Propadák za dvanáct mega a série gigantických průšvihů. A už to tu máme zase… Tajnosti slavných
27.06.2018
Foto: ČT
Popisek: Nesmrtelní Chalupáři Josef Kemr a Jiří Sovák
VIDEO Už je to tady zas! Sotva bychom se rozpomněli na prázdniny, během nichž by v televizním programu chyběli Chalupáři. A přitom měl kdysi jejich režisér František Filip pořádně nahnáno – bál se, že to bude děsný propadák. Navíc jejich vznik provázela série průšvihů, které projekt málem pohřbily ještě dřív, než se vůbec začalo točit.
Kdo by nemiloval neustále se navzájem popichující dvojici – věčně brblajícího, prudérního revizora na penzi Evžena Humla a jeho svérázného podnájemníka, všeuměla a vášnivého milovníka starého harampádí Bohouše Císaře. Ze seriálové znělky Když máš v chalupě orchestrion, kterou složil Luboš Fišer a otextoval Zdeněk Borovec, se stal nesmrtelný hit, který jsme si ale později museli na pár let odpustit. A nebýt tak obrovské popularity, nejspíš by po emigraci Waldemara Matušky v roce 1986 skončil v trezoru celý seriál. Díky divákům ale nakonec zůstala i znělka, jen Matuškův hlas musel pryč.
Srágora za dvanáct mega
Když dostal František Filip scénář Františka Vlčka a Václava Pavla Borovičky poprvé do ruky, udělalo se mu ‘šoufl‘. Dějová linie mu připadala příliš laciná a prvoplánová, jako tuctové spotřební zboží, a navzdory neuvěřitelné úspěšnosti projektu trvá na tomto svém názoru stále. „Do Chalupářů se mi tenkrát fakt nechtělo a troufám si tvrdit, že jsem se tehdy nemýlil, i když se za své tehdejší pochyby dodatečně kaju,“ svěřil se po letech serveru ahaonline.cz a dodal: „Kdyby mi někdo řekl, že se z toho jednou stane takový fenomén, poklepal bych si na čelo. Příhody jednoduchoučké, veselé, kolegiální, žertovné, většinou s happy endem. Říkám pohádečka, ale vážně jsem myslel, že to nebude lidi moc zajímat.“ Jeho pochybnosti ještě umocňoval gigantický rozpočet – každý z jedenácti dílů se natáčel plných deset dní a celková ‘útrata‘ přesáhla dvanáct milionů korun, což byla v polovině sedmdesátých let částka téměř nepředstavitelná.
Měl navázat na Anděla
Největší malér čekal produkci ještě dřív, než vůbec padla první klapka. Necelé tři měsíce předtím náhle zemřel představitel hlavního hrdiny Jaroslav Marvan. I když s legendárním hercem bývala prý v posledních letech velmi obtížná práce, protože si jen obtížně dokázal zapamatovat text a byl čím dál nerudnější, duchovní otci Chalupářů se nechtěli vzdát myšlenky, že by návratem komického dua Marvan-Kemr projekt navázal na milované komedie z padesátých let Dovolená s Andělem a Anděl na horách. Nezbylo jim však nic jiného než na poslední chvíli rychle sehnat nového představitele hlavního hrdiny. Nejprve dostal nabídku Jan Pivec, jeho zdravotní stav byl ale už v té době tak vážný, že by velký pracovní nápor neustál. Šuškalo se však, že Filip Pivce prostě nechtěl.
Dědkové si ‘nesedli‘
Nakonec padla volba na Jiřího Sováka, tomu se ale do projektu také moc nechtělo. „Spíš byl zaražený, že jeho partnerem bude Kemr. Doslova se toho zalekl,“ prozradil režisér Filip. „Bál se, že to asi nepůjde dohromady. Byly rozdílné typy, ale ve výsledku to hodilo svoje. Oba dva byli špičkoví.“ Zpočátku si Sovák s Kemrem opravdu moc nesedli, a tak cestu k sobě hledali hodně složitě. Projektu to ale paradoxně spíš pomohlo, než ublížilo. „Byli jsme každý úplně z jiného těsta. Kemr navíc počítal s tím, že tam bude hrát s Marvanem, na kterého už byl zvyklý. Řekl bych to takhle, nehledali jsme se, ale našli,“ vysvětlil později Jiří Sovák.
Sovák hrál sám sebe
Jiří Sovák pojal svého Evžena Humla velmi svérázně, koneckonců jako většinu svých postav. Role prudérního bývalého revizora mu vyloženě sedla. „Hrál tam opravdu sám sebe,“ přiznala jeho životní láska, manželka Andulka. „Navíc spoustu replik a hlášek si sám vymyslel a vznikly přímo na místě. Třeba že v Indii mají plechový děti. To jak slyším, tak jdu k zemi.“ Josef Kemr dával zabrat nejen Sovákovi, ale i celému štábu a vesnici. Byl totiž stejný kutil a všeuměl jako jeho seriálový Bohouš, takže využíval každou volnou chvilku, aby prošmejdil kdejaký kout, a objevoval neuvěřitelné poklady. Řidiči se prý denně děsili, co zase večer přitáhne. Jednou dokonce vezl televizním taxíkem z Višňové do Prahy starý trakař. Sovák mu ale nezůstal nic dlužný, pro změnu se odmítal vzdát své oblíbené rádiovky. Neochotně ji nakonec sundal pouze jedinkrát, když v posledním dílu vyrazil do historického Karolina na promoci seriálového vnuka Slávka. Zatímco v seriálu se Evžen Huml proměnil v největšího Slávkova zastánce, ve skutečnosti byly jeho vztahy s vlastním synem Jiřím Schmitzerem, který Slávka hrál, na bodu mrazu.
Nejvíc si užívala Višňová
Televizní vesnice Třešňová se ve skutečnosti jmenuje Višňová. Najdeme ji na Příbramsku a její obyvatelé dodnes na natáčení vzpomínají. Filmařům se totiž musel přizpůsobit každodenní chod celé obce, například když jela kamera, nesměli štěkat psi a jezdit traktory. Ve Višňové se natáčely pouze exteriéry. Humlovu chalupu rekvizitáři trochu ‘poničili‘, aby odpovídala jejich představě mírně zanedbaného vesnického domku, například drátěný plot vyměnili za dřevěný. V seriálu je také autobusová zastávka v místech, kde ve skutečnosti nikdy nebyla.
Nový turistický cíl
V místním hostinci měli herci maskérnu a catering. V komparzu bylo potřeba hodně lidí, a tak toho prý obzvlášť mladí trochu zneužívali. Ráno se zapsali, pak utekli k rybníku a večer si zašli pro peníze. Produkce na to ale brzy přišla, a pak si zapsané ‘křoví‘ pečlivě hlídala. Do historie obce se Chalupáři navždy zapsali, v obecní kronice se o něm mimo jiné píše: „Díky televiznímu seriálu a četným novinářským článkům zastavují se v naší obci auta i autokary, aby si lidé znovu prohlédli na vlastní oči obec, se kterou se setkali na televizních obrazovkách a na stránkách novin.“
Vložil: Adina Janovská