Lidstvo je plné koncentračních táborů a sviní v nich. Komentář Štěpána Chába
komentář
02.08.2018
Foto: Animals Australia
Popisek: Toto není věc, toto je ovce, kterou zabíjí lhostejnost lidí
FOTO, VIDEO Zase jsem měl tu čest vypěnit jako raněný tur. Médii nenápadně proběhla zpráva, že na hranicích mezi Bulharskem a Tureckem se zasekl kamion s krávami určenými na porážku. Na hranicích se zasekl kvůli lidským pravidlům, kdy kamion nemohl do Turecka na místo určení, ale zároveň se nemohl ani vrátit. Prostál tam tak týden. S návěsem plným krav. Které samozřejmě za ten týden nikdo nevypustil na pastvu. Údajně v místě zaseknutí bylo málo vody i pro řidiče, krávy se tedy nějakým zadělaným pitným režimem nemusely trápit.
K včerejšímu večeru přišla aktualizace, že kamion byl konečně vpuštěn do Turecka. Jaké budou počty mrtvých krav? Asi vysoké. Kamion vyrazil z České republiky, dojel k hranicím s Tureckem a tam stál celý týden. Jak dlouho trvá, než se kamion dostane od nás až k Turecku? Den? Dva? Tři?
Ojedinělý kiks?
Okrášlením případu pak je, že jakmile kamion protne cílovou pásku, nepůjdou krávy na rekonvalescenci, ale zamíří na jatka, kde budou zabité s ohledem na hygienické (rozuměj náboženské) normy halal. Tedy žádná rychlá smrt, ale hezky pomalu krvácet za zvuků vzývání Alláha. Fajn představa, že? Taková koncentráčnická. Týden mučit při převozu a pak za strašlivých muk zabít. To jsme to s tou humanitou dopracovali. Fajn, ojedinělý kiks, dalo by se říct. Ale není.
Australské tahy na Střední východ
V Austrálii vypukl skandál s odhalením živých převozů hospodářských zvířat na Střední východ. V Austrálii se nalodí přes 60 000 ovcí, následují tři až čtyři dny převozu po moři. Ovce jsou při převozu v naprosto šílených podmínkách, velké množství jich prostě padne za oligarchův majetek. Ztráty jsou únosné, protože to hovado, co ve velkém obchoduje se smrtí ovcí, je stále v plusu. Uhynulé ovce se prostě cestou házejí do moře. Děje se to tak už 60 let. A tak mě tak napadá, ovce to nejspíš k přístavu také nebudou mít v Austrálii co by kamenem dohodil. Jak dlouho, než nastoupí do lodě, stojí namačkané v kamionu?
„Žíravý amoniak tlumí vzduch a spálí oči a hrdla ovcí, které jsou na palubě. Zoufalá zvířata se rychle přehřívají. Jejich srdce tluče jako šílené, když lapají po kyslíku. Jsou v pasti v podstatě obrovské teplovzdušné trouby. Ostatní ovce s teplotním namáháním mohou během následujících dnů pomalu umírat. Ty, které přežijí „teplo", budou i nadále trpět, nyní ovšem s rozkládajícími se těly svých mrtvých společníků,“ píše se na webu, který chce s byznysem se smrtí zatočit. Na webu je i „moc pěkné“ video přímo z místa. Tedy z lodi smrti. Nu, koukněte na něj sami, máte-li na to žaludek.
Zvíře není věc
Zvířata mají pocity, cítí bolest, trpí, umí se radovat, hrát si, myslí, vnímají, stejně jako lidé touží po svobodě… v mnohém jsou jako my lidé. A přesto se k nim chováme s odpornou bezcitností, s ubohým pocitem nadřazenosti, bez lítosti, bez soucitu, bez vnímaní samotné bolesti, kterou týraná zvířata mají v očích. A já nemohu ve své bezmoci nic jiného, než fakticky proklít všechny ty, kteří jsou schopní a ochotní podílet se na vyrábění zisku tím, že se chovají hůř, než nejhorší esesáci v koncentrácích. Z celého srdce jim přeju, aby zbytek života probrečeli hrůzou nad sebou samými. Aby si uvědomili, co že to jsou za zrůdy.
Grafika, Společnost pro zvířata
Globalizovaná Česká republika
Z České republiky jsou také ve velkém převážena živá zvířata. Nejdál do Turecka. Podle výše uvedené grafiky ročně 80 000 skotu. Organizace Společnost pro zvířata se dlouhodobě věnuje tomu, aby zvířata nemohla být převážena déle než osm hodin v kuse u savců, u ptáků pak déle než čtyři hodiny v kuse. Jakmile se tato hranice překročí, začínají převážená zvířata trpět více, než bychom měli být schopni tolerovat. Co s tím můžete dělat? Připojte se k organizaci Společnost pro zvířata. Prohlédněte si jejich web. Je tam spoustu návodů, jak se snažit dosáhnout změn. A bez těch změn nebudeme nikdy lidmi, ale vždycky jen těmi, kteří tiše schvalují byznys koncentráků.
Vložil: Štěpán Cháb