Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Elitářský neomarxismus, nebo český guláš? Dusno na FAMU. Rozlícený Hřebejk, trefný Bartoška a rozkol mezi filmaři

13.06.2018
Elitářský neomarxismus, nebo český guláš? Dusno na FAMU. Rozlícený Hřebejk, trefný Bartoška a rozkol mezi filmaři

Autor: Facebook

Popisek: FAMU; ilustrační foto

Na FAMU, kdysi elitní české vysoké škole pro filmaře, se hádají jako psi. A spor, který se rozhořel kolem odvolání / neodvolání současného děkana Zdeňka Holého, zasáhl takřka celou filmařskou obec v Česku. Těžko si vybavit někoho, kdo natočil alespoň jeden díl Ordinace v Růžové zahradě, aby se k tomu nevyjádřil… A leckdy dost ostře. Vášně tlumí předsedkyně Akademického senátu FAMU Helena Bendová. Podle ní páteční rozhodnutí rektora AMU Jana Hančila, který nevyhověl návrhu Akademického senátu a neodvolal děkana FAMU Zdeňka Holého, bude mít soudní dohru.

Podle Bendové totiž rektor svým rozhodnutím popřel autonomii fakulty a zákonné pravomoci jejího samosprávného orgánu. „Tím se najednou interní, vlastně ne tak zajímavý spor jedné fakulty, posouvá na obecnější rovinu, zpochybňuje se dělba pravomocí na univerzitách a role fakultní samosprávy,“ řekla Bendová pro INFO.CZ. Zároveň podle ní není pravda, že by FAMU čelila nějaké vleklé krizi. Podle ní je to mediální obraz, který začali vytvářet příznivci děkana v médiích, lidé jako Jiří Strach, Olga Sommerová, Jiří Svoboda, který hrubě zkresluje realitu.  Na stranu druhou – tohle tvrdit z titulu své funkce musí, že.

FAMU není to, co bývala

O úspěších české kinematografie na mezinárodním poli slyšíme jen velmi zřídka, pokud vůbec, ale zato se náš český rybníček plní tučnými kapříky z kdysi věhlasné FAMU v podobě aféry okolo návrhu Akademického senátu FAMU na odvolání jejího děkana Zdeňka Holého. Názor, že FAMU již není tím, čím bývala, zastává celá řada českých filmařských osobností, a zůstává tedy otázkou, zda by odvolání stávajícího děkana přineslo změny k lepšímu, nebo zda se jedná o zástupný problém činovníků, kteří zkrátka nevědí, kudy kam, a tudíž problém ustrnutí fakulty na bodu vývoje nula by se tímto aktem stejně nevyřešil.

Jestli se podobnými úvahami zabýval rektor Akademie múzických umění Jan Hančil, který se rozhodl děkana FAMU Zdeňka Holého neodvolat, se můžeme jen dohadovat. Ať je tomu jakkoliv, Hančil tímto svým rozhodnutím nepodpořit návrh Akademického senátu fakulty některé zastánce odvolání děkana do běla rozlítil a kauza, která se vleče již několik týdnů, resp. od začátku května, nabyla opět na viditelnosti.

FAMU

FAMU sídlí v pěkné budově na historickém pražském nábřeží. Čestmír Kopecký, známý producent, s nímž na téma ´dusno na FAMU´ též novináři mluvili, ale poznamenal, že na škole nevládne vášnivá tvůrčí atmosféra s debatami až do rána, a to mimo jiné proto, že se v 18:00 nemilosrdně fakulta zavře. 

Autokrat Holý?

A čeho se poměrně vleklý spor vlastně týká, že vyvrcholil v návrhu na odvolání děkana? Příčina údajně tkví v tzv. nedemokratických praktikách Holého, kdy děkan podle Akademického senátu překračoval svoje pravomoci či nenaplňoval program, což byla jedna z podmínek jeho zvolení do funkce. To však Holý odmítá. Podle dostupných pramenů se ale zdá, že spory měl Akademický senát s celým vedením, přičemž podle pravidla peníze až na prvním místě rozporoval jeho financování, což naopak vzbuzovalo u vedení podiv, vzhledem k již dříve vysvětleným a odsouhlaseným rozpočtům. Další výraznější spor mezi Akademickým senátem a Zdeňkem Holým vznikl např. o možnosti rozkládání studia, čehož není děkan zastáncem z důvodů jeho prodlužování a potažmo náročnějšího financování, či o teoretickou výuku v CAS /FAMU (Centrum audiovizuálních studií). Akademický senát pak vytýkal děkanovi, že nedokáže rozhádanou fakultu spojit, ale naopak ji rozděluje. Holý se k příčině rozhádanosti vyjádřil tak, že se nesnaží omezit akademické svobody, jak mu mnozí předhazují, ale že jeho záměrem je vrátit fungování fakulty pod platné zákony. Navíc velké části akademické obce na FAMU vadí, že Holý chce odklon od teorie k praxi, která podle něj studentům v současné době chybí.

Protichůdné názory obou stran na blaho FAMU a její fungování vyústily v neslučitelnost, a tudíž Akademický senát podal návrh na děkanovo odvolání. Oproti tomu ale rektor Hančil neshledal výtky a důvody pro odvolání děkana za relevantní.   

Spiknutí a intriky pedagogů? Také jeden z názorů

Díky návrhu na odvolání děkana samosprávou FAMU se rozdělila na dva tábory nejen škola, kdy někteří pedagogové v případě odchodu děkana prohlásili, že také z FAMU odejdou, ale i filmařská obec. Někteří filmaři se totiž za děkana jednoznačně postavili. Jmenujme režiséra Jana Hřebejka, který napsal: „Nikdo mi nevyvrátí, že za akcí zvanou Odvolání děkana Holého, nejsou jen intriky pedagogů, kteří mají abnormální ambice, ale zároveň minimální výsledky.“

Jan Hřebejk svůj text původně sepsal jako rezignační dopis, když v minulém roce z FAMU odcházel. Nikterak se netajil tím, že je poměry panujícími v řadách učitelů totálně znechucen: „Při loňských přijímacích zkouškách na KR (Katedra režie-pozn.redakce), kde jsem působil jako externí vedoucí dílny,  jsem se neubránil výbuchu emocí poté, co dvojice Václav Kadrnka a David Jařab podle mého svévolně ohnula kritéria přijímacího řízení. Film jednoho z uchazečů, který vyřadili původně všichni pedagogové katedry, poslal Václav Kadrnka znovu do třetího kola s tím, že se mu neotevřel v počítači. Nastalo strategické manévrování zastánců onoho uchazeče, využívající nepřítomnosti vedoucího katedry Bohdana Slámy. Za pomoci Petra Marka byl tímto způsobem nakonec ze hry vyřazen uchazeč s filmem, který byl podle součtu všech členů přijímací komise původně na druhém místě a měl i výborný test a povídky,“ přiblížil Hřebejk, jak to také chodí na FAMU.

K celému způsobu vedení výuky pak trefně poznamenal: „Vizitkou školy by neměly být v podstatě amatérské celovečerní debuty, budící sice sympatie kamarádů tvůrců anebo kroužku jejich pedagogů, avšak nikoli už zájem platícího publika, producentů, televizních dramaturgů.“

Nezájem – a bizarní postavy

Pokud nedojde k nějaké změně, píše Hřebejk, tak „zkoušky na magistra budou vypadat tak absolutně tristně jako předloni nebo loni. „Nezájem – a bizarní postavy budou standardem, nikoli jen žalostnou výjimkou“.

V souladu s názorem děkana Holého pak kritizuje praktiky, kdy si studenti zbytečně rozkládají ročníky, nedodržují termíny a pětileté studium si protahují třeba na osm let, a to pod křídly bezbřehé tolerance vedení katedry a tajemnice katedry, která studenty bez ustání šanuje: „Hanka Jarošová je pak ta jakoby hodná maminka studentů: ´Nechte kluka tady, je tu už čtvrtý rok‘ (i když lže, neplní povinnosti a nemá talent... Dodávám já). Jenomže ono to všechno stojí peníze a pověst školy,“ dodává Hřebejk.

Hřebejk nabyl prý opodstatněného dojmu, že děkan Holý se snaží tento stav katedry, která pokulhává za „řemeslnými“ katedrami scenáristiky, kamery nebo střihu, změnit, a tudíž se stal terčem nelibosti těch, jimž soudobý stav víc než vyhovuje: „Je to tvrdé, co píšu, ale neochota této guerilly permanentních revolucionářů a majitelů pravdy smířit se s demokratickou volbou děkana, mě vede k pojmenování této andersenovské situace. Ta pohádka se jmenuje Císařovy nové šaty,“ uzavírá režisér.

Miloš Forman

Na vzácném snímku z archivu FAMU režiséři české nové vlny před budovou v Klimentské ulici zleva: Jaromil Jireš, Hynek Bočan, Pavel Juráček, Věra Chytilová, Jan Němec, Evald Schorm, Miloš Forman, Jiří Menzel. Pravděpodobně jaro 1967... To byla TA jiná FAMU!

Začalo to Bregantem

Situace na FAMU nenechává chladného ani režiséra Jiřího Stracha, který k ní na svůj facebook postoval: „Tohle je opravdu šílené svědectví o stavu (prý) vysoké školy! Nemám důvod Honzovi H. (rektorovi AMU-pozn. redakce) nevěřit. Děkan má pravdu, když píše o poměrech srovnatelných s plzeňskými právy. Doteď to mohly být akademické půtky, názor proti názoru, ale tohle je zralé, aby všichni pedagogové katedry režie IHNED odstoupili z funkcí! Stydím se, co vše ´umí´ český film, a jsem opravdu znechucen! Rozmohl se nám tady takový nešvar: Salieriovský komplex. Průměrní kopou do talentovaných.“

„Snaha sesadit děkana Holého je hanebnou, bezcharakterní, průhledně mrzkou a lidsky odpudivou snahou o zbavení se nepohodlného šéfa, který by nám měnil, reorganizoval, vracel k disciplíně, nutil k pravidlům. Začátek úpadku školy pak spojuje s nástupem předešlého děkana Michala Breganta v roce 2002.“ Bregant totiž nebyl profesionálním ani vystudovaným filmařem, ale filmovým teoretikem a podle Stracha odstranil dosavadní fungující systém a nahradil jej svou teoretickou vizí, že škola má mít intelektuální přesah a ne vychovávat tvůrce plytké zábavy. Místo vyhozených profesorů si do školy přivedl své spojence a prokázal podle Stracha zcela mimořádný talent, jak až „putinovskými“ metodami ovládnout klíčové pozice na škole, zejména v akademickém senátu. Třískami při tomto kácení lesa bylo vyhazování studentů (respektive nepřijetí do navazujícího magisterského programu), pokud se zastávali vyhozených profesorů. „Destruující, pseudointelektuálská, nabubřelá, zlovolná, pyšná, cynická, poklesle teoretizující a veskrze hloupá atomová bomba jménem Bregant,“ popsal jeho rázný nástup režisér Strach.

Pane profesore, vy už tady neučíte

Bregantovo vedení totiž zejména z katedry režie velmi rychle propustilo všechny slavné režiséry, kteří na ní ještě v devadesátých letech učili. Byli to lidé jako Jiří Svoboda, Dušan Klein nebo Karel Smyczek. „Legendární nad vším zůstane vyhození prof. Karla Kachyni, kterému při vstupu do školy Bregantovi úředníci lakonicky sdělili: ‚Pane profesore, vy už tady neučíte…!‘,“ vzpomíná Strach.

K situaci na FAMU se vyjadřuje i režisérka Jitka Němcová, dlouholetá partnerka Otakara Vávry, mimo jiné zakladatele katedry režie. Na srdci jí leží především vytracení filmařského řemesla z FAMU, jehož znalost se díky způsobu vedení výuky a propuštění výše uvedených režisérských osobností studentům nedostává. Shodně s Janem Hřebejkem zmiňuje také ztrátu disciplíny a minimalizaci filmařské praxe: „Ve škole si můžou dělat, co chtějí, nedodržují termíny a nemají obavy, že by je někdo vyrazil. A o řemeslu nemůžeme ani mluvit. Nemají důsledné pedagogické vedení. A taky na škole neučí žádné osobnosti, které by je motivovaly. O tom, že film je umění, nemají ani potuchy a taky jim to už nikdo neříká.“  FAMU nemá již ani zájem o Vávrovy přednášky, které pro katedru režie napsal: „Dušan Klein byl odvolán a já na FAMU vedu jedno televizní cvičení pro 2. ročník, vlastně to je jediné cvičení pro praxi v televizi. Trochu málo na to, že je to fakulta filmová a televizní. Letos jsme ho měli také točit, vybrala jsem jim povídky od Martiny Formanové, ale zrušili ho. Ještě jsem přednášela z Vávrových přednášek teorii a estetiku filmové režie, ale to také postupně zrušili. Vávra napsal 600 stránek přednášek pro katedru režie, jsou úžasné – ještě z doby, kdy vychoval českou novou vlnu a pak další – včetně nás. Ale FAMU teď o ně nemá zájem,“ posteskla si Němcová v Reflexu.

Na rázný nástup teoretiků kolem Breganta do čela FAMU vzpomíná na svém blogu i profesor Jiří Svoboda, známý režisér a jeden z pedagogů, kteří tenkrát fakulty odešli: „Snad i proto, že jsem přednášel obecnou teorii, byl ke mně ´shovívavým‘ a vyzval mne, abych ve výuce pokračoval. Pod vedením člověka, který se odvážil zbavit školu umělců tak nesporných, jako byl prof. Karel Kachyňa a jako je dodnes prof. Alois Fišárek, jsem ani já na FAMU nemohl zůstat a rozvázal jsem se školou pracovní poměr,“ napsal.

Liberálně-levicová platforma odpůrců děkana

Naopak odpůrci děkana Holého se profilují zejména na liberálně-levicovém webu Jakuba Patočky Deník Referendum. Zdá se, že nelibost členů akademického senátu vůči děkanovi Holému má kořeny v roce 2016, kdy se Holý rozhodl odvolat dokumentaristu Víta Janečka, jenž je jedním z těch, kteří přišli na školu spolu s Michalem Bregantem. Deník Referendum to tehdy vylíčil takto: „Vít Janeček dostal po patnácti letech úspěšné filmařské i pedagogické dráhy vyhazov z FAMU“, přičemž to spojoval s Janečkovým podílem na dokumentu o Andreji Babišovi. Janečka text Referenda popisuje jako mimořádného pedagoga, když cituje jednu z jeho studentek: „Vít Janeček patří k několika nejerudovanějším pedagogům FAMU, vyučuje teoretické či historické předměty pro celou školu, je sám aktivní režisér s nezastupitelným společensko-kritickým přístupem. Řadu let sleduje školní politiku FAMU i celé AMU; žádného podobného hlídacího psa demokracie tato instituce nemá,“

Deník Referendum také líčí nástup Holého do funkce a jeho předchozí profesní dráhu: „Jeho zvolení provázely mnohé pochybnosti v oboru i kontroverze přímo na FAMU. V Holého kariéře je nejvýznamnějším bodem pozice šéfredaktora odborného časopisu filmové obce Cinepur, na jehož založení se Janeček shodou okolností podílel. Přesto ve volbě dostal od akademického senátu přednost před profesní veřejností favorizovaným Markem Hovorkou, zakladatelem a ředitelem mezinárodního filmového festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě“.

Rektor si vykládá zákony jako Zeman, ocitli jsme se v alternativní demokracii

Když rektor odvolání Holého nedal zelenou a potvrdil, že zůstane i nadále děkanem, dali jeho odpůrci opět prostřednictvím Deníku Referendum průchod emocím. Senátor David Jařab, jeden z iniciátorů pokusu o děkanovo odvolání (kterého Jan Hřebejk zmiňoval jako účastníka loňského zmanipulování přijímacího řízení - pozn. red.), přirovnal rektora k prezidentu Miloši Zemanovi, jelikož si prý také dělá, co chce. Podle rektora se mají spory na fakultě vyřešit jednáním, nikoliv odvoláváním, což však Akademický senát neuznává:

„Ocitli jsme se v novém období, v alternativní demokracii, ve které přestává existovat samosprávná demokracie vysokých škol. Nevzdáme se, budeme rektorovo počínání komentovat a hledat legislativní kroky, jak je zvrátit. Nejde totiž jen o jednoho děkana, ale celkově se ocitáme na křehké půdě, kde si rektoři vykládají zákon podobně jako prezident Zeman,“ vzkázal Jařab.

Nejdřív se nauč řemeslo!

K situaci na FAMU se nedávno stručně, ale o to výstižněji vyjádřil i herec Jiří Bartoška. Podle iDnes.cz, prezident karlovarského festivalu Jiří Bartoška sleduje současné dění na FAMU jen zprostředkovaně. „Zato důsledky výuky za minulé éry, již chtěl Holý změnit, zná nejen jako herec,“ píše iDnes a cituje samotného Bartošku: „Vidím v tom stopu neomarxismu,“ řekl. Jak server dále uvedl, za projev elitářského neomarxismu v tomto případě herec považuje, že se teoretici staví proti tradičnímu pojetí výuky, které hlásalo – nejdřív se nauč řemeslo.

S tím lze souhlasit na sto procent. Nakonec, FAMU není posvátná kráva a nejlepší roky má možná holt již za sebou. Když se škola zcela rozloží, zas tak moc se nestane. Obzvláště když v Písku funguje FAMO, filmová škola, zaštítěná jménem nejúspěšnějšího českého kameramana Ondříčka, s názvem Filmová akademie Miroslava Ondříčka. Jde sice o soukromou vysokou uměleckou školu s bakalářským a navazujícím magisterským studijním programem, která vznikla v roce 2004, ale co, proč ne, že. Přednáší zde taková jména jako  Alois Fišárek, na režii Juraj Jakubisko, na kameře F.A.Brabec… Co více bychom chtěli. Takže pokud se FAMU rychle nevzpamatuje, FAMO ji nahradí. A bude po ptákách.

Konec konců, tvůrce Terminátora, Vetřelce, Titaniku a Avatara studoval na univerzitě fyziku, pak přešel na angličtinu a poté, co ze školy bez absolutoria vysmahl, jezdil náklaďákem a psal scénáře. Takže James Cameron žádné formální filmařské vzdělání nemá. Zato má tři Oscary a 63 nominací. A z jiného soudku, ani Federico Fellini neměl filmovou školu, ale Oscarů rovnou pět.

 

 

Vložil: Judita Fischmannová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace