Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Femme fatale z jižních Čech. Žila se známými umělci, ale všichni ji zradili. Nejvíce ten poslední... Tajnosti slavných

31.07.2018
Femme fatale z jižních Čech. Žila se známými umělci, ale všichni ji zradili. Nejvíce ten poslední... Tajnosti slavných

Foto: Facebook / Martinus

Popisek: Kniha Jitky Vodňanské se stala letním bestsellerem; ilustrační foto

FOTO Kniha psychoterapeutky Jitky Vodňanské ´Voda, která hoří´ vzbudila pozornost především kvůli obsáhlým pasážím, věnovaným vztahu autorky s Václavem Havlem. Ale známý dramatik nebyl jediným umělcem, s nímž žila. Zajímavá blondýnka tak bezpochyby ve své době patřila k „femme fatale“ české umělecké scény. Pokud vycházíme z oficiální definice tohoto pojmu, tedy že jde o osudovou ženu, která je schopná svým šarmem okouzlit muže, pak to na Jitku Vodňanskou sedí dokonale. Muže přitahovala nejen svým vzhledem, ale také smyslem pro humor a inteligencí.

A jistě ne náhodou se v jejím životě objevili výjimeční muži, kteří se zapsali do encyklopedií českého umění. Jedním z nich se stal i básník Ivan Kraus, mimochodem jediný, o němž se Jitka Vodňanská vyjadřuje poněkud tajuplně. Věnuje mu pár řádků s tím, že se jí o něm psát ani nechce. Prozrazuje však, že tento vztah skončil šokem: „Asi tak po roce zazvonila neznámá paní u mých dveří, v ruce děťátko. Byla to Krausova manželka a Krausovo dítě. Nikdy jsem o jejich existenci nevěděla. Dnes je to celé mé následné zhroucení jako vybledlý obrázek. Už nehodnotím, všichni někdy hodně trpíme.“

 

Mistr vábení Trinki

Zato následující vztah s básníkem a výtvarníkem Karlem Trinkewitzem popisuje jako mírumilovný čas a tohoto přítele dokonce označuje za svého prvního manžela, i když oddáni nebyli. Muže výstředního chování i zevnějšku popisuje jako mistra vábení, který ji okouzlil svým ateliérem, plným různých artefaktů a knih, úžasným jako svět za Alenčiným zrcadlem: „A, ach jo, na zemi bílá kožešina a okolo ní jen tak jakoby hala bala poházené růže,“ vzpomíná. Pochvalovala si také, že ´Trinki´ ji opečovával jako princeznu, proměnil její panelákový byt v umělecké dílo a nechal ji nahlédnout do záhad východní filosofie. Jenže po třech letech se začala v dosti zaběhnutém způsobu života dusit a začaly konflikty. Jednoho dne potkala Trinkiho jak se vede za ruku s blonďatou krasavicí. A ne ledajakou. S Olinkou Sommerovou. Kdysi tolik barevné soužití dohořelo.

 

Karel Trinkewitz v roce 1999, foto Univerzita v Lipsku

Bohém a blatenská husopaska

Trinkiho vystřídal další básník, v té době nesmírně populární Jan Vodňanský. Podle Jitky byli stejná krevní skupina, ale jejich vztah se prý rozvíjel pomaličku a zpočátku byl rovněž velmi romantický. Každé ráno se v kuchyni objevila nová báseň a pak spolu tančili. Pokud to bylo možné, tak hodně cestovali. Při návštěvě New Yorku se dokonce sblížili i s Jiřím Voskovcem nebo s Medou Mládkovou, v Kanadě zase s Josefem Škvoreckým. Po cestovatelské extázi však nastalo velké vystřízlivění, protože Jitka otěhotněla a začala se cítit velmi osamělá. Přesto se nakonec vzali, ale manželství skončilo fiaskem, protože Vodňanský si nadále žil svůj bohémský život, a domácí práce ani péče o syna ho příliš nezajímaly. V knize připomíná jeho památné věty: „Nejsem stvořený proto, abych vynášel koš. Ty jsi blatenská husopaska, tak je to na tobě.“ Po jedné větší hádce se Jan nakonec odstěhoval ze společného bytu a pro Jitku následovalo velmi těžké období, tím spíše, že malý syn Tomáš vážně onemocněl: „Náš rozvod na MDŽ 1981 byl strašlivý a ještě rok dva poté. Soudy a zase soudy,“ prozradila. Ale po čase a díky synovi se zase sblížili a dokonce spolu začali jezdit na společné rodinné dovolené, i když se Jan později znovu oženil.

 

Jan Vodňanský, foto Nakladatelství Albatros

Jíti, já jsem se oženil

Nejhorší životní zklamání znamenal konec složitého vztahu s Václavem Havlem. Ten byl od začátku velmi nejistý, především s ohledem na skutečnost, že byl ženatý a neodkázal se rozhodnout, které ženě má dát přednost. Když ale Olga Havlová nakonec zemřela a mohli žít konečně spolu, trpělivá milenka se dočkala ledové sprchy. Po listopadu 1989 Vodňanská pochopila, že je Havel jinde a s jinými. „Nikdy to už nebude „můj“ Václav. Koruna mu přirostla k hlavě,“ posteskla si.

Jeho prezidentskou roli mu ale přála, protože ho milovala. „A bylo mi nevýslovně, ale nevýslovně smutno. Část mě umřela,“ přiznala se. Prozradila také, že jejich vztah trval i přes prezidentské křeslo a Havla navštěvovala v jeho pražské vile, na Hradě i v Lánech. Až do okamžiku, kdy jí jednoho dne zatelefonoval: „Jiti, já jsem se oženil.“ Oba konce drátu pak zůstaly němé...

Vložil: Adéla Hofmanová