Proč lidé dávají přednost alternativním médiím? Protože ta ‘seriózní‘ je ignorují
10.08.2018
Foto: ČT
Popisek: Česká televize
Tragická kauza smrti tří českých vojáků v Afghánistánu, která tento týden ovládla česká média, nabízí vysvětlení, proč se stále více lidí spoléhá místo tzv. seriózních médií na ta alternativní. Často v nich totiž nachází více informací a odpovědí na otázky, které je zajímají. A velmi zásadní začíná být rozdíl mezi médií veřejné služby a privátními.
Ta veřejnoprávní, ať už jde o Českou televizi nebo Český rozhlas, se rozsahem propagandy vrací do totalitní éry. Připomeňme, že cílem propagandy je ovlivňování veřejného mínění s cílem nutit jednotlivce či skupiny jednat a myslet určitým způsobem. Téměř učebnicovým příkladem současné propagandy je způsob, jakým například Česká televize informuje o smrti českých vojáků na zahraničních misí.
Hrdinové?
Divákům ČT je od neděle podsouváno, že tři mladí muži, kteří zemřeli v Afghánistánu, jsou hrdinové, bojující za naši (!) vlast a jiný názor není připuštěn. Pokud náhodou zazní, například od opozičních poslanců, pak je komentován s kritickým podtextem či dokonce opovržením. Většina příspěvků a reportáží se snaží diváky přesvědčit, že národ na toto téma myslí stejně. K tomu jsou například využívány citace z diskusí na sociálních sítích, přičemž jsou ale účelově vybírané pouze ty souhlasné. To, že je nejméně polovina z nich odmítavá, je zamlčováno. Česká televize, která jinak alespoň předstírá snahu o vyváženost, ji v tomto případě zcela ignoruje.
Velké tabu?
Stejně tak se téměř vůbec nehovoří o problému samotné války v Afghánistánu. Naopak jsou donekonečna reprízovány některé reportáže a rozhovory, a prostor, věnovaný smrti tří vojáků, je zcela neadekvátní. Potřebnou demokratickou výměnu názoru tak suplují jiná média, namísto aby je zprostředkovala právě Česká televize, kterou si platí koncesionáři ze svých povinných poplatků. V diskusích přitom zaznívá množství cenných informací, svědčících o tom, jak dobře je řada čtenářů informována o historii dlouholetého afghánského konfliktu.
Například o řadě přehmatů, jichž se zde dopustily USA, ať už jde o použití kontroverzních bojových látek či útoky na nemocnici a civilisty. Nemluvě o tom, že bývalý prezident USA Barack Obama ohlásil konec mise USA v této zemi s tím, že se již vyčerpala. Očekávat, že by ČT investigativně píchla do vosího hnízda na téma drog, jejichž produkce je v Afghánistánu značným problémem, je samozřejmě naivní. Přinejmenším zarážející je pak fakt, že se ČT více nevěnuje tajným jednáním USA s Talibánem.
Mise vs. Rambohafík
Když už se zdálo, že se něčeho podstatného o celé smutné události dozvíme alespoň v Událostech komentářích, dopadlo to opět fiaskem. Moderátoři tohoto pořadu v úterý večer slíbili diskusi na téma zahraničních misí. Hostem této části se poté stala bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová, která se však více než otázkám zahraničních misí věnovala svému působení na ministerstvu obrany a tomu, jak byla „odejita“. Na přetřes přišel i její skandál s Rambohafíkem. Naštěstí byla podstatnější část těchto Událostí, komentářů věnována palčivé problematice sucha.
Až se zase bude ČT ve svém pořadu „Newsroom“ pohoršovat nad jinými, podle ní dezinformačními weby, měla by se zamyslet nad tím, jestli jejich autorům svojí (často již neúnosnou) propagandou sama přímo nenahání publikum.
Vložil: Adéla Hofmanová