Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Křehká plavovláska, nebo divoká fúrie? Splnění největšího přání se nedočkala… Tajnosti slavných

20.06.2018
Křehká plavovláska, nebo divoká fúrie? Splnění největšího přání se nedočkala… Tajnosti slavných

Autor: repro/ČT

Popisek: Gabriela Vránová v roce 1974 v populárních Bakalářích

Jemná něha i divoký temperament, leckdy až hraničící s hysterií. Jakoby v sobě ukrývala celý regiment různých charakterů, dokázala perfektně rozehrát jakýkoli part, a jaká opravdu byla, věděli jen její nejbližší. S paní Gabrielou Vránovou v sobotu 16. června navždy odešla jedinečná, mimořádná a nenahraditelná osobnost naší umělecké scény.

Půvabná a křehká plavovláska, které neustále probleskovaly v očích uličnické jiskřičky. Tak se zapsala navždy do paměti milovníků českého filmu i divadla. Vzhled ji zpočátku přímo předurčoval do rolí naivek, rozhodně to ale neznamená, že by její postavy byly jednoznačné a ploché. Z každé z nich dýchal skrytý temperament a energie, jen vybuchnout. Televizní diváci si ji především zapsali do paměti jako tichou a ušlápnutou Aničku Čihákovou v seriálu Chalupáři, která byla jejímu skutečnému temperamentu na hony vzdálená. Nezapomenutelná paní Gabriela Vránová sice navždy odešla, přesto se k nám bude dál vracet, a nejen v českých filmech, televizních inscenacích či seriálech. Byla totiž i skvělá dabérka, takže k nám jejím hlasem budou nadále promlouvat mimo jiné Marilyn Monroe, Catherine Deneuve, Jeanne Moreau či Elizabeth Taylor.

V roce 1962 v ostravském divadle, v představení Antigona a ti druzí

V roce 1962 v ostravském divadle, v představení Antigona a ti druzí
(foto - vis.idu.cz/František Krasl)

Trest za farářovo prase

Narodila se 29. července 1939 na Slovensku, v Novém Mestě nad Váhom, krátce nato ale rodina musela odejít do Brna, protože se rodiče odmítli přihlásit ke Slovenskému štátu. Svůj temperament opravdu měla po kom zdědit, protože měla v žilách nejen českou krev po otci, ale také pořádnou směs po matce, která měla předky v Maďarsku, Chorvatsku, Rakousku i Bavorsku. Její otec Jaroslav Verian Vrána byl hajný a lidový písmák, mimo jiné psal básně pod pseudonymem Jaroslav Verián. Pocházel z osmi dětí a jeden jeho bratr byl farářem. „Když mi bylo deset let, přijeli jsme k němu na zabijačku a policie nám odvezla zabijačku i se strýčkem. Strýčka tenkrát komunisti zavřeli, my děti jsme vůbec nevěděli, o co jde,“ zavzpomínala herečka před časem v jednom rozhovoru. Tatínek, který byl středoškolský profesor a přednášel literaturu i na medicíně, byl pak suspendován a mohl učit jen dílny. Maminka byla také učitelka, tatínka poznala jako jeho žačka, když působil na Slovensku. „Život byl pro rodiče těžký, ale my děti jsme to ani nepozorovaly. Věděly jsme, že nemůžeme mít všechno, ale byly jsme i tak šťastné.“

Tatínkova velká škola

Od dětství recitovala, četla, s maminkou zpívala lidové písničky. Tatínek si přivydělával přednáškami v tehdejší Osvětové besedě, na nichž předčítala a přednášela. „Pro mě to byla velká škola uměleckého přednesu,“ prozradila. „Literaturu jsem vždycky milovala, psala jsem básničky, po tatínkovi jsem snad zdědila i trochu spisovatelského talentu.“ Přála si dělat v životě něco krásného, a když zjistila, že v Brně existuje Janáčkova akademie múzických umění, bylo rozhodnuto. Na jevišti se objevovala již od sedmnácti let. „Náš ročník už během studia vystupoval celé čtyři roky v divadelním studiu Marta, takže od prvního ročníku jsme se mohli prezentovat před diváckou veřejností.“ Za svým prvním angažmá pak putovala v roce 1960 až do Ostravy, kde strávila dvě sezóny na jevišti Státního divadla.

 S Vladimírem Rážem v seriálu Sňatky z rozumu

S Vladimírem Rážem v seriálu Sňatky z rozumu
(foto - repro ČT)

Krška si ji našel

I když působila mimo Prahu, její půvab i herecké schopnosti neušly pozornosti filmařů a již v roce 1961 dostala první dvě velké příležitosti před kamerou, lyricky pojatou postavu vesnické dívky Běty v melodramatu režiséra Václava Kršky Kde řeky mají slunce a hlavní roli v komedii Hledá se táta. Osudovou scénou se pak pro ni stalo pražské Divadlo na Vinohradech, na jehož jevišti strávila dvaačtyřicet let. „Byla to spousta krásných rolí a hezkých přátelství,“ zavzpomínala s trochou nostalgie. V šedesátých letech dostala ve filmu ještě několik poměrně velkých příležitostí, především v kriminálním žánru, později se ‘přehrála‘ do rolí matek mladých hrdinek. Mnohem častěji se ale objevovala na televizní obrazovce, a i když bylo vždy základem její práce divadlo, měla na kontě téměř stovku filmových, televizních a seriálových rolí.

Původně měl jen vymalovat

V souvislosti s ní se vždy mluvilo především o synu Ondřeji Kepkovi, takže málokdo tuší, že se vdávala dvakrát. Jejím prvním osudovým mužem se stal stavař Robert Walló, když jí bylo pouhých jednadvacet let. „Nabídl se, že mi pomůže vymalovat v dílnách Divadla na Vinohradech, kde jsem v té době bydlela,“ prozradila kdysi v Divadle Bez hranic a dodala: „A tak mi pomáhal, pomáhal, až jsme se vzali.“ Jenže jejich manželství mělo jepičí život. Přestože měl Walló po boku nádhernou plavovlásku, které ležely davy mužů u nohou, jakoby si toho ani nepovšiml. „Zjistila jsem, že ho víc zajímají příručky o stavbách a o cihlách, a tak jsme se rozvedli,“ dodala.

KDyž to ušlápnutá Anička z Chalupářů pořádně rozjela

Když to ušlápnutá Anička z Chalupářů konečně pořádně rozjela...
(Foto - repro ČT)

Láska se zrodila ze soucitu

Po trpké první zkušenosti si na další svatbu raději nějaký ten pátek počkala, ani tentokrát ale nelovila v hereckém rybníčku. Jejím druhým manželem se stal Jiří Kepka, středoškolský profesor s aprobací matematika a hudba a uznávaný autor učebnic. Nadání na čísla zdědil po otci, důležitější ale pro něj byla vždy hudba. K jejich seznámení přispěla souhra náhod a především Kepkův bratr, herec Jaroslav Kepka, kterému se Gábiny zželelo. Hrála totiž v roce 1966 na Silvestra v Praze, takže nemohla odjet domů do Brna, protože na Nový rok se hrálo znovu. Vypadalo to, že nejrušnější noc v roce stráví sama, a tak ji pozval domů. A pak už události nabraly rychlý spád. V létě 1967 už Gabriela vyrazila s Jiřím na dovolenou a v roce 1968 se vzali. Přesně na Mikuláše, nejspíš aby se to dobře pamatovalo. A v září 1969 se jim narodil syn, někdejší populární dětská hvězda a dnes známý herec, scenárista a režisér Ondřej Kepka.

Pokaždé jiná…

…ale vždycky svá a jedinečná. Ať jí režiséři přisoudili jakýkoli charakter, dokázala mu vtisknout osobitost. Kdo by neznal například první manželku Jana Borna ze seriálu Sňatky z rozumu, neustále ufňukanou, protivnou naivku, která neví, co chce, ale nedá pokoj, dokud to nedostane. „Byla to pro mne tak trochu, jak se dnes říká, výzva, abych v té roli uspěla. Dokonce jsem se šla na některá místa ze scénářů podívat do reálu, jestli na mne ještě dýchnou minulostí. Všechno se mi pak lépe hrálo,“ vzpomínala v jednom rozhovoru. Jedinečný herecký koncert mimo jiné rozehrála například jako učitelka Hajská v seriálu My všichni školou povinní. „Byla to jedna z těch rolí, kterou jsem v sobě musela objevovat. Snažila jsem se roli pochopit, dát jí něco ze sebe a ukázat, že je taková, jaká je. Nebyla to role, kdy bych si řekla, že to jsem já,“ přiznala. Diváci ale byli nadšení, oceňovali, jak úžasně se dokázala vžít do psychicky vyčerpané, hysterické ženské. O desítkách postav, které ztvárnila na jevišti pražského Divadla na Vinohradech, ani nemluvě.

Před pěti lety v zábavném pořadu TV Barrandov Sejdeme se na Cibulce

Před pěti lety v zábavném pořadu TV Barrandov Sejdeme se na Cibulce
(Foto - archiv TV Barrandov)

Vnímání světa

Její velkou láskou byla poezie a říkávala, že to nejsou jen básničky, nýbrž způsob vnímání světa. Sama připravovala hudebně-literární pořady a dlouholetá práce v tomto oboru jí vynesla Křišťálovou růži, nejvyšší ocenění v oblasti uměleckého přednesu. Napsala desítky fejetonů, které se později staly základem knihy Magnetický vítr. Své zkušenosti předávala již od roku 1974 mladým adeptům herectví jako pedagožka Pražské konzervatoře, jejími žáky byli mimo jiné Vladimír Dlouhý či Zlata Adamovská. Za mimořádné výkony byla v roce 2004 oceněna Cenou Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu, stala se také držitelkou ceny Prix Bohemia za dlouholeté působní v rozhlasu, kde pořídila četné nahrávky pohádek, dramatizací literárních děl či recitované poezie.

Poslední opona

Ke křehké plavovlásce byl nakonec osud velmi krutý. Loni v únoru se musela podrobit operaci, během níž jí lékaři odstranili zhoubný nádor, nepřestávala ale věřit, že se nakonec uzdraví. Nebo o tom alespoň chtěla přesvědčit své nejbližší. Přestože trpěla velkými bolestmi, snažila se znovu nabrat sílu. Jenže chřadla před očima a přidávaly se další a další zdravotní problémy. Minulý týden musela být převezena do nemocnice, protože jí začaly selhávat ledviny. Půldruhého roku dlouhý boj o život nakonec v sobotu ráno prohrála. Splnění největšího přání, aby se její syn konečně oženil, se nedočkala. Kolegové i veřejnost se mohou s paní Gabrielou Vránovou rozloučit v pátek od 10 do 12 hodin v jejím ‘domovském‘ Divadle na Vinohradech, poslední opona na její počest se zvedne v 11 hodin. Už tuto neděli se k nám ale znovu vrátí – jako Anička v seriálu Chalupáři.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace