lety a skončilo před 115 000 lety, byly průměrné teploty ještě o jeden až dva stupně Celsia vyšší než v současnosti. Kvůli tomu byly hladiny moří o 6 až 9 metrů vyšší než v současnosti. V eemském období byla průměrná globální teplota nejméně o 5 °C vyšší než v holocénu. Jednalo se ale o přirozené procesy, vysvětlitelné prostou fyzikou. Fáze oteplování a ochlazování probíhaly dlouhé tisíce let. Informace jsou z VTM živě.cz, netuším, jak moc jsou spolehlivé, ale VTM, čili Věda a technika mládeži, býval dobrý zdroj…

Zahříváme planetu skleníkovými plyny?

Proti tomu dnešní poměrně prudké oteplování planety během posledních 150 let je v první řadě přičítáno lidské činnosti. Konkrétně se mluví o skleníkových plynech, vznikajících při spalování uhlí a dalších fosilních paliv, jejichž zplodiny se hromadí v atmosféře a brání vyzařování tepla z povrchu. Zatímco v minulosti probíhalo kolísání mezi teplými a chladnými obdobími ve velmi dlouhých periodách, v současnosti zaznamenáváme doslova ´raketový nárůst´. Vědci jsou přesvědčeni o tom, že nyní máme pravděpodobně nejhorší klima za posledních 120 000 let, a to dokonce i ve srovnání s obzvlášť teplým obdobím, které panovalo zhruba před 7 000 lety.

„Naprosto souhlasím s tím, že je velmi pravděpodobné, že poslední léta byla nejteplejší za posledních 100 000 až 115 000 let,“ řekl David Black, paleoklimatolog z newyorské Stony Brook University. „Je velmi pravděpodobné, že jsme začali překračovat nejteplejší období holocénu.“ Výsledkem prý je, že bude tepleji a hladiny moří stoupnou - s ohledem na dosavadní vývoj vědci soudí, že při dosavadním rychlém tempu oteplování mohou na Zemi v budoucnu panovat podobné podmínky, jako v eemském období. V praxi by to znamenalo výrazně teplejší klima a zásadní zvýšení hladiny moří, čímž by došlo k zatopení mnoha pobřežních oblastí. Měli bychom tedy asi trochu blíže k moři, trochu tepleji, více otravného hmyzu a radovali by se výrobci klimatizací. Zato do Benátek bychom se už nepodívali.

Brabec se snaží, nebo to tak alespoň má vypadat

Otázkou je, co z toho nakonec bude, zda se něco realizuje. A co, a jak. „Svolal jsem národní tým těch, kteří o krocích státní správy, samosprávy, ale i soukromého sektoru v boji se suchem rozhodují nebo k tomu mají co říci a považuji je za vizionáře v oblasti hydrologie, geologie a dalších odvětví. Stát musí napnout všechny síly, nesmí se překrývat různé výzkumné úkoly, státní správa musí táhnout za jeden provaz, přispět musí i samospráva nebo soukromý sektor. Je potřeba jednat rychle a společně, proto jsme dnes vytvořili Národní koalici pro boj se suchem,“ sdělil účel setkání odborníků na boj se suchem ministr životního prostředí Richard Brabec. A co chce dělat?

Tak jsem vymyslel, co s tím suchem kolegové. Ale nevím, co na to poví šéf... S tou řepkou teda, to mě jako moc neposlouchá

Ministerstvo životního prostředí chystá protierozní vyhlášku, dotace na přírodě blízká opatření pro zadržení vody v krajině (jako jsou tůně, mokřady, rybníky a další krajinné prvky na zpomalení odtoku vody z polí a luk či revitalizace toků) anebo nové zdroje pitné vody v obcích. Potlesk! Jen aby se taky realizovala. Právě v realizaci má ANO dosud největší resty – přesněji, nerealizovalo takřka nic ze svých velkých slibů… Ono tedy toho MŽP píše mnohem více, ale vše je zatím v rovině plánů a slibů, takže si pěkně počkáme. Malá poznámka. Chtěla bych být malou muškou na stěně, až bude Brabec přesvědčovat největšího českého zemědělce, svého stranického šéfa Andreje Agroferta Babiše, aby se ke krajině choval šetrně. No, možná na to sežene obří eurodotace, to pak zas jo... 

Sucho je ostatně i tématem nadcházejících komunálních a senátních voleb...

Rambohafík už není

Karla Šlechtová byla docela slušná ministryně pro místní rozvoj. Z Karlovarska, odkud pochází, se o ní, i během jejího ministrování, šířily zprávy, že je slušná, hodná, šikovná a není nafoukaná. Proč proboha brala ten toxický post ministra obrany, to mi hlava nebere. Vždyť k tomu neměla  sebemenší vztah. Že by byla tak (po)slušná a kývla Babišovi na vše? Jak to ten chlap dělá, že přesvědčí dospělou rozumnou ženu, aby šla dělat něco, k čemu nemá žádné odborné zázemí a nevyzná se?  Pak si někde na Facebooku jen posteskla, že jí Babiš sdělil, že končí. Bez vysvětlení. „Předseda nevysvětluje," okomentovala to. 

Zase spolu, připsala exministryně k této fotce na Facebooku. A dodala, že to není žádný Rambohafík, ale Jessík, ta černá chlupatá koule. Rambohafíka prý se chytli novináři a už mu to nešlo odpárat...

Tak to byly ty špatné zprávy, odteď už jen ty dobré. Věděli jste, že vozíčkáři smějí jezdit maximálně rychlostí šest kilometrů za hodinu, což stojí v zákonu? Takže pravděpodobnost, že vás při procházce srazí zběsile se řítící hendikepovaný na vozíku, se limitně blíží nule. A pokud se vyhnete mostům a lávkám, patrně i dorazíte v pořádku domů. Ještě tedy ke kauze, která hýbe internetem pomalu více než sucho: Prezident Miloš Zeman v projevu k českým velvyslancům dne 29. srpna napadl české novináře, řka: „Jsem přesvědčen, že inteligence českých novinářů je někdy na úrovni blbouna nejapného, což byl tvor žijící na Madagaskaru, ale byl právem vyhuben. České novináře se zatím vyhubit nepodařilo.“ Jenže si spletl ostrovy, blboun nejapný nežil na Madagaskaru, ale na Mauriciu. Plus mínus dvacet tisíc kilometrů, podle měření Járy Cimrmana… A protože jsem se zase až moc rozepsala, teď už jen zvířátko na konec, což nebude chudák blboun, neboť vyhynul a díky tomu se špatně fotografuje. 

Týden stará samička zebry je… hnědě pruhovaná

 

Mládě zebry Böhmovy, narozené minulý pátek večer, teď mohou návštěvníci – při troše štěstí – zahlédnout ve venkovním výběhu v horní části Zoo, vedle areálu malých amerických šelem. Chovatelé ji – spolu s matkou – za příznivého počasí pouštějí denně na chvíli na dvorek. Matkou malé samičky je patnáctiletá klisna Dalmácie a otcem třináctiletý hřebec Henry, který pochází z Arnhemu. Podle chovatelů se mládě má čile k světu. A co mě na tom fascinuje, je, že má hnědé pruhy. Asi zčernají až časem… Foto Tereza Mrhálková, Zoo Praha

 

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace