Rozdávala ‘kopačky‘, milence nedokázala ani spočítat a stále na něco čekala. A pak přišlo... Tajnosti slavných
11.07.2018
Foto: FTV Prima
Popisek: Devadesátiletá Luba Skořepová v Show Jana Krause
Tuhle cikánku prostě musíte milovat, Aranka z Chalupářů je nepřekonatelná. Její jedinečná představitelka dostala od života spoustu darů, mnohé jim ale také musela obětovat. A málokdo věděl, že usilovnou prací jen donekonečna zahání strašlivý stesk a smutek.
…stáří, s nímž se musela vypořádávat sama. Sama – to je také název zcela mimořádného dokumentu, který s nezapomenutelnou Lubou Skořepovou natočil jen pár měsíců před smrtí Otakar Faifr, jenž se proměnil v ‘tři v jednom‘ – ve scenáristu, kameramana i režiséra. Film o staré ženě, která zůstala na všechno sama, se odehrává pouze v jejím bytě a dvaadevadesátiletá herečka se stala jeho jedinou aktérkou. Během hodiny se zamýšlela nad touhou po uznání, smyslem života i blížícím se koncem. Mimořádná osobnost naší herecké scény se k nám nyní vrací v legendárních Chalupářích jako temperamentní cikánka Aranka, která se všude postará se seriálovým manželem Otto Lackovičem o pořádný rozruch. Paní Luba říkávala, že si ze svého života nejvíc pamatuje tu první, a pak poslední část. „Ten střed, od čtyřiceti dál, ten si nějak nepamatuju. Moc jsem si to neužila. Pořád jsem čekala, že něco přijde. A ono nakonec přišlo to stáří,“ prohlásila v jednom rozhovoru pro server idnes.cz.
V roce 1947 s Felixem le Breux v psychologickém dramatu režiséra Jiřího Slavíčka Podobizna
(foto - repro/ČT)
Gentlemanská dohoda
Známá herečka, spisovatelka a dlouholetá členka činohry Národního divadla se narodila 21. září 1923 v Náchodě, kde její otec vlastnil pilu. Její jméno je často nesprávně komoleno na „Ljuba“, přestože se jmenovala Libuše, z níž vznikla přezdívka Luba. Dětství prožila u babičky v Podkrkonoší, kde se v přírodě rodila její první představení. Hrála je pro sebe a němý okolní svět. V náchodské taneční škole získala osvědčení, že tanec může sama učit. Mnohem víc ji ale lákalo herectví, které si nechtěla nechat vymluvit. Jenže rodiče byli velmi přísní a přáli si, aby vystudovala medicínu. Nakonec uzavřeli dohodu – když odmaturuje na gymnáziu s vyznamenáním, dovolí jí odejít do Prahy na konzervatoř. Největší strach prý měla z matematiky, nakonec to ale dokázala a rodičům nezbývalo než slib dodržet.
Celý život na prestižní scéně
V letech 1943 až 1944 studovala na Pražské konzervatoři, po osvobození působila v legendárním Souboru mladých Jindřicha Honzla a ve Studiu ND. A po jeho zániku se v pouhých pětadvaceti letech stala členkou souboru Národního divadla, v němž působila až do oficiálního ukončení kariéry. Během šedesáti šesti let působení v souboru ztvárnila zhruba 140 rolí, poslední představení odehrála 18. června 2014 při derniéře Gogolovy satirické komedie Revizor. První filmovou roličku jí nabídl již v roce 1946 režisér Vladimír Slavínský v komedii s Jaroslavem Marvanem Právě začínáme a pro televizi se později stala doslova nepostradatelnou. Zahrála si v mnoha seriálech, filmech a inscenacích, od legendárních Sňatků z rozumu přes řadu pohádek až po Hospodu či Stopy života. „Mám od života spoustu darů a za ty jsem musela něco obětovat,“ říkávala. Patřil k nim nejen mimořádný talent, nadprůměrné zdraví a vitalita, ale také štěstí. Dostala šanci působit ve světě velkých hvězd, jejími hereckými partnery byli mimo jiné Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek či Karel Höger.
S Helenou Růžičkovou v seriálu Hříšní lidé města pražského
(foto - repro/ČT)
Krutá definitiva
Prvního manžela, nezapomenutelného herce a loutkáře Josefa Pehra, potkala za okupace a po osvobození se vzali. Bylo jí tenkrát pouhých třiadvacet, a ač byla mnohem temperamentnější, měli hodně společného. Především ale lásku k dětem. Na děti se prý těšila vlastně odjakživa. Snila, že jich bude mít spoustu, dokonce vybrala i několik jmen. Krutý osud ji ale o největší životní sen definitivně připravil. Náklaďák, jímž jela na jedno vystoupení s kolegy z Národního divadla, havaroval a většina herců skončila velmi špatně. Také Luba utrpěla zranění, kvůli němuž pak už nemohla nikdy otěhotnět, přestože podstoupila řadu operací. Byla to pro ni obrovská rána, navíc se kvůli tomu časem rozpadlo i manželství s Pehrem. Strašlivý stesk a smutek zaháněla prací, naštěstí jí Národní divadlo nabízelo mnoho krásných rolí.
Náhradní máma
Do druhého manželství se spisovatelem a scenáristou Pavlem Hanušem oba vstupovali s vědomím, že vlastní děti mít nemohou, brzy ale opět do hereččina života zasáhl osud. Lubina sestra, která měla dva malé syny, se rozvedla, a tak herečka neváhala a po dohodě s manželem je všechny vzali k sobě. Luba kluky milovala, jako by byli její vlastní, a i oni ji vnímali jako druhou mámu. Její vztahy k mužům ale poznamenala nucená neplodnost, s níž vůbec nepočítala. Netajila se tím, že věrnost ani dlouhodobý vztah jí vůbec nic neříkaly. Podle svých vlastních slov měla víc milenců, než dokázala spočítat. S jedním dokonce nějaký čas žila ve stejném bytě, který obýval i o pět let mladší manžel. „Každou chvíli jsem mu byla nevěrná, ale ctila jsem jeho spisovatelskou vášeň. Proto dostal pokoj sám pro sebe, aby měl klid na tvorbu. Ale asi to moc nešlo, protože jsem si do našeho bytu nastěhovala svého milence a on byl nucen jeho přítomnost snášet,“ přiznala. Až na jedinou výjimku se s ní nikdy nikdo nerozešel, vždycky ‘kopačky‘ rozdávala ona.
V dokumentu Sama
(foto - repro/Media Offline)
První bitvy se zdravím
Téměř do devadesátin se těšila mimořádnému zdraví a fyzické kondici, kterou jí leckdo mnohem mladší mohl závidět. V roce 2012 sice podstoupila náročnou operaci tlustého střeva a nějaký čas strávila v nemocnici, odmítala si však připustit, že by neměla být v pořádku. Teprve v roce 2014 si ji osud vzal na mušku. Ještě počátkem léta byla v plné síle a až na slábnoucí zrak si na nic nestěžovala. Pak ji postihla lehká mozková příhoda, léčbu a pobyt v nemocnici však odmítla, místo toho vyrazila do lázní v Třeboni. Jenže autu, které ji vezlo, upadlo cestou kolo a herečka si poranila nohu. Do lázní ji tudíž dovezlo taxi a rána si vyžádala sedmnáct stehů. Přesto tvrdila, že si v Třeboni léčí klouby.
Štědrého dne se nedočkala
Během kariéry ztvárnila ve filmu a televizi více než sto třicet postav a zahrála si v téměř čtyřech desítkách seriálů. Posledním byl v roce 2014 projekt TV Barrandov Stopy života. Již v roce 1966 se stala zasloužilou členkou Národního divadla, v roce 1988 obdržela titul zasloužilá umělkyně a v roce 2014 na ni Český rozhlas pamatoval oceněním Cena mimořádného šarmu. I když se jí největší životní sen nesplnil, dokázala najít cestu, která ji naplňovala. Naučila se brát život takový, jaký je, a uměla se z něj radovat. Napsala osm půvabných knih o přírodě, divadlu a hercích, zajímala se o astrologii, magii, zahradnictví, léčitelství, sbírala léčivé byliny… Bydlela na pražských Vinohradech a do vysokého věku se dokázala o sebe postarat sama. Až posledních pár měsíců prožila v léčebně dlouhodobě nemocných v pražském Motole. Navždy odešla ve chvíli, kdy se ostatní připravovali na nejkrásnější svátky v roce – 23. prosince 2016.
Vložil: Adina Janovská