Okouzluje hlasem i vizáží, noty se ale dodnes nenaučil. A v doutníkách prokouřil dvě vily. Tajnosti slavných
29.08.2018
Foto: youtube.com
Popisek: Josef Laufer
AUDIO/VIDEO Neodolatelný český José s image inspektora Columba se může pochlubit životopisem jako z románu. Narodil se ve francouzském sběrném táboře, vyrůstal v Londýně a nakonec dobyl i newyorskou Broadway. A i když skvěle zpívá, noty se dodnes nenaučil.
Syn kastilské krásky a českého lékaře okouzluje již déle než půl století sametovým barytonem i image, připomínající křížence sicilského mafiána a inspektora Columba. Zpěvák, herec, tanečník, mim, kaskadér, tlumočník… Mimořádně široký umělecký záběr umožnil Josefu Lauferovi uplatnit se v celé řadě odvětví. Zpíval šansony, latinu, funky i obyčejné písničky. „Rád se vracím do padesátých a šedesátých let. Z mého pohledu je to doba velkých zážitků, velkých úskalí a mála peněz. Rád vzpomínám na to, jak jsme jako mladí umělci byli zatracovaní a na druhé straně obdivovaní. Mám rád éru rock’n’rollu, protože mi byl blízký. Bigbít jsem v šedesátých letech tolik nemusel, ale rock’n’roll padesátých let mě fascinoval. Líbilo se mi také všechno, co z něho vycházelo. Mám rád i funk, funky-jazz nebo klasiku,“ přiznal před časem v rozhovoru pro server novinky.cz. „Měl jsem to štěstí, že jsem mohl účinkovat se skupinou Golem, což je jedna z mála kapel u nás, která funky-jazz hrát umí.“
Milenci v texaskách
(úvodní píseň z filmu Starci na chmelu):
Kastilská kráska rodila na útěku
Vše začalo tím, že se jeho otec Maxmilián rozhodl v roce 1936 narukovat jako lékař do španělské občanské války. Díky tomu potkal zdravotní sestru Edelmíru Ródrigéz-Montanéz z Nové Kastilie a vzali se přímo v nemocnici, v níž oba sloužili. Když byla Edelmíra v osmém měsíci těhotenství, byli internováni do Francie, jenže každý zvlášť. A tak se s kamarádkou Rositou, která byla také těhotná, vydaly pěšky přes Pyreneje hledat své muže. Nakonec se všichni šťastně sešli ve sběrném internačním táboře v Saint Pierre de Sables d´Ollone v Bretani, kde se 11. srpna 1939 narodil Don José Pedro Rodriguez de Montagnes de Laufer. Poté se přes Mezinárodní červený kříž dostali do Londýna, kde k Pepovi o rok později přibyl bratr Allan.
Ptačí nářečí (1968):
Nikdo nepřežil
Po celou dobu druhé světové války pracoval Maxim Laufer jako lékař ve službách RAF. „Můj otec pocházel z položidovské obchodnické rodiny a měl osud kosmopolity. V roce 1947 se s námi vrátil do Čech, protože se toužil shledat se svou rodinou. Nevěděl, že maminka se sestrou válku nepřežily,“ prozradil a dodal: „Moje dcera Ester se nedávno začala zabývat historií naší rodiny a zjistila další nové skutečnosti. Rodiče mého otce a jedna jeho sestra skončili za války v jednom z nejhroznějších transportů smrti, který mířil z Brna do Minsku. Druhá sestra byla nezvěstná, ale pravděpodobně se dostala do Spojených států. Nikdy se ale už neviděli.“ Do Čech přijel Josef, když mu bylo sedm a půl roku. Když otec zjistil, že z jeho blízkých nikdo nacistické řádění nepřežil, chtěl se vrátit do Anglie.
Šumař Pépi:
Návrat do Londýna nestihli
Jenže přišel únor 1948, a tak se místo toho rodina stěhovala na Sokolovsko, kde otec pracoval jako lékař a manželka mu zpočátku v ordinaci hodně pomáhala. Pak se přes další ‘štaci‘ v Dolním Rychnově konečně dostali v roce 1950 do Prahy. „Byl vyhlášený ortoped a specialista na dětskou mozkovou obrnu a v pozdějších letech pomáhal pod hlavičkou Světové zdravotnické organizace zakládat nemocnice v řadě rozvojových zemí. Uměl spousty jazyků včetně svahilštiny a čínské mandarínštiny, rád kreslil a psal také knihy,“ prozradil Josef s tím, že maminka jezdila často s sebou. „Zatímco my jsme se česky naučili poměrně brzy, maminka s tím měla potíže. Také naše středoevropské klima jí moc nesvědčilo, ale jinak byla velmi krásná a milá, vždycky elegantně oblečená a nalíčená.“ Zatímco jeho mladší bratr Allan emigroval v roce 1968 do Anglie, kreslil pro animovaný film a později se začal věnovat parapsychologii na ostrově Tenerife, Josef se vyučil ve vrchlabské Tesle, a poté nastoupil v pražském výzkumném ústavu vakuové techniky. Základní vojenskou službu prožil na Slovensku a v té době se věnoval pantomimě, režíroval a hrál v ochotnickém divadle. Hostoval také v divadle ABC a připravoval se ke zkouškám na DAMU.
Být světoznámý:
Jeden z legendární trojky
Před kamerou stanul poprvé ještě jako student v povídkovém filmu Strakatí andělé a vzápětí zaujal celou republiku jako jeden z trojice kytaristů, kteří zpívají slavnou úvodní i závěrečnou písničku v legendárních Starcích na chmelu. Své herecké schopnosti sice zúročil, dokonce hostoval v roce 1969 s Waldemarem Matuškou v Národním divadle v komedii Na pravici Boha Otce. Svoji diplomovou práci už ale věnoval tématu Herec pro muzikál a přesně takový právě je. Zpívající a tančící herec, ale také režisér a bavič. Velký sen o působení v New Yorku začal snít už v mládí a v roce 1971 se mu málem splnil, když dostal nabídku představit se po boku Franka Sinatry. Zhatil mu ho ale náměstek ředitele Pragokoncertu, který mu cestu za moře na poslední chvíli překazil. Krátce nato přišla autohavárie a jeho sny o dobývání světa se proměnily v drobné radosti. Režíroval v katovické televizi, vystupoval se skupinou Golem, zahrál si v seriálu Cirkus Humberto…
Juliána
(s Hanou Buštíkovou v roce 1975):
Sen si splnil oklikou
V roce 1968 se oženil s kostýmní návrhářkou Irenou Greifovou, která měla tehdy pětiletého syna Karla, a spolu mají dceru Ester. A možná i proto zůstali v Čechách. „Měl jsem v té době ještě docela růžové představy o budoucnosti a také jsem si říkal, že domov je tam, kde jsem dostal první facku a první pusu. Moje žena byla těhotná, a navíc s malým Kájou. Teprve dnes umím ocenit, jak skvělé mi poskytla zázemí,“ nechal se slyšet. Své sny o New Yorku si splnil až počátkem devadesátých let, když režíroval Velkou broadwayskou show, plnou ukázek z nejslavnějších muzikálů, s níž jezdil tři sezony po celé Evropě. A vždycky všechno dokázal nastudovat bez znalosti not. Nikdy je prý nepotřeboval. „Melodii jsem se naučil vždycky rychleji než texty včetně svých vlastních,“ přiznal.
Cyrano:
Český Columbo
A jak vlastně přišel ke svým doutníkům? Tuto neřest ho prý naučila již v roce 1961 jedna krásná slečna na Kubě, kde pracoval jako tlumočník při natáčení filmu Komu tančí Havana. Jeho ‘columbovská‘ image ale vznikla až později, když už o doutnících i něco věděl. „Myslím si, že kdybych měl k dispozici peníze, které jsem v životě dal do koupě dobrých doutníků, postavil bych za ně dvě vily,“ posteskl si. Jednoho dne ale kouřit přestal, prý to prostě najednou přišlo. Od té doby už kouří jenom na jevišti, když hraje inspektora Columba. Se slavným hrdinou televizních detektivek má společnou ještě další vlastnost – o existenci své životní partnerky vždy pouze mluvil, nikdy ji však ve společnosti neukázal. Spatřit ji po jeho boku jsme mohli leda tak na posledním rozloučení s některým zesnulým kolegou. Navíc jeho láska prodělala v poslední době řadu vážných zdravotních komplikací a potřebuje stálou odbornou péči. A Josef Laufer má další velké přání – aby ji mohl vzít zpátky domů.
Sbohem lásko, já jedu dál:
Vložil: Adina Janovská