Nenapravitelný holkař se oženil čtyřikrát. Přesto nakonec zůstal sám jako kůl v plotě. Tajnosti slavných
01.08.2018
Foto: repro/youtube.com
Popisek: Darek Vostřel se svou televizní dcerou Ivou Janžurovou v seriálu Píseň pro Rudolfa III.
AUDIO/VIDEO Budeme se pikliti za královské tititi… Slavný pohádkový konspirant vybudoval legendární divadlo a bez oddechu rozdával radost a smích. Když mu to pak soudruzi vzali, bylo s ním k nevydržení.
Nejen písnička ze slavné hudební pohádky Bořivoje Zemana a Františka Vlčka Šíleně smutná princezna kdysi Darku Vostřelovi pořádně zavařila. Stala se jen onou pomyslnou kapkou, kterou pohár trpělivosti komunistické ‘vrchnosti‘ v době normalizace definitivně přetekl, takže jsme se pak dlouhých dvacet let museli bez ní obejít. Duchovní otec slavné české hudební scény šedesátých let, divadla Rokoko, neodmyslitelná ‘půlka‘ populární dvojice komiků VOŠA, muž nejen s werichovským plnovousem, ale také obdobně břitkým smyslem pro humor… Jeho krásná maminka dobře věděla, proč mu dala v Čechách neobvyklé jméno – byl totiž opravdu od Boha obdařen všestranným talentem. Po roce 1968 se nás sice mocipáni všemožně snažili o jeho kumšt připravit, zabrzdit ho úplně ale nedokázali. O to se postarala až časem zákeřná závislost.
Elvíra
(s Jiřím Šaškem v roce 1962):
Za všechno může vojna
Narodil se 9. ledna 1929 v Praze a za své jméno Božidar, které bylo v české kotlině přinejmenším netradiční, vděčil matčinu jugoslávskému původu. Otec byl na rozdíl od ní Čech jako poleno a právě po něm zdědil Darek talent i lásku k divadlu. Alois Vostřel totiž působil za první republiky jako ředitel populárního žižkovského divadla Akropolis. I když se po druhé válce musel své profese vzdát a pracoval pak v tabákovém průmyslu, syna na herecké dráze ochotně podporoval. Díky tomu Darek v roce 1952 absolvoval na pražské DAMU a vzápětí získal první profesionální angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě. Na jeho scéně nasbíral první zkušenosti v klasickém repertoáru, po jedné sezóně ale musel narukovat na vojnu, která změnila jeho život. Přivedla ho totiž do souboru Vítězná křídla, v němž pod vedením Miroslava Zachaty našel zalíbení v alternativním divadle.
Sluníčko
(se Zuzanou Vrbovou v roce 1965):
Od vesnice k vesnici
V polovině padesátých let se setkal s Jiřím Šaškem, s nímž vytvářel úspěšné scénky a forbíny, a dvojice známá též jako VOŠA začala sbírat první vavříny. Společně pak přešli do Pražského estrádního souboru. Jeho činnost byla založena především na zájezdových představeních, jenže Darek měl vyšší ambice a usiloval o stálou scénu v hlavním městě. V roce 1957 dostal nabídku na převzetí prostor někdejšího kabaretu Rokoko v pasáži Lucerna na pražském Václavském náměstí a nabídku přijal, i když to znamenalo spoustu náročných úprav, které prováděli svépomocí samotní herci. V březnu 1958 Rokoko konečně zahájilo své umělecké působení, cesta k úspěchu byla ale hodně trnitá. I když v té době kromě Vostřela a Šaška působili v souboru například Jiří Lír, Vlastimil Bedrna či prvorepubliková operetní hvězda Alena Frimlová, publikum přijímalo nabízený repertoár velmi vlažně.
Já dovedu lhát
(s Martou Kubišovou v roce 1965):
Konkurence Semaforu
Teprve když divadlo přešlo v polovině šedesátých let k představením s výraznou hudební a zpěvnou složkou, stalo se fenoménem. Díky angažování hvězd populární hudby začalo dokonce výrazně konkurovat tehdy nejslavnějšímu Semaforu, kterému dokonce Vostřel přebral některé hvězdy, například Waldemara Matušku a načas dokonce i Evu Pilarovou. K opravdové slávě ale přispěl až v druhé polovině ‘šedesátek‘ příchod mladých zpěváků v čele s Martou Kubišovou, Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem. V tomto období se také zrodila nejslavnější představení Čekání na slávu či Filosofská historie. Mimořádnou exhibicí souboru se stal v letech 1967-68 hudební seriálový projekt Jaroslava Dietla Píseň pro Rudolfa III., v němž nechyběla ani jedna úspěšná tvář tehdejší populární hudby, od Laďky Kozderkové před Pavla Nováka až po Hanu Hegerovou.
Smutný Gigolo
(z televizního pořadu Vysílá Studio A – 1965):
Makal aspoň na zapřenou
S filmem navázal Darek poprvé spolupráci již v roce 1959 díky americkému střihovému projektu režiséra Roberta Youngsona Když komedie byla králem (When Comedy Was King), k němuž namluvil komentář. Jako herec debutoval o rok později coby ženich u fotografa v kriminálce Černá sobota, poté posbíral řádku dalších vedlejších rolí. Nejspíš si ho ale pamatujete především jako důstojníka generálního štábu ve slavné parodii Kdyby tisíc klarinetů a konspiranta Ypsilon v pohádce Šíleně smutná princezna. Nesmrtelný pomník slávy si vybudoval v Československé televizi jako scenárista mimořádně úspěšného pořadu Vysílá studio A. Po roce 1968 byla jeho činnost z politických důvodů výrazně utlumena, v roce 1970 byl zbaven funkce ředitele v Rokoku, nehodlal se ale vzdát. Psal scénáře pod pseudonymy, podílel se na jevištních prezentacích zpěváků, především Václava Neckáře, vystupoval v zájezdových představeních Jiřího Sováka, spolupracoval i s Yvettou Simonovou. Rok 1989 ho zastihl již vážně nemocného, přesto se zúčastnil jako host koncertu Waldemara Matušky po jeho návratu z emigrace a sklidil bouřlivé ovace.
Pojď na hrušky
(s Jiřím Šaškem v roce 1966):
Jak rozvést donchuána
Vtipný a šarmantní gentleman byl vyhlášeným milovníkem ženské krásy, což jeho kolegové dodnes rádi připomínají. Poprvé se oženil již v jihlavském angažmá s Janou Bláhovou, mladé manželství ale nemělo dlouhého trvání. Ve slavné éře Rokoka se pak seznámil s herečkou a populární televizní hlasatelkou Jaroslavou Panýrkovou, s níž zplodil dceru Kateřinu. Přesto dál pokukoval po pěkných holkách a jeho zrak spočinul na krásné manekýnce Melánii Lepší. Sice tvrdil, že ji miluje, k rozvodu se ale neměl, a tak se sexy plavovláska uchýlila k ženské lsti. Po jedné z návštěv ‘zapomněla‘ v jeho koupelně odličovací tampony, dovezené z Německa. „Jarka jimi pak mávala Darkovi před nosem. Vše se urychlilo a stala jsem se paní Vostřelovou,“ přiznala později v jednom rozhovoru.
Teta z Lince
(s Jiřím Šaškem v roce 1967):
Žal i život utopil v alkoholu
Jenže kvůli zákazům se Darkovi přestalo dařit a začal hledat útěchu v alkoholu. „Dost pil, až propil i řidičák. Ztratil sebedůvěru, všude tušil odposlechy, byl paranoidní,“ zavzpomínala Melánie s tím, že krize jejich manželství vyvrcholila, když si Darek začal románek se sestřičkou svého ošetřujícího lékaře. Melánie se později provdala za zpěváka skupiny Plavci Jana Vančuru, Darek se oženil se svou zdravotní sestrou Jiřinou Váňovou, s níž měl dceru Darinu. Ani čtvrté manželství ale nevydrželo jeho alkoholické excesy a nakonec zůstal sám. Jedinečný komik, herec, režisér, dramatik, textař, dramaturg i ředitel zemřel opuštěný, 4. listopadu 1992 ho našli bez známek života v jeho bytě v pražském Podolí. Bylo mu pouhých šedesát tři let.
Píseň pro Rudolfa III – Loupež století
Vložil: Adina Janovská