A tak vám ty rozvody ještě ztížíme. Komentář Štěpána Chába
komentář
25.07.2018
Foto: Pixabay
Popisek: Rozvod; ilustrační foto
Poslanec za ČSSD Ondřej Veselý se jal zlepšovat práva dětí a rodičů. Jeho navrhovaná novela zákona, kterou předložil sněmovně k projednání, se týká problematiky porozvodového stěhování. V okamžiku, kdy je dítě v péči jednoho z rodičů, se tento nesmí bez souhlasu svého ex s dítětem přestěhovat. Za lepší prací, za lepším budoucím ex, za školami pro dítě, za čímkoliv. A mně to přijde přinejmenším absurdní.
Pan poslanec Veselý k tomu uvádí: „Z advokátní praxe znám řadu případů, kdy se rodič, kterému bylo svěřeno dítě do péče, rozhodne bez souhlasu druhého rodiče přestěhovat se s dětmi zcela do jiné části republiky. Druhého rodiče tak prakticky vyloučí ze styku s dětmi. Bohužel, často úmyslně. A druhý rodič pak bývá dětem, i přes veškerou snahu, odcizován. Tím pak trpí zejména dítě, které se stává nechtěným rukojmím ve sporech rodičů a je vykořeněno z přirozeného prostředí, důležitého pro jeho zdravý vývoj.“
A co záměr z druhé strany?
Teď jde o to, co si představovat pod pojmem zdravý vývoj, který pan poslanec dětem přeje. Je jím nekonečný rozpor rodičů, jejich nenávist, pohrdání, neustálý střet, osočování? Neocitá se dítě v tenisovém mači rodičů permanentně a neublíží mu protahování takového mače, kde dítě je vždy tenisovým míčkem? A je v zájmu dítěte, aby rodič, do jehož péče bylo zcela svěřeno, byl traumatizovaný neustávajícím spojením se svým ex? S jeho případně mstivým nesouhlasem, který nedovolí dítěti zažít i jinou budoucnost, než tu pod supími zraky hádajících se rodičů, kteří nejsou schopní se dohodnout ani na tom, jestli je středa?
Co když bude nesouhlas s přestěhováním také úmyslně škodící, pane poslanče? A už je v povaze lidí, že se sobě navzájem mstí. Ovšem je rozdíl v tom, jestli se někdo stěhuje, což vyžaduje hodně síly a odhodlání a plánování, než když prostě nesouhlasí, aby zhatil plány své/ho ex. „Jo tak ty sis našel/našla novou cestu, kde budeš spokojený/á? Tak na to zapomeň.“ I to může být důvod nesouhlasu. Dítě v tom nemusí jako argument figurovat vůbec. Stačí, že si nepečující rodič může užít další formu msty.
Začarovaný kruh
Svou snahou dělá poslanec Veselý z dětí ještě větší rukojmí sporu obou rodičů. A vytváří pro rodinu začarovaný kruh, z kterého nepůjde vystoupit. Ilustrační situace. Rodina na malé vesnici, jeden z rodičů má relativně dobré zaměstnání, druhý, pečující, má mizerně placené. Nabídku na lepší práci ve městě bude muset odmítnout, protože první rodič prostě nesouhlasí. Přičemž nechává rodinu mřít s minimálním výživným na místě, kde není pro dítě ani pečujícího rodiče budoucnost. Pro dítě samotné je takový život traumatizující. Nebo není? Předkládaná novela zákona tak vytváří pro rodinu vězení, v kterém se oba rodiče můžou nadále ponižovat a ničit, protože budou do doby dospělosti dítěte permanentně svázaní.
Citlivé téma, na které nejde jít kladivem
Pan poslanec Veselý se pokouší léčit kladivem to, na co by měl jít s chirurgickým vybavením. Protože jeho novela se pokouší řešit problém systémově, to jest bez ohledu na to, že tím může tisícům rodinám (potažmo dětem) znemožnit na léta dopředu jakýkoliv rozvoj. Zakonzervuje je v rozvodu do doby dospělosti dítěte nebo dětí. Patronem rodiny, jejím dozorčím, udělá člověka, který se může chovat v její neprospěch z vlastních sobeckých důvodů. A to je velmi špatný princip. Pokud se rozpadlá rodina nedokáže dohodnout, měl by mít poslední slovo rodič pečující. Novela zákona pana poslance Veselého má potenciál ubližovat ještě víc, než současný stav.
Vložil: Štěpán Cháb